ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.103.2006.1
sp. zn. 4 Tz 103/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 10. října 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného B. P., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 6 T 290/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 6 T 290/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného B. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Mostě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný B. P. byl trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 6 T 290/2005, který byl obviněnému doručen dne 24. 4. 2006 a právní moci nabyl dne 3. 5. 2006, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil dne 22. 12. 2005 kolem 20.50 v M. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 350 hodin a k trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let.
Již dříve byl ale obviněný B. P. odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2003, sp. zn. 1 T 102/2003, který mu byl doručen dne 7. 5. 2003 a právní moci nabyl dne 16. 5. 2003, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle ustanovení §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil skutkem ze dne 13. 4. 2003 v 19.55 hodin v Ú. n. L. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného B. P. proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 6 T 290/2005. Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních §36, 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.
K porušení zákona podle ministra spravedlnosti došlo proto, že samosoudce Okresního
soudu v Mostě, ačkoli mu bylo z opisu rejstříku trestů známo, že obviněný byl Okresním soudem v Ústí nad Labem odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 350 hodin, spis tohoto soudu si nevyžádal a nezjistil tak, že obviněný z takto uloženého trestu nic nevykonal. Tím, že mu uložil shodný trest ve stejné výměře, porušil zákon v neprospěch obviněného, neboť překročil horní hranici stanovenou pro tento druh trestu o 300 hodin.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 6 T 290/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného B. P., a to v ustanoveních §45a odst. 1, §36 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a aby zrušil také všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou pokladu, a aby bylo následně postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Ze spisového materiálu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 6 T 290/2005 Nejvyšší soud zjistil, že je v něm na č. l. 24 až 26 založen opis rejstříku trestů obviněného ze dne 23. 12. 2005, ze kterého vyplývá odsouzení obviněného k trestu 350 hodin obecně prospěšných prací, a to rozhodnutím Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2003, sp. zn. 1 T 102/2003.
Přestože měl Okresní soud v Mostě shora uvedenou informaci obsaženu v procesním spise, neopatřil si potřebné důkazy (zejména spis Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn 1 T 102/2003) ke svému rozhodnutí. Kdyby tak učinil, bezpochyby by zjistil, že výkon předchozího trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 8. 2005, sp. zn. 1 T 102/2003, ale posléze se tak stalo opětovně v plném rozsahu usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 26 Nt 3015/2006. Tento poznatek by jej pak jistě vedl i k tomu, aby si dotazem u příslušného střediska Probační a mediační služby zjistil, jak to s výkonem trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem u obviněného vypadá a případně si vyžádal i spisy Okresního soudu v Mostě sp. zn. 26 Nt 3058/2003 a sp. zn. 26 Nt 3015/2006.
Lze tudíž uzavřít, že v přezkoumávaném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 2 krát 350 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.
Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné.
K výše vytýkanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Okresní soud v Mostě řádně nezjistil skutkový stav věci při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 6 T 290/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného B. P. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To v daném případě znamená, že si okresní soud vyžádá aktuální opis rejstříku trestů obviněného a zprávu Probační a mediační služby o momentálním stavu výkonu trestů obecně prospěšných prací, jež byly obviněnému uloženy, dále potřebné přílohové spisy a poté věc v souladu se zákonem s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.
Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c