ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.152.2006.1
sp. zn. 4 Tz 152/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. listopadu 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného B. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 213/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §254 odst. 1, §256 tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §2 odst. 13 a §33 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného B. K.
Napadené usnesení se zrušuje . Zrušuje se rovněž jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 1 T 213/2004.
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Karviné se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Z trestního spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 1 T 213/2004, vyplývá, že po podání obžaloby státním zástupcem dne 23. 12. 2004 byla věc obviněného B. K. vyřízena dne 4. 1. 2005 vydáním trestního příkazu. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 10. 1. 2005 a obviněný proti němu včas podal odpor. Následně byl obviněný B. K. rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 1 T 213/2004, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se dopustil tím, že v období ode dne 14. 5. 2004 do dne 18. 6. 2004 v K. – N. M., okres K., na T. O. v herně K., v rozporu s dohodou s Ing. D. Č. při obsluze sedmi kusů výherních hracích automatů si neoprávněně ponechal a neodevzdal Ing. D. Č. příjem z hracích automatů v celkové výši 87.551,- Kč a peníze použil pro svou potřebu. Za tento trestný čin mu byl uložen podle §248 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. mu byla uložena povinnost ve zkušební době podle svých sil nahradit poškozené Ing. D. Č. způsobenou škodu a dále mu byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit poškozené škodu ve výši 87.551,- Kč.
Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodoval Krajský soud v Ostravě, který je usnesením ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, podle §256 tr. ř., jako nedůvodné zamítl.
Ministr spravedlnosti České republiky podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného B. K. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §254 odst. 1, §256 tr. ř. a v řízení, které rozhodnutí předcházelo, v ustanovení §33 odst. 2 tr. ř. a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vyhlášené pod č. 23/1991 Sb.
Ministr spravedlnosti uvedl, že shora citovanými ustanoveními se soudy obou stupňů při rozhodování v předmětné trestní věci důsledně neřídily. Z trestního spisu vyplývá, že po podání odporu proti vydanému trestnímu příkazu se obviněný B. K. obrátil na soud písemným podáním doručeným soudu dne 10. 2. 2005, v němž žádal, aby soud rozhodl o tom, že má nárok na bezplatnou obhajobu. Podání doložil potvrzením lékaře a České správy sociálního zabezpečení. Na tuto žádost obviněného nebylo ze strany soudu nijak reagováno, samosoudkyně svým rukopisným pokynem na rubu žádosti obviněného pouze uložila kanceláři zaslat obviněnému B. K. formulář k doplnění údajů ohledně jeho majetkových poměrů. Na tento formulář obviněný v tomto stádiu trestního stíhání nereagoval a samosoudkyně se v dalším průběhu řízení nikterak nesnažila objektivizovat podmínky ustanovení §33 odst. 2 tr. ř., a to ani v průběhu hlavního líčení, kde zůstala otázka obhajoby obviněného bez povšimnutí. O žádosti obviněného nebylo soudem až do pravomocného skončení věci nijak rozhodnuto. Po pravomocném skončení věci se obviněný B. K. obrátil na soud podáním doručeným soudu I. stupně dne 9. 11. 2005, kterým urgoval rozhodnutí o jeho původní žádosti. Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 213/2004, rozhodl tak, že obviněný má podle §33 odst. 2 tr. ř. nárok na bezplatnou obhajobu.
Dle názoru stěžovatele došlo postupem soudů obou stupňů v dané trestní věci k porušení práva obviněného na obhajobu. Soud v průběhu celého soudního řízení až do pravomocného skončení věci nikterak nereagoval na žádost obviněného o poskytnutí bezplatné obhajoby, ač podle §33 odst. 2 trestního řádu tak učinit měl. Rozhodnutí soudu ze dne 7. 12. 2005, tedy po pravomocném skončení věci a navíc dva dny před skončením dvouměsíční zákonné lhůty pro podání dovolání, se jeví vzhledem k době, kdy bylo vydáno, naprosto bezpředmětným, neboť ustanovení obhájce opatřením soudu ze dne 20. 2. 2006 již pro obviněného B. K. fakticky nemělo žádný význam.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného B. K. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení včetně dalších rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 1 T 213/2004, vyplývá, že na č. l. 62 se nachází přípis obviněného B. K., v němž navrhuje, aby soud rozhodl o tom, že má nárok na obhajobu bezplatnou. V návrhu obviněný uvádí, že je v plném invalidním důchodu, který činí 6.954,- Kč měsíčně, za bydlení platí 2.400,- Kč a pro osobní potřebu mu zbývá 4.500,- Kč. Návrh doložil potvrzením lékaře a České správy sociálního zabezpečení. Přípis byl soudu doručen dne 10. 2. 2005. Samosoudkyně referátem ze dne 11. 2. 2005, založeným na č. l. 63, uložila kanceláři zaslat obviněnému formulář k doplnění údajů ohledně jeho majetkových poměrů. Ze spisu není zřejmé, zda byl tento referát vypraven a ani doručenka prokazující převzetí příslušného formuláře obviněným není ve spise založena. Ve dnech 15. 2. 2005 a 18. 4. 2005 proběhlo hlavní líčení, kdy samosoudkyně na návrh obviněného na přiznání nároku na obhajobu bezplatnou žádným způsobem nereagovala a vyhlásila odsuzující rozsudek. Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 1 T 213/2004, podal obviněný ihned po jeho vyhlášení odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, jako nedůvodné zamítl, aniž by se zabýval návrhem obviněného na přiznání obhajoby bezplatné.
Přípisem doručeným Okresnímu soudu v Karviné dne 9. 11. 2005 urgoval obviněný B. K. rozhodnutí soudu o jeho návrhu na přiznání obhajoby bezplatné s tím, že návrh podal již dne 10. 2. 2005 a soudem dosud o něm nebylo rozhodnuto. Z přípisu se dále podává, že tak činí proto, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu, dvouměsíční lhůta k podaní dovolání mu končí 9. 12. 2005, přitom dovolání je možné podat pouze prostřednictvím obhájce. Samosoudkyně referátem ze dne 14. 11. 2005, založeným na č. l. 108 spisu, uložila kanceláři zaslat obviněnému formulář k zjištění údajů ohledně jeho majetkových poměrů. Formulář obviněný obdržel dne 21. 11. 2005 a soudu byl vyplněný doručen dne 24. 11. 2005. Vedle údaje o výši plného invalidního důchodu obsahuje pouze sdělení o čerpání úvěrů v částce přesahující 100.000,- Kč. Následně Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 213/2004, rozhodl podle §33 odst. 2 tr. ř. tak, že obviněný B. K. má nárok na obhajobu bezplatnou. V odůvodnění usnesení uvádí, že odsouzený osvědčil, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, jelikož sám pobírá pouze invalidní důchod. Dne 20. 2. 2006 byl obviněnému B. K. soudem ustanoven obhájce JUDr. B. P. Následně k žádosti obhájce okresní soud rozhodl o zproštění povinnosti JUDr. B. P. obhajovat obviněného B. K. a dne 21. 4. 2006 ustanovil obviněnému B. K. obhájce JUDr. J. M.
Podle článku 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má obviněný právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.
Podle §33 odst. 2 tr. ř. osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. V případech uvedených ve větě první a druhé náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát.
Podle §2 odst. 13 tr. ř. ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že postupem soudů obou stupňů došlo v dané trestní věci k porušení práva obviněného na obhajobu. Okresní soud v Karviné v průběhu celého trestního řízení až do pravomocného skončení věci nikterak nereagoval na návrh obviněného na přiznání obhajoby bezplatné, ač podle §33 odst. 2 tr. ř. tak učinit měl. Rozhodnutí okresního soudu o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu dne 7. 12. 2005, tj. po pravomocném skončení věci a dva dny před skončením dvouměsíční zákonné lhůty pro podání dovolání (§265e odst. 1 tr. ř.), se jeví vzhledem k době, kdy bylo vydáno, naprosto bezpředmětným. Navíc obhájce byl obviněnému okresním soudem ustanoven až dne 20. 2. 2006, resp. 21. 4. 2006, kdy již toto nemělo pro obviněného B. K. fakticky žádný význam.
Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, v souvislosti s procesním postupem učiněným podle §254 odst. 1 tr. ř. uvedené pochybení nezjistil a nenapravil, nepřezkoumal řádně postup řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí soudem I. stupně, a nedostál tak své zákonné povinnosti, která mu vyplývá z ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. Důsledkem pak bylo nezákonné rozhodnutí, jímž bylo odvolání obviněného jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítnuto. V případě správného postupu by odvolací soud musel dospět k závěru, že řízení, které vydání rozsudku soudu I. stupně předcházelo, trpí podstatnými vadami zejména proto, že došlo k porušení práva obhajoby, a musel by napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušit a věc vrátit soudu I. stupně.
Vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 574/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §254 odst. 1 a §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 13 a §33 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného B. K.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 1 T 213/2004. Dále zrušil všechna další rozhodnutí, která na zrušená rozhodnutí obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změnám, k nimž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud v Karviné provede nové hlavní líčení za účasti ustanoveného obhájce obviněného. Při dalším postupu bude muset mít okresní soud na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2006
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec
Vypracoval:
JUDr. Petr Šabata