ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.253.2006.1
sp. zn. 33 Odo 253/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně C., spol. s r. o., proti žalovanému P. G., o zaplacení 83.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 10 C 85/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. prosince 2004, č. j. 60 Co 280/2004-115, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. prosince 2004, č. j. 60 Co 280/2004-115, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. září 2004, č. j. 10 C 85/2000-96, jímž byl zamítnut návrh žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů a žalovanému nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž uvedl, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí, neboť „potvrzuje usnesení soudu I. stupně a kryje pochybení předsedkyně senátu JUDr. Jany Horákové“. Připomněl, že jeho rodina žije v současné době na hranici životního minima, on sám je od 11. 6. 2004 bez stálého finančního příjmu, resp. „příjem má přes agenturu za listopad a prosinec“.
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den vydání napadeného usnesení odvolacího soudu bylo proto v řízení o dovolání proti němu postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.“).
Dovolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou osobou (žalovaným), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují §237 až 239 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. není dána již proto, že napadené usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů a o žádosti o osvobození od soudních poplatků, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod R 61/1998 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. pak zakládají přípustnost dovolání jen v tam taxativně uvedených případech a o žádný z nich v dané věci nejde. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítnout.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 28. února 2006
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu