ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1179.2006.1
sp. zn. 33 Odo 1179/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně D. B., jako právní nástupkyně B. H., zemřelé dne 26. 11. 2005, proti žalované D. V., o zaplacení 8.970,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 24 C 483/2004, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. srpna 2005, č. j. 8 Co 1896/2005-61, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Původní žalobkyně D. B. požadovala po žalované zaplacení částky 8.970,- Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nedoplatek půjčky.
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem pro uznání ze dne 28. 6. 2005, č. j. 24 C 483/2004-48, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 8.970,- Kč s 3 % úrokem z prodlení ode dne 1. 10. 2004 do zaplacení ve splátkách po 200,- Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek; náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal.
K odvolání, jímž žalobkyně brojila výlučně proti výši splátek a proti výroku o nákladech řízení, Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 23. 8. 2005, č. j. 8 Co 1896/2005-61, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výši splátek stanovil částkou 500,- Kč měsíčně. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž nesouhlasí s postupem odvolacího soudu při revizi rozsudku pro uznání. Připomíná, že k rozsudku pro uznání došlo pro její „vstřícný přístup k uznání pohledávky žalobkyně, která ještě nebyla splatná“. Nesprávným shledává rovněž procesní postup soudu prvního stupně spočívající ve vyloučení jejího vzájemného návrhu k samostatnému řízení a nespravedlivým zpětné přiznání úroku z prodlení. Zdůrazňujíc svou nepříznivou sociální situaci navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Protože žalobkyně B. H. v průběhu dovolacího řízení (26. 11. 2005) zemřela, Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 31. srpna 2006, č. j. 33 Odo 1179/2006-98, rozhodl tak, že v řízení bude pokračováno s jedinou dědičkou původní žalobkyně D. B.
Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalovanou), není však v dané věci přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují §237 až 239 o. s. ř. Podle §237 odst. 1 o. s. ř. není v této věci dovolání přípustné, neboť rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v části, týkající se splatnosti přisouzené částky, není rozhodnutím ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení rozhodnuto). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání v dané věci nezakládají proto, že zmíněný typ usnesení odvolacího soudu (jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ohledně splatnosti přisouzené částky) v jejich taxativních výčtech není uveden.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. listopadu 2006
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu