ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.122.2006.1
sp. zn. 4 Tz 122/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 30. srpna 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. D., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 11. 2005, sp. zn. 2 T 147/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 11. 2005, sp. zn. 2 T 147/2005, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 11. 2005, sp. zn. 2 T 147/2005, byl
I.podle §37a tr. zák. zrušen pravomocný výrok o vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a celý výrok o trestu, jakož i další rozhodnutí obsahově na ně navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a to v trestním příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. 10 T 104/2005,
II.obviněný D. D. uznán vinným pokračujícím trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že:
1.dne 16. 5. 2005 v O. u R. nad K. si pod falešnou záminkou počítačové hry na herní konzoli zapůjčil od poškozeného M. H., PLAY STATION II., zn. Sony, společně se dvěma ovladači zn. Sony a 4 ks CD s počítačovými hrami, které přislíbil navrátit ve lhůtě 14 dnů, což neučinil, k žádosti poškozeného je ani po lhůtě nevrátil a zapůjčené předměty ještě téhož dne, tj. 16. 5. 2005, prodal jako svůj majetek v zastavárně firmy A-Z F. T. n. O. za částku 1.200,- Kč, popsaným jednání způsobil poškozenému M. H., škodu dle odborného vyjádření ve výši 7.350,- Kč,
2.dne 21. 6. 2005 v době kolem 7.40 hodin v Č. před budovou Základní školy si pod falešnou záminkou vypůjčil od B. P., mobilní telefon zn. Sony Ericsson K 700i, kdy již v době půjčky měl úmysl mobilní telefon si ponechat a jeho prodejem získat finanční prostředky, neboť téhož dne mobilní telefon prodal jako vlastní v prodejně s mobilními telefony Z. B., v K. n. O. na P. n., za částku 3.000,- Kč, popsaným jednáním způsobil poškozené B. P., škodu dle odborného vyjádření ve výši 7.000,- Kč, policejní orgány zajistily mobilní telefon jako věc důležitou pro trestní řízení a usnesením dle §80 odst. 1 tr. ř. jej dne 5. 10. 2005, vrátily poškozené.
Za to byl obviněnému uložen v sazbě §250 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. b) tr. ř. za použití §37a tr. zák., §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. společný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
Trestní příkaz nabyl právní moci dne 14. 3. 2006.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. D. Namítá v ní, že napadeným rozhodnutím byl v neprospěch tohoto obviněného porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením §36 a §45a tr. zák.
Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona upozornil na rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22. 12. 2004, sp. zn. 1 Tm 14/2004, jímž bylo obviněnému D. D. pro provinění ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. v souběhu s proviněním výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., dále pro provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a dále pro provinění ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. v souběhu s proviněním výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., uloženo mimo jiné úhrnné trestní opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Přestože z opisu rejstříku trestů a lustrace samosoudce Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou o existenci uvedeného předchozího odsouzení obviněného věděl, spis nevyžádal a s jeho obsahem se neseznámil, takže nezjistil tak, že obviněný s výkonem trestu obecně prospěšných prací vůbec nezapočal. Tím, že byl obviněnému uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. D. v ustanovení §36 tr. zák.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 11. 2005, sp. zn. 2 T 147/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. D. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na něj obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudkyně Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou se v posuzované trestní věci uvedenými zákonnými ustanoveními důsledně neřídila.
Nejvyšší soud z přiloženého trestního spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. 1 Tm 14/2004, zjistil, že rozsudkem ze dne 22. 12. 2004 byl obviněný mladistvý D. D. uznán vinným v bodě ad I.) výroku dvěma samostatnými proviněními podle §6 zák. č. 218/2003 Sb. ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., jakož i proviněními podle §6 zák. č. 218/2003 Sb. výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Uvedeného jednání se obviněný dopustil tím, že
1.dne 21. 12. 2003 v době kolem 00.45 hod. v obci B. Ú., okres R. n. K., v motorestu S., na pánské toaletě využil situace, kdy na WC nebyl nikdo jiný přítomen a naprosto bezdůvodně a z malicherné pohnutky fyzicky zaútočil vůči poškozenému J. S., tak, že mu zaklepal na rameno a poté, kdy se poškozený otočil vůči mladistvému obžalovanému, jej bez varování udeřil opakovaně pěstí do oblasti nosu, v okamžiku, kdy napadený upadl na zem, do jeho ležícího bezvládného těla (napadený poškozený upadl do bezvědomí) několikrát kopnul nohou obutou do pevné obuvi a vzápětí místo činu opustil přesto, že poškozený chrčel a potřeboval okamžitou pomoc; způsobil tak poškozenému zranění spočívající v otřesu mozku, hematomech v obličeji a pohmoždění obou očnic, pro které byl hospitalizován od 21. 12. do 23. 12. 2003 na chirurgickém oddělení Oblastní nemocnice v R. n. K., kdy pracovní neschopnost mu nebyla vystavena pouze z důvodu vánočních svátků
2.dne 31. 12. 2003 v době kolem 23.45 hod. v obci Č., okres R. n. K., v prostoru před kulturním domem využil situace, kdy se poškozený bavil s R. Š. a bez příčiny z malicherné pohnutky fyzicky zaútočil vůči poškozenému M. J., tak, že ho udeřil pěstí do obličeje a poté, kdy se poškozený ubránil jeho útoku, lstivě předstíral ukončení incidentu a vzápětí, kdy poškozený další napadení nečekal, ho opakovaně udeřil rukou sevřenou v pěst do obličejové části hlavy, až upadnul na zem, kde do jeho bezvládného těla opakovaně kopal, ačkoliv poškozený silně krvácel a jevil příznaky poruchy zdraví, což vyžadovalo okamžitou pomoc, mladistvý obžalovaný z místa činu odešel za další zábavou, popsaným jednáním způsobil poškozenému zranění spočívající v otřesu mozku, hematomech v obličeji, otoku a hematomu obou očních víček a kontuzi oční bulvy levého oka, pro která musel být poškozený ošetřen v Oblastní nemocnici v R. n. K. a poté i na Oční klinice ve Fakultní nemocnici v H. K., kdy pracovní neschopnost mu nebyla vystavena z důvodu vánočních svátků.
V bodě ad II.) výroku rozsudku byl obviněný uznán vinným proviněním podle §6 zák. č. 218/2003 Sb. krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 2. 4. 2004 v době od 18.30 hod do 19.00 hod. v T. n. O., okres R. n. K., v šatně u fotbalového hřiště V O. využil nepřítomnosti ostatních členů fotbalového oddílu, kteří se účastnili tréninku na hřišti, ze kterého on předčasně odešel pro lehké zranění, a z kapsy volně odložených kalhot odcizil mobilní telefon zn. SONY ERICSSON T 610 stříbrné barvy s barevným displejem se SIM kartou operátora Eurotel GO v hodnotě 7.000,- Kč a kreditem 20,- Kč; popsaným jednáním způsobil poškozenému L. F., (zákonně zastoupenému svým otcem Z. F.), škodu ve výši nejméně 7.020,- Kč.
V bodě ad III.) výroku rozsudku byl obviněný uznán vinným proviněním podle §6 zák. č. 218/2003 Sb. ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., jakož i proviněním podle §6 zák. č. 218/2003 Sb. výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Uvedeného jednání se dopustil tím, že dne 23. 9. 2004 v době vyučovací přestávky kolem 10.00 hod. v R. n. K., J. ul., na chodbě ve II. poschodí budovy SOU za přítomnosti mnoha studentů fyzicky bezdůvodně napadl několika údery pěstí do obličeje a dalších částí hlavy a těla a dále kopem kolene do obličeje M. R., čímž mu způsobil zranění spočívající ve zhmoždění hlavy, horního rtu a pravého lokte spolu s odřeninami, které si vyžádalo ošetření na chirurgické ambulanci Oblastní nemocnice v R. n. K. bez vystavení pracovní neschopnosti a dále v průběhu incidentu zasáhl nejméně ve třech případech pěstí do hlavy poškozenou L. V., která bránila napadeného M. R., čímž jí způsobil zranění spočívající v mírném otřesu mozku, projevující se bolestí hlavy, vrávoráním a zvracením, kdy poškozená byla hospitalizována od 23. 9. 2004 do 26. 9. 2004 na dětském oddělení Oblastní nemocnice v R. n. K.
Za to mu bylo v sazbě §221 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák., §24 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb. a §45 tr. zák. a §45a tr. zák. uloženo úhrnné trestní opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §15 odst. 1, 2, 3 zák. č. 218/2003 Sb. a §16 zák. č. 218/2003 Sb. mu bylo souběžně uloženo ochranné výchovné opatření formou dohledu probačního úředníka na dva roky.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl mladistvý obviněný (prostřednictvím zákonných zástupců – rodičů – matky M. D. a otce P. D.,) uznán povinným zaplatit na náhradě škody L. F. (konkrétně jeho zákonnému zástupci – otci – Z. F.) částku 7.020,- Kč, Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, pobočce H. K., M. n., částku 5.800,- Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Okresní pojišťovně R. n. K., P., částku 474,- Kč.
V trestní věci, jež je napadena stížností pro porušení zákona, samosoudkyně Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pochybila, pokud v rámci úvah o trestu nezohlednila existenci tohoto předchozího odsouzení obviněného D. D. výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22. 12. 2004, sp. zn. 1 Tm 14/2004, který nabyl právní moci dne 6. 5. 2005 a kterým bylo obviněnému uloženo mimo jiné trestní opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Samosoudkyně Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou měla tuto skutečnost zjistit především z protokolu o výslechu obviněného ze dne 30. 9. 2005, kde obviněný zmiňuje svá předchozí odsouzení a tresty obecně prospěšných prací, které mu v této souvislosti byly uloženy. Výslovně také uvedl, že ani jeden z uložených trestů dosud nevykonal. Rovněž v opisu rejstříku trestů, který je spise založen (č. l. 46), jsou předchozí odsouzení k trestu obecně prospěšných prací uvedena. Tato zjištění měla vést samosoudkyni Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou v rámci úvah o trestu z pohledu ustanovení §23 a §31 tr. zák. k prověření, zda a v jakém rozsahu byly předchozí tresy obecně prospěšných prací vykonány. Jen tímto způsobem mohla dostát povinnosti vyplývající z ustanovení §36 tr. zák., podle kterého musí soud při ukládání stejného druhu trestu zohlednit stav, kdy existuje nevykonaný trest stejného druhu z jiného rozhodnutí, přičemž výměra trestu nově ukládaného a již uloženého dosud nevykonaného trestu nesmí přesáhnout horní hranici, která je trestním zákonem pro takovýto druh trestu stanovena. Pokud by při zjišťování skutkového stavu ve vztahu k uložení zamýšleného druhu trestu samosoudkyně takto postupovala, zjistila by, že z uloženého trestu obecně prospěšných prací, který byl obviněnému uložen výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, neměl obviněný dosud nic vykonáno. Jelikož trestní zákon stanoví v ustanovení §45a odst. 1 tr. zák., že trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin, nemohla pak obviněnému D. D. uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, neboť tak překročila o 200 hodin maximální možnou výměru stanovenou zákonem pro tento druh trestu.
Je třeba konstatovat, že samosoudkyně Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou porušila zákon i v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť povinnost soudu, aby byla zjištěn skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, se vztahuje i na zjištění okolností rozhodných pro stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby.
Vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním vyslovil Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 11. 2005 sp. zn. 2 T 147/2005, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák., a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. D. Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc poté podle ustanovení §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Samosoudkyně Okresního soudu v Rychnově na Kněžnou v novém řízení doplní dokazování novým a aktualizovaným opisem rejstříku trestů obviněného, přečtením spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. zn. 1 Tm 14/2004, jakož i zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko Rychnov nad Kněžnou. Z tohoto důkazu zjistí zda zcela případně zčásti vykonal obviněný trest obecně prospěšných prací uložený rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22. 12. 2004, sp. zn. 1 Tm 14/2004, či zda z tohoto trestu dosud nevykonal nic. Teprve vyhodnocením těchto nových důkazů spolu s dalšími důkazy, které jsou již součástí trestního spisu, může dospět ke správným úvahám o uložení adekvátního druhu trestu a jeho výměře. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou bude v rámci těchto úvah limitován ustanovením §273 tr. ř., neboť nové rozhodnutí nesmí být v neprospěch obviněného vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného (zákaz reformationis in peius).
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á