ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1516.2005.1
sp. zn. 33 Odo 1516/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně .A., spol. s r.o., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1) JUDr. J. J. a 2) V. J., zastoupené prvním žalovaným, o zaplacení částky 29.628,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 222/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. května 2005, č. j. 21 Co 118/2005-133, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. října 2004, č. j. 16 C 222/2001-109, zastavil řízení o zaplacení 8 % úroku z prodlení z částky 29.628,90 Kč od 15. 10. 1999, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 29.628,90 Kč spolu s 8 % úrokem z prodlení od 15. 10. 1999 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 4. května 2005, č. j. 21 Co 118/2005-133, rozsudek soudu prvního stupně (vyjma odvoláním nedotčeného výroku o částečném zastavení řízení) potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu není podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 3. 2005 (dále jen „o. s. ř.“) přípustné, a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, otevírá se dovolací přezkum zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve skutkovém zjištění, je v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zcela vyloučeno. Dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. není způsobilý sám o sobě (i kdyby byl dán) přípustnost takového dovolání založit.
Vytýká-li proto žalobkyně odvolacímu soudu, že nepřihlédl při provádění dokazování k části výpovědi žalovaného JUDr. J. zaznamenané v protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 31. 10. 2001, dále k listinám, které předložila, jež prokazují jméno objednatele svozu odpadu (JUDr. J.), hmotnost tohoto odpadu a adresu objednatele, a zpochybňuje-li postup soudu při hodnocení jednotlivých (v dovolání uvedených) důkazů z hlediska jejich věrohodnosti, uplatňuje tím ve skutečnosti nezpůsobilý dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. dubna 2006
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu