ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1029.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1029/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Z. I. s. r. o., proti žalovanému K. P., o zaplacení částky 48.534,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 11 C 618/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. září 2002, č. j. 25 Co 269/2002-104, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. března 2001, č. j. 11 C 618/96-57, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 48.534,80 Kč s úroky z prodlení ve výši 3% z částky 48.534,80 Kč od 16. 1. 1994 do 15. 7. 1994 a ve výši 16% z částky 48.534,80 Kč od 16. 7. 1994 do zaplacení. Současně rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. září 2002, č. j. 25 Co 269/2002-104, zrušil rozsudek soudu prvního stupně „v části, jíž bylo rozhodnuto o úrocích z prodlení a ve výroku o náhradě nákladů řízení“, a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení; jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. O úroku z prodlení a o nákladech řízení pak soud prvního stupně rozhodl znovu rozsudkem ze dne 9. ledna 2003, č. j. 11 C 618/96-128, který byl opraven usnesením téhož soudu ze dne 14. února 2003, č. j. 11 C 618/96-130. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 18. března 2003.
Na doručení rozsudku odvolacího soudu ze dne 18. září 2002 reagoval žalovaný podáním z 2. 1. 2003, které je podle jeho obsahu včasným dovoláním proti tomuto rozhodnutí. Jelikož toto dovolání nebylo sepsáno advokátem a žalovaný nedokládal ani netvrdil, že má sám právnické vzdělání, vyzval ho soud prvního stupně usnesením ze dne 7. února 2003, č. j. 11 C 618/96-129, k odstranění tohoto nedostatku ve lhůtě 15 dnů od doručení uvedeného usnesení. Současně ho poučil, že nestane-li se tak, Nejvyšší soud ČR dovolací řízení zastaví. Po doručení tohoto usnesení žalovaný požádal, aby mu pro dovolací řízení byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Jeho žádosti však nebylo vyhověno s odůvodněním, že nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. června 2004, č. j. 11 C 618/96-161, které nabylo právní moci dne 20. července 2004 a v němž byl žalovaný poučen, že spis bude bez dalšího předložen dovolacímu soudu, jelikož soudní poplatek z dovolání již byl zaplacen). Žalovaný do současné doby nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Podle §241 odst. 1 OSŘ není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Podle odst. 2 a 3 téhož ustanovení odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, nebo je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a anebo v §21b OSŘ, která má právnické vzdělání, případně je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a OSŘ, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3 OSŘ, která má právnické vzdělání. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu, kdy je dovolatelem fyzická osoba s právnickým vzděláním, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b anebo v §26a odst. 3 OSŘ, která má právnické vzdělání. Podle §241b odst. 2 OSŘ není-li splněna podmínka uvedená v §241 OSŘ, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 OSŘ. Podle posledně uvedeného ustanovení (týkajícího se jinak postupu soudu při zkoumání podmínek řízení) jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Jak už bylo uvedeno, žalovaný, který je fyzickou osobou, takže se na něj nevztahují ustanovení §21, §21a, §21b a §26a odst. 3 OSŘ, netvrdí a nedokládá, že má právnické vzdělání. Proto platí, že musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem či notářem a že jeho dovolání musí být advokátem či notářem též sepsáno. Soud prvního stupně tedy správně vyzval žalovaného k odstranění tohoto nedostatku. Jestliže se to ovšem ve stanovené lhůtě nepodařilo, ač byl žalovaný o důsledcích své nečinnosti v tomto směru poučen, nezbylo dovolacímu soudu, než podle shora citovaných ustanovení řízení o jeho dovolání zastavit.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobci, kterému by právo na náhradu nákladů podle §146 odst. 2 věty prvé OSŘ náleželo, v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. února 2006
Vít Jakšič, v.r.
předseda senátu