ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.49.2005.1
sp. zn. 33 Odo 49/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně P. H. M., s. r. o. proti žalované J. & J., spol. s r. o., o zaplacení částky 74.392,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 1134/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. července 2004, č. j. 29 Co 335/2004-38, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 14. ledna 2004, č. j. 6 C 1134/2003-20, zamítl žalobu o zaplacení částky 74.392,50 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. července 2004, č. j. 29 Co 335/2004-38, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění platném do 31. 3. 2005 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Výhradou, že odvolací soud neučinil skutková zjištění z důkazů navrhovaných v odvolacím řízení, neboť (nesprávně) dospěl k závěru, že nejde o důkazy, které by mohly být na základě §205a odst. 1 písm. c/ o. s. ř. provedeny, předložila žalobkyně k dovolacímu přezkumu právní otázku, v jakých případech jde o skutečnosti a důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (§205a odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Takto nastolená právní otázka však napadené rozhodnutí ve věci samé nečiní po právní stránce zásadně významným, neboť nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které by dosud nebyly řešeny a odvolacím soudem nebyla řešena v rozporu se zákonem. Namítaná otázka byla již řešena v rozsudku dovolacího soudu ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 21 Cdo 818/2003, uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod označením C 2051, a v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 175/2003. V něm byl vyjádřen právní názor, podle kterého zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které vyvrací závěry soudu prvního stupně o tom, že určitý důkazní prostředek je nevěrohodný nebo že je věrohodný, popřípadě které vedou k závěru, že důkazní prostředek měl být správně z hlediska své věrohodnosti hodnocen soudem prvního stupně jinak. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí dále vyplývá, že nejde o zpochybnění věrohodnosti důkazního prostředku, jestliže účastník uvede v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nebo za odvolacího řízení skutečnosti či navrhne důkazy, pomocí kterých má být skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Uvedením skutečností a označením důkazů o věci samé totiž účastník nezpochybňuje věrohodnost důkazních prostředků, ale požaduje zjištění skutkového stavu soudem jinak, než jak byl zjištěn soudem prvního stupně na základě před ním uvedených skutečností a provedených důkazů; takový postup neodpovídá požadavkům ustanovení §205a odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. prosince 2006
JUDr. Blanka Moudrá,v. r.
předsedkyně senátu