ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.140.2006.1
sp. zn. 4 Tz 140/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. prosince 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. V. F., roz. K., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. 0 Nt 505/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. 0 Nt 505/2005 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §278 odst. 1 a §283 písm. d) tr. ř. v neprospěch obviněného V. V. F., roz. K.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný V. V. F. byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 7. 2002 sp. zn. 1 T 58/2002, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. b) tr. zák., jehož se dopustil tím, že v době od 16. 9. 2001 až do svého zadržení orgány policie ČR dne 3. 6. 2002 se bez povolení zdržoval v obvodu P. a jinde na území ČR, i přesto, že mu rozhodnutím Policie ČR, Správy hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie pod č. j. PSP-1-765/OCP-c-2001 ze dne 22. 8. 2001, pravomocným dnem 28. 8. 2001, bylo uloženo správní vyhoštění z území ČR na dobu 3 let do 22. 8. 2004 a stanovena lhůta k vycestování nejpozději do 15. 9. 2001. Dále byl uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a), b) tr. zák., jehož se dopustil tím, že od přesně nezjištěné doby až do svého zadržení orgány policie ČR dne 3. 6. 2002 v P., ul. V H., v bytě, který obýval bez povolení, přechovával a hromadil zbraně a střelivo, a to samopal vz. 61, ráže 7,65 mm Browning, se zásobníkem na 20 nábojů, samonabíjecí pistoli ČZ vz. 75 Compact, ráže 9 mm Luger, se zásobníkem, revolver zn. Taurus, ráže 38 Speciál, dvouhlavňovou loveckou pušku – Brokovou dvojku zn. Baikal, ráže 12 mm, model IJ-58-M, 116 ks nábojů ráže 7,65 mm Browning, 89 ks nábojů ráže 22 Long Rifle, 70 ks nábojů ráže 38 Speciál, 1 ks náboje ráže 6,35 mm Browning, 13 ks brokovnicových nábojů ráže 12 mm, 13 ks nábojů ráže 9 mm Luger, brokový náboj nezjištěné ráže a 2 ks nábojů nezjištěné ráže.
Za to byl obviněný V. V. F. podle §185 odst. 2 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák., §57 odst. 1, 2 tr. zák., za použití §314e odst. 2 písm. f) tr. ř., odsouzen k úhrnnému trestu vyhoštění z území republiky na dobu 5 let. Dále mu byl podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks dvouhlavňové brokové pušky ráže 12 mm, zn. Baikal, model IJ-58-M, v zeleném plátěném obalu, 1 ks samopalu vz. 61, ráže 7,65 mm, s oddělenou opěrkou a zásobníkem na 20 nábojů, 1 ks pistole ČZ 75 Compact, ráže 9 mm Luger, se zásobníkem, 1 ks revolveru zn. Taurus, ráže 38 Speciál, 86 ks nábojů 7,65 mm Browning včetně obalu, 89 ks nábojů ráže 22 Long Rifle, včetně obalů, 2 ks nábojů 38 Speciál, 1 ks náboje 6,35 mm Browning, 11 ks nábojů ráže 12 mm, 1 ks náboje ráže 410 (broky), 1 ks náboje 9 mm Tempo, 2 ks náboje nezjištěného označení, 10 ks nábojů 9 mm Luger, 6 ks nábojů 38 Speciál – brokové, 12 ks nábojů 38 Speciál - plast, 27 ks nábojů 38 Speciál – plášťované, 14 ks nábojů 38 Speciál – různé modifikace, 5 ks nábojů Speciál v černém opaskovém pouzdře, 1 ks videokazety BASF 180, kde je nafilmován obviněný při střelbě, 1 ks koženého opaskového pouzdra černé barvy na krátkou střelnou zbraň, 1 ks opasku s plastovou sponou černé barvy, 1 ks nákupní tašky s barevnými pruhy, 4 ks papírových prázdných obalů od střeliva, 4 ks plastových prázdných obalů od střeliva a 1 ks sportovního pytle modré barvy s nápisem E., tedy věcí a zbraní, které jsou uloženy u Policie ČR, Obvodního ředitelství Praha 4.
Trestní příkaz nabyl právní moci dne 3. 8. 2002. Dne 26. 9. 2002 byl obviněný referátem cizinecké a pohraniční policie přes hraniční přechod B. vyhoštěn z území ČR. Zbraně a střelivo, ohledně nichž byl uložen trest propadnutí věci, byly předány k realizaci Policii ČR, odboru správních činností, Správy hl. města Prahy.
Dne 11. 3. 2005 podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 u Obvodního soudu pro Prahu 4 návrh na povolení obnovy řízení ve věci obviněného V. V. F. s odůvodněním, že dodatečně po skončení trestního řízení proti obviněnému bylo zjištěno, že jedna ze zbraní, ohledně nichž byl uložen trest propadnutí věci, a to pistole ČZ 75 Compact, se zásobníkem, byla ve dnech 14. - 15. 5. 2002 odcizena A. B., bytem P., Z. Po jednání u orgánů Policie ČR podala A. B. prostřednictvím advokáta JUDr. O. Ch. dne 13. 5. 2003 žádost o vydání zbraně v jejím vlastnictví, která prozatím nemohla být vrácena vzhledem k pravomocnému rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4. Dále státní zástupce návrh zdůvodnil tím, že ze shromážděného spisového materiálu PČR, OŘ Praha 4, vyplynulo, že předmětná střelná zbraň je podle zbrojního průkazu evidována na A. B. a tato byla předmětem šetření, vedeného u PČR, OŘ Praha 2 pod č. j. OR2-1451/MO1-TČ-2002 a byla vyhlášena dne 21. 5. 2002 jako odcizená zbraň v systémech evidence PČR. O vlastnictví zbraně A. B. proto není pochyb a je odůvodněn závěr, že uložený trest propadnutí věci v řízení proti V. V. F. byl uložen v rozporu se zákonem, jestliže zároveň nebyla splněna podmínka vlastnictví vyplývající z §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. (správně §55 odst. 2 tr. zák.) Tato skutečnost nebyla v okamžiku vydání předmětného trestního příkazu obvodnímu soudu známa a je novou skutečností odůvodňující postup ve smyslu §278 a násl. tr. ř.
O podaném návrhu na obnovu řízení rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 0 Nt 505/2005, tak, že podle §283 písm. d) tr. ř. návrh zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v daném případě skutečnost, že soud vyslovil trest propadnutí věci u věci, která nebyla ve vlastnictví obviněného nenaplňuje důvody obnovy řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 4. 2006.
Proti posledně citovanému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 0 Nt 505/2005, podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. V. F. Napadeným rozhodnutím byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanovení §283 písm. d) tr. ř. v neprospěch obviněného.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona stěžovatel uvedl, že v dané věci došlo uložením trestu propadnutí věci podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák., pokud jde o zbraň majitelky A. B., k porušení zákona, neboť nebyla splněna podmínka uvedená v §55 odst. 2 tr. zák. a sice, že trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit, jen jde-li o věc nebo jinou majetkovou hodnotu náležející pachateli. Uložený trest propadnutí věci je ve zřejmém rozporu s účelem trestu ve smyslu ustanovení §278 odst. 1 tr. ř., neboť obviněnému v jeho neprospěch bylo takto uloženo propadnutí širšího okruhu zajištěných věcí, než bylo podle zákona přípustné. Dále stěžovatel poznamenal, že z výše uvedeného je zřejmé, že soud prvního stupně se nezabýval dostatečně skutečnostmi novými, kterými bylo zjištění majitelky předmětné zbraně, a tyto nové skutečnosti soud v rámci projednání návrhu na povolení obnovy řízení zcela opominul.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. 0 Nt 505/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. V. F., a to v ustanovení §283 písm. d) tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících a následně postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 7. 2002 sp. zn. 1 T 58/2002 vyplývá, že uložil obviněnému trest propadnutí řady movitých věcí, zejména několika různých střelných zbraní a střeliva různých druhů a množství. Mezi těmito věcmi byla i střelná zbraň zn. ČZ 75 Compact, ráže 9 mm Luger, se zásobníkem.
Dne 5. 12. 2002 (tj. po nabytí právní moci trestního příkazu) bylo Policií ČR předloženo Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dožádání k zajištěné zbrani - předmětné pistoli, jehož přílohou byla kopie žádosti o vyhlášení pátrání a zařazení do evidence odcizených a ztracených zbraní (č. l. 144) ze dne 17. 5. 2002. Z této žádosti vyplývá, že předmětná zbraň byla v legálním držení A. B., na základě zbrojního průkazu. Dále, že předmětná zbraň byla v době od 19.00 hod. dne 14. 5. 2002 do 06.10 hod. dne 15. 5. 2002 odcizena vloupáním do trezoru, kde byla uložena a že Kriminální úřad Policejního prezidia ČR, odbor obecné kriminality podal žádost o vyhlášení pátraní a zařazení do evidence odcizených a ztracených zbraní. Věc byla vedena pod č. j. OR2-1451/MO1-TČ-2002. Tyto skutečnosti vyplývají dále z úředního záznamu Policie ČR ze dne 9. 6. 2004, který je obsažen ve spise Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 0 Nt 505/2005 (č. l. 8).
Podáním ze dne 13. 5. 2003 (č. l. 10) obsaženým ve spise Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 0 Nt 505/2005, požádala A. B. o vrácení předmětné zbraně Policii ČR, Obvodní ředitelství Praha 4, Skupinu pro zbraně a střelivo a drogy SSČ, která ji měla v dané době v držení.
V odůvodnění usnesení ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. 0 Nt 505/2005, Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil, že v daném případě skutečnost, že soud obviněnému uložil trest propadnutí věci u jedné ze zbraní, jejímž vlastníkem obviněný nebyl, není skutečností, která by mohla odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, nebo vzhledem k níž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele, anebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Soud tedy návrh státního zástupce zamítl jako nedůvodný, když dospěl k závěru, že vyslovení trestu propadnutí věci ohledně zbraní a nábojů včetně předmětné pistole, která nebyla ve vlastnictví obviněného, není skutečností ve smyslu §278 odst. 1 tr. ř.
S takovýmto názorem se však Nejvyšší soud neztotožnil.
Podle §278 odst. 1 tr. ř. se povolí obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, vyjdou–li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle §55 odst. 2 tr. zák. může soud uložit trest propadnutí věci, jen jde-li o věc náležející pachateli.
Pachateli věc nenáleží, je-li jejím vlastníkem osoba od pachatele rozdílná. Pachateli proto nenáleží věc vypůjčená, svěřená, pronajatá a také ani věc odcizená, zpronevěřená apod., i když její vlastník není znám. (Viz Š., P., R.. Trestní zákon komentář díl I. r. 2004 str. 480 marg. pozn. 18).
Věc, kterou pachatel získal krádeží, nenáleží pachateli, i když její vlastník není znám. Takovou věc nelze prohlásit za propadlou podle §55 odst. 1 tr. zák., ale postupuje se ohledně ní podle §81 tr. ř. (Viz J. J., Z. S.: Trestní zákon a trestní řád poznámkové vydání s judikaturou, r. 1999, str. 70, 3/76).
Propadnutí věci podle §55 odst. 1 tr. zák. je trestem, kterým lze postihnout pouze obviněného, který byl odsouzen pro příslušný trestný čin, a nikoliv jiné osoby, které nejsou trestně stíhány. (Viz J. J., Z. S.: Trestní zákon a trestní řád poznámkové vydání s judikaturou, r. 1999, str. 70, 46/67).
Ve zřejmém rozporu s účelem trestu je druh trestu, který nelze vůbec uložit anebo trest pro jehož uložení nebyly splněny podmínky stanovené příslušným ustanovením obecné části trestního zákona. (Viz P. Š. a kol.: Trestní řád komentář – díl II. r. 2005, str. 2118, marg. pozn. 21).
V daném případě bylo prokázáno, že předmětná střelná zbraň byla vlastníku zbraně odcizena, a to konkrétně vloupáním do trezoru, v němž byla uložena. Obviněný byl uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování, kdy u něj byla nalezena skupina zbraní a střeliva, k jejichž držení neměl oprávnění a jejichž nabytí nebylo bez pochyb prokázáno. Uvedl pouze, že je nalezl v popelnici v modrém batohu s nápisem E., když vynášel odpad a jednu ze zbraní, že koupil od neztotožněného neznámého muže romské národnosti. Mezi zbraněmi údajně nalezenými v modrém batohu se měla nacházet i pistole ČZ vz. 75 Compact, 9 mm Luger se zásobníkem.
Pokud se tvrzení obviněného o nálezu batohu se zbraněmi zakládalo na pravdě, obviněný nepostupoval v daném případě podle zákona, kdy zák. č. 288/1995 Sb. o střelných zbraních a střelivu účinný do 31. 12. 2002 v §80 odst. 2 stanovil, že každý, kdo nalezne zbraň nebo střelivo, je povinen je odevzdat nebo oznámit jejich nález nejbližšímu policistovi nebo útvaru policie anebo oznámit nález orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O převzetí zbraně a střeliva od nálezce se vydává potvrzení. V posuzované trestní věci je také ze shromážděných důkazů patrné, že obviněný nebyl držitelem zbrojního průkazu ve smyslu §27 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, ani žádného jiného obdobného oprávnění k držení střelných zbraní podle dřívějších právních předpisů. Proto jako fyzická osoba nemohl za výše uvedených okolností nabýt (s výjimkou dědictví) do svého vlastnictví střelné zbraně podléhající registraci podle citovaného zákona ani střelivo do těchto zbraní (viz §27 odst. 1 cit. zákona). Přitom je nepochybné, že střelné zbraně ohledně nichž obvodní soud vyslovil ve svém trestním příkaze trest propadnutí věci, podléhaly registraci podle §6 a násl. zákona č. 288/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V době vydání napadeného trestního příkazu tedy obviněný nebyl a ani nemohl být vlastníkem předmětných střelných zbraní, bez ohledu na skutečnost, zda je našel či koupil od jiné neznámé osoby, jak sám ve své výpovědi prohlašoval. Nebyl-li obviněný vlastníkem uvedených střelných zbraní, nebyla splněna ani podmínka nezbytná k uložení trestu propadnutí věci, tj. že věc náleží pachateli trestného činu, za který má být takový trest ukládán (§55 odst. 2 tr. zák.).
Stížnost pro porušení zákona ale nenapadá samotný výrok o trestu propadnutí věci, obsažený v předmětném trestním příkaze, nýbrž rozhodnutí soudu ohledně návrhu na povolení obnovy řízení. Je tedy zjevné, že obvodní soud v rozporu s platnou právní úpravou uložil obviněnému trest propadnutí věci, a to skupiny různých střelných zbraní a střeliva včetně pistole ČZ vz. 75 Compakt, 9 mm Luger, ohledně níž se po právní moci trestního příkazu jednoznačně ukázalo, že se jedná o majetek A. B. K právnímu statutu této pistole je možno konstatovat, že není právně spojena s ostatními střelnými zbraněmi a střelivem v tom smyslu, že by tvořily nedělitelný celek. Uvedená skupina zbraní a střeliva není jednolitým systémem, pouze různorodou skupinou jednotlivých zbraní a střeliva. Předmětná pistole je věcí samostatnou, ve vztahu k ostatním věcem věcí oddělitelnou, netvoří ani součást věci (§120 obč. zák.) ani příslušenství věci (§121 obč. zák.). Není zde ani překážka, která by zabraňovala o této zbrani samostatně rozhodovat.
Soud obnovu řízení povolí m. j. tehdy, jestliže vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. V době, kdy Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodoval jako soud nalézací, neměl k dispozici informaci o tom, že předmětná pistole je vlastnictvím A. B. Jestliže mu tato skutečnost byla předestřena až po právní moci trestního příkazu vydaného v dané věci, a o tuto skutečnost byl opřen návrh na obnovu řízení, bylo nutno ji považovat za novou skutečnost či důkaz soudu dříve neznámý. Jak bylo výše uvedeno, trest, který nebyl obviněnému uložen v souladu se zákonem, je trestem, který je ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Obvodní soud pro Prahu 4, jakožto soud projednávající návrh na obnovu řízení, svůj závěr, z jakého důvodu dospěl k rozhodnutí, že propadnutí věci nenáležející pachateli, po zjištění jejího vlastníka, což bylo skutečností soudu dříve neznámou, nenaplňuje podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu §278 odst. 1 tr.ř., blíže neodůvodnil, a omezil se pouze na uvedené formální konstatování, čímž je takové rozhodnutí možno označit za nepřezkoumatelné. Podle názoru Nejvyššího soudu však v přezkoumávaném případě byly podmínky pro povolení obnovy, jak vyplývají z ustanovení §278 odst. 1 tr. ř. naplněny a nezbývá než konstatovat, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. 0 Nt 505/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §278 odst. 1 a §283 písm d) tr. ř. v neprospěch obviněného V. V. F. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby věc v potřebném rozsahu v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že obvodní soud si opatří veškeré spisové materiály týkající se předmětné zbraně, nařídí veřejné zasedání, v němž provede potřebné dokazování a opětovně o návrhu na povolení obnovy rozhodne. Obvodní soud přitom musí zvažovat rozsah zrušení výroku o propadnutí věci v původním trestním příkazu tak, aby došlo k nápravě učiněné nezákonnosti v nezbytném rozsahu, jak to bylo navrhováno státním zástupcem v podaném návrhu na povolení obnovy řízení.
Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je obvodní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. prosince 2006
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c