ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.560.2006.1
sp. zn. 33 Odo 560/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně G. M. B., a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému D. D., o zaplacení 15.721,49 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 14 C 231/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. listopadu 2005, č. j. 36 Co 430/2005-33, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 5. září 2005, č. j. 14 C 231/2005-24, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. listopadu 2005, č. j. 36 Co 430/2005-33, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 30. listopadu 2005, č. j. 36 Co 430/2005-33, potvrdil rozsudek pro uznání vydaný Okresním soudem v Děčíně dne 5. 9. 2005, č. j. 14 C 231/2005-24, v odvoláním napadené části, jíž byla stanovena lhůta splatnosti přisouzené částky (tedy rozhodnuto, že žalovaný je povinen žalobkyni přisouzenou částku 15.721,49 Kč s úrokem z prodlení ve vši 2,5 % od 11. 3. 2005 do zaplacení spolu s náklady řízení ve výši 8.971,90 Kč zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku).
Proti rozhodnutím soudů obou stupňů podal žalovaný dovolání, v němž navrhl, aby tato rozhodnutí byla zrušena a aby věc byla vrácena k novému projednání. Soudům obou stupňů vytkl, že nepřihlížely k jeho finančním možnostem, k tomu, že se snažil dluh splácet v rámci svých omezených možností, a že stranily žalobkyni.
Nejvyšší soud České republiky není funkčně příslušný k projednání dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně dne 5. 9. 2005, č. j. 14 C 231/2005-24.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 odst. 1 o. s. ř.). Shora specifikovaný rozsudek okresního soudu není v této věci rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen. Občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovému rozhodnutí soudu prvního stupně. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, dovolacímu soudu nezbylo než řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně dne 5. 9. 2005, č. j. 14 C 231/2005-24, zastavit (§104 odst. 1 o. s. ř.).
Dále se dovolací soud zabýval dovoláním žalovaného proti usnesení odvolacího soudu.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují §237 až 239 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. není dána již proto, že napadené usnesení, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o lhůtě splatnosti jím přisouzené částky, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod R 61/1998 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. pak zakládají přípustnost dovolání jen v tam taxativně uvedených případech a o žádný z nich v dané věci nejde. Dovolací soud proto dovolání žalovaného směřující proti usnesení odvolacího soudu podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni, která by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. dubna 2006
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu