ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1648.2006.1
sp. zn. 33 Odo 1648/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně A. H., proti žalované Mgr. L. M., o zaplacení 27.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 41 C 32/2000, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2001, č. j. 29 Co 644/2000-36, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 27.700,- Kč s příslušenstvím. Uváděla, že žalovaná provozující cestovní kancelář od ní dne 19. 1. 1999 převzala cenu za zájezd do S. ve výši 27.720,- Kč. Zájezd se neuskutečnil, neboť žalovaná ho telegramem dne 9. 7. 1999 odvolala, avšak zaplacenou cenu nevrátila.
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem pro zmeškání ze dne 10. 5. 2000, č. j. 41 C 32/2000-12, uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 27.700,- Kč s 12 % úrokem od 10. 7. 1997 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2001, č. j. 29 Co 644/2000-36, odmítl odvolání žalované proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně pro nepřípustnost.
Proti usnesení Městského soudu v Praze podala žalovaná dne 21. 6. 2001 dovolání, které bylo Nejvyššímu soudu soudem prvního stupně předloženo 10. 11. 2006.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud – ač rozhodoval po 1. 1. 2001 – odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému dne 10. 5. 2000 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.).
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §240 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle §159 v návaznosti na §167 odst. 2 o. s. ř. je v právní moci usnesení, které bylo doručeno, a které nelze napadnout odvoláním.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že usnesení odvolacího soudu bylo zástupkyni žalobkyně Mgr. S. Č., advokátce se sídlem v P., i žalované (která nebyla v řízení zastoupena) doručeno 6. 4. 2001 a tímto dnem tak nabylo právní moci. Lhůta k podání dovolání uplynula v pondělí 7. 5. 2001 (srov. §57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno osobně u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 21. 6. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o. s. ř.), bylo v souladu s §243b odst. 4 větou první a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v dovolacím řízení neúspěšná žalovaná nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. listopadu 2006
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r. předsedkyně senátu