ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.995.2006.1
sp. zn. 33 Odo 995/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně J. B., proti žalovanému M. B., o vrácení daru, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 5 C 32/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2003, č. j. 26 Co 19/2003-155, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 26. srpna 2002, č. j. 5 C 32/99-108, připustil změnu žaloby tak, že „žalovanému má být uložena povinnost vyklidit nemovitosti zapsané na listu vlastnictví číslo 1147 pro k. ú. R. v P., a sice parcelu č. 150/1 zastavěná plocha - rekreační objekt čp. 230, parcelu č. 150/2 zastavěná plocha - rekreační objekt čp. 452 a parcely č. 463/2, 467, 469/2 a 470/2“ (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit nemovitosti uvedené ve výroku I. rozsudku (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Před tím usnesením ze dne 8. ledna 2002, č. j. 5 C 32/99-82, zastavil řízení proti původně druhé žalované Z. F.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. března 2003, č. j. 26 Co 19/2003-155, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Oba soudy na základě provedeného dokazování shodně dovodily, že v posuzovaném případě nebyla splněna jedna ze dvou podmínek vrácení daru podle §630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy platném znění (dále jen „obč. zák.“), a to, že žalobkyně vůči žalovanému učinila jednostranný právní úkon, jímž žalovaného vyzvala k vrácení daru. Vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem se neobnovilo; žaloba na vyklizení nemovitostí, které nejsou v jejím vlastnictví, nemůže být tudíž úspěšná.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž obsáhle rozvedla své argumenty, které uplatnila již v předcházejícím řízení a pro které nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem.
Podle článku II bodu 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 4. 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. 3. 2003, bylo na místě dovolání projednat a rozhodnout podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení, se zaměřil na posouzení otázky, zda byly splněny všechny podmínky dovolacího řízení vyžadované občanským soudním řádem.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Jak vyplývá z §241 odst. 4 o. s. ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem (s výjimkou případu uvedeného v §241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., který na tento případ nedopadá). Jestliže si dovolatel zvolí advokáta (popř. jestliže je advokát ustanoven soudem) až poté, co dovolatel sám podal dovolání, je nezbytné ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení, aby advokát již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 64/2000). Pokud se tak nestane, podmínka povinného advokátního zastoupení není splněna.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V posuzované věci žalobkyně předala dne 29. 4. 2003 k poštovní přepravě dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, které následně doplnila podáními ze dne 11. 5. 2003, 11. 7. 2003 a 7. 3. 2004. Poněvadž nebyla zastoupena advokátem, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 4. února 2004, č. j. 5 C 32/99-190, vyzval, aby si pro dovolací řízení zvolila advokáta a jeho prostřednictvím podala ve lhůtě třiceti dnů od doručení tohoto usnesení řádné dovolání. K následné žádosti žalobkyně jí soud prvního stupně usnesením ze dne 11. května 2004, č. j. 5 C 32/99-198, přiznal osvobození od soudních poplatků a usnesením ze dne 10. června 2004, č. j. 5 C 32/99-199, ve spojení s potvrzujícím usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. října 2005, č. j. 19 Co 429/2005-217, jí pro dovolací řízení ustanovil zástupcem advokáta JUDr. D. D. Jelikož dovolání podané žalobkyní (ve znění pozdějších doplňků) nebylo sepsáno advokátem a tento je nenahradil, nedoplnil a ani se s ním neztotožnil, soud prvního stupně jej vyzval usnesením ze dne 6. března 2006, č. j. 5 C 32/99-221, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení tohoto usnesení doplnil či nahradil již učiněná podání žalobkyně podáním, které sám sepíše, a poučil jej o následcích spojených s neuposlechnutím výzvy. V reakci na tuto výzvu JUDr. D. D. v podání ze dne 31. května 2006 sdělil soudu, že mu žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost k doplnění či sepsání dovolání, a proto není schopen za této situace výzvě soudu dostát.
Jelikož se i přes opatření provedená soudem prvního stupně nepodařilo odstranit nedostatek podmínky povinného advokátního zastoupení, neboť podané dovolání nebylo sepsáno advokátem, nezbylo, než řízení o dovolání zastavit (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., za situace, kdy žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. července 2006
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu