ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.172.2005.1
sp. zn. 4 Tz 172/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. února 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jindřicha Urbánka a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch Mgr. J. K., v trestní věci obviněného Ing. S. P., CSc, a spol. vedené Policií České republiky, správou Jihomoravského kraje, službou kriminální policie a vyšetřování, odborem hospodářské kriminality pod sp. zn. ČTS: KVV – 345/20 – 95, proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 6. 2005, sp. zn. 1 KZv 166/96, a rozhodl podle §268 odst. 2 tr. ř. takto:
Usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 6. 2005, sp. zn. 1 KZv 166/96, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §66 odst. 1 tr. ř. v neprospěch Mgr. J. K.
Odůvodnění:
Usnesením policejního komisaře Policie České republiky, správy Jihomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality ze dne 4. 3. 2005, sp. zn. ČTS: KVV – 345/20 – 95, byla Mgr. J. K. uložena pořádková pokuta ve výši 25 000,- Kč.
Citované usnesení napadl Mgr. J. K. stížností, o níž rozhodovala státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, která ji usnesením ze dne 24. 6. 2005, sp. zn. 1 KZv 166/96, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítla.
Proti tomuto usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 6. 2005, sp. zn. 1 KZv 166/96, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch Mgr. J. K., neboť tímto usnesením byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b), §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §66 odst. 1 tr. ř. v neprospěch jmenovaného, coby správce konkurzní podstaty společnosti A., a. s.
V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti zdůraznil, že policejní orgán uložil Mgr. J. K. pořádkovou pokutu, jelikož jmenovaný nevyhověl jeho výzvě ze dne 25. 2. 2005, aby převzal účetní doklady a knihy společnosti A., a. s. Mgr. J. K. měl předmětné doklady převzít do dne 3. 3. 2005. Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě jmenovaný nesplnil výzvu policejního orgánu, rozhodl policejní orgán dne 4. 3. 2005 o uložení pořádkové pokuty. Jak ale vyplývá z přiložených úředních záznamů Policie České republiky ze dne 23. 2. a 28. 2. 2005, Mgr. J. K. se snažil řešit otázku převzetí účetních dokladů společnosti A., a. s. ještě předtím a následně i poté, co jej policejní orgán vyzval dne 25. 2. 2005 podle ustanovení §80 odst. 1 tr. ř. k převzetí zmíněných účetních dokladů. Z citovaných listin je zejména patrno, že Mgr. J. K. požadavek policejního orgánu ohledně převzetí věci jednoznačně neodmítl. Na výzvu policejního orgánu reagoval tím, že zatím nemá potřebné prostory pro uskladnění účetnictví a že se bude snažit celou záležitost řešit. Mgr. J. K. rovněž upozornil policejní orgán na to, že Krajský soud v Brně mu doposud nevyplatil žádnou zálohu pro výkon funkce správce konkursní podstaty. Z toho důvodu jmenovaný ani nedisponuje potřebnými finančními prostředky nutnými k pronajmutí prostor k uskladnění účetních dokladů společnosti A., a. s. O této situaci Mgr. J. K. policejní orgán informoval podáním ze dne 4. 3. 2005. Rovněž ve stížnosti proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty jmenovaný poukázal na shora uvedený stav věcí, který nezavinil.
Dále ministr spravedlnosti zdůraznil, že před uložením pořádkové pokuty podle §66 odst. 1 tr. ř. musí být bez pochybností prokázáno, že příkazu nebo výzvy orgánu činného v trestním řízení nebylo uposlechnuto bez dostatečné omluvy. Současně je třeba mít na mysli i to, že pořádková pokuta je sankcí za deliktní chování. Při rozhodování o užití donucovacích opatření je totiž nutné vzít do úvahy i to, jakou měrou došlo při neuposlechnutí výzvy policejního orgánu k ohrožení plynulosti a účelnosti trestního řízení.
Podle názoru stěžovatele v případě Mgr. J. K. podmínky pro uložení pořádkové pokuty podle ustanovení §66 odst. 1 tr. ř. splněny nebyly. To mimo jiné i proto, že neuposlechnutí výzvy Mgr. J. K. nemohlo ohrozit a ani neohrozilo probíhající trestní řízení proti obviněnému Ing. S. P. a spol. V neposlední řadě nelze pominout ani to, že policejní orgán postupoval poměrně tvrdě, pokud k převzetí rozsáhlého spisového materiálu poskytl Mgr. J. K. lhůtu do dne 3. 3. 2005 v situaci, kdy mu byla předmětná výzva doručena dne 28. 2. 2005.
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně pak nedostála své přezkumné povinnosti ve smyslu ustanovení §147 odst. 1 tr. ř., když pochybení policejního orgánu nenapravila a stížnost Mgr. J. K. zamítla.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud svým rozhodnutím podle §268 odst. 2 tr. ř. výše uvedené porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch Mgr. J. K., vyslovil.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §66 odst. 1 tr. ř. kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.
Z obsahu protokolu o vydání věci ze dne 8. 1. 2004, sp. zn. ČTS: KVV – 345/20 – 95, Nejvyšší soud zjistil, že policejnímu orgánu byly jako věci důležité pro trestní řízení dne 8. 1. 2004 vydány správcem konkurzní podstaty JUDr. P. M. účetní doklady úpadce společnosti A., a. s.
Usnesením policejního komisaře Policie České republiky, správy Jihomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality ze dne 14. 1. 2005, sp. zn. ČTS: KVV – 345/20 – 95, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2005, bylo podle §80 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o vrácení účetních dokladů a knih společnosti A., a. s. JUDr. P. M., správci konkurzní podstaty úpadce A., a. s.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 28 K 330/95, bylo ale rozhodnuto o změně správce konkurzní podstaty úpadce A., a. s. s tím, že dosavadní správce konkurzní podstaty úpadce A. a. s. JUDr. P. M. byl zproštěn funkce a novým správcem konkurzní podstaty byl ustanoven Mgr. J. K., advokát, Ú., B.
Nejvyššímu soudu byl dále předložen úřední záznam policejního komisaře ze dne 23. 2. 2005, ze kterého vyplývá, že policejní komisař hovořil uvedeného dne telefonicky s Mgr. J. K. a vyzval ho k převzetí účetních dokladů společnosti A., a. s. Mgr. K. v této souvislosti policejnímu orgánu sdělil, že t. č. nemá prostory pro uskladnění účetnictví a že se pokusí celou záležitost vyřešit do 25. 2. 2005, kdy sdělí výsledek.
Dne 25. 2. 2005 vyzval policejní komisař písemně Mgr. J. K., správce konkurzní podstaty úpadce A., a. s., aby dne 3. 3. 2005 v 9. hod. převzal na určeném místě předmětné účetní doklady a knihy společnosti A., a. s. Dále policejní komisař upozornil jmenovaného na následky nevyhovění výzvy ve smyslu ustanovení §66 tr. ř.
Z úředního záznamu policejního komisaře ze dne 28. 2. 2005 bylo zjištěno, že Mgr. K. policejnímu orgánu sdělil, že nemá doposud zajištěny prostory k uskladnění takového množství účetních dokladů. Dále jmenovaný konstatoval, že se v konkurzní podstatě předmětného úpadce nenachází žádné finanční prostředky, a tudíž ani nelze potřebné prostory pronajmout. Mgr. K. pak poukázal i na skutečnost, že mu doposud nebyla Krajským soudem v Brně vyplacena záloha na výkon funkce správce konkurzní podstaty. Poté jmenovaný zdůraznil, že výzvě ze dne 25. 2. 2005 nevyhoví a předmětné účetní doklady nepřevezme.
Z přípisu Mgr. K. ze dne 1. 3. 2005 adresovaného policejnímu orgánu vyplývá, že jmenovaný nemůže účetní doklady společnosti A., a. s. převzít, protože není schopen je odpovídajícím způsobem uložit. V konkurzní podstatě úpadce A., a. s. se nenachází žádné finanční prostředky a bývalý správce konkurzní podstaty úpadce nepředal současnému správci konkurzní podstaty Mgr. K. ani jakékoliv prostory úpadce. Dále Mgr. K. podotknul, že se mu doposud nepodařilo zjistit nekomerční subjekt, který by mohl archivaci dokladů zajistit. V tomto směru mu pak nepomohla ani konzultace s konkurzním soudem.
V odůvodnění usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové je uvedeno, že Mgr. J. K. mělo být doručeno usnesení o vrácení věci dne 31. 1. 2005. Následně byla jmenovanému vydána výzva k převzetí věci. Mgr. K. však převzetí účetních dokladů odmítl.
Ve stížnosti, jíž Mgr. K. podal proti citovanému usnesení o uložení pořádkové pokuty, jmenovaný poukázal na své problémy spojené s případným převzetím účetních dokladů a zdůraznil, že se snaží vzniklou situaci řešit všemi dostupnými prostředky. Dále zmínil, že v současné době připravuje žádost věřitelskému výboru o poskytnutí zálohy na náklady konkurzu.
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně v odůvodnění svého rozhodnutí ale uvedla, že usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty je důvodné, jelikož podle §8 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, je správce konkurzní podstaty povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Tato povinnost zavazuje správce konkurzní podstaty k řádnému výkonu funkce. Vzhledem k tomu, že policejní orgán plní v rámci svých povinností své úkoly a není oprávněn a ani finančně zajištěn k nahrazování výkonu povinností jiných orgánů či osob, nelze přenášet povinnosti správce konkurzní podstaty na policejní orgány. Závěrem státní zástupkyně poznamenala, že pokud nebudou nadále plněny povinnosti ze strany správce konkurzní podstaty, pak bude třeba upozornit příslušný krajský soud k případnému postupu podle §8 odst. 4 zák. č. 328/1991 Sb.
Bude-li odhlédnuto od okolnosti, že oficiálně byly účetní doklady a knihy společnosti A., a. s. B., podle §80 odst. 1 tr. ř. vráceny usnesením policejního komisaře ze dne 14. 1. 2005, sp. zn. ČTS: KVV-345/20-95, správci konkurzní podstaty uvedené společnosti JUDr. P. M. a nikoli Mgr. J. K., což nebylo nikterak napraveno, Nejvyšší soud pokládá za potřebné v prvé řadě zdůraznit, že uložení pořádkové pokuty je jedním z krajních prostředků udržení autority orgánů činných v trestním řízení a zajištění respektování jejich příkazů a zachování důstojnosti jednání před nimi. Pořádkovou pokutou může být potrestán každý, kdo ruší řízení, nebo se k orgánu činnému v trestním řízení chová urážlivě anebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne jeho příkazu nebo výzvy.
V konkrétním případě však policejní orgán rozhodl o uložení pořádkové pokuty Mgr. J. K. bez toho, aby se zabýval tím, zda jeho omluva, že nemá v současné době k dispozici prostory, kam by předmětné účetní doklady uložil, je omluvou dostatečnou. Mgr. J. K. s orgánem činným v trestním řízení intenzivně komunikoval a snažil se bezesporu nalézt pro vzniklou situaci řešení. Orgán činný v trestním řízení však bez ohledu na jeho snahu a přístup k celé věci zachycený v úředním záznamu policejního komisaře ze dne 23. 2. 2005, vydal dne 25. 2. 2005 písemnou výzvu k tomu, aby Mgr. J. K. převzal již dne 3. 3. 2005 v 9 hod. ráno u policejního orgánu účetní doklady společnosti A., a. s. Již následující den, tedy 4. 3. 2005, uložil policejní komisař Mgr. K. pořádkovou pokutu v polovině zákonného rozpětí. Takto učinil policejní orgán za situace, kdy Mgr. J. K. nemohl z objektivních důvodů objemné účetní doklady společnosti A., a. s. převzít, neboť nebylo v jeho silách v tak krátkém termínu zajistit pro uskladnění účetních dokladů potřebné prostory, a to vzhledem k finanční situaci úpadce, kdy konkurs trval již od roku 1996, i vzhledem k přístupu konkurzního soudu, který správci konkurzní podstaty neuhradil zálohu na náklady konkurzu. O vzniklé situaci byl policejní orgán průběžně Mgr. K. informován, avšak policejní komisař tyto skutečnosti za dostatečnou omluvu nepovažoval.
Státní zástupkyně rozhodující o stížnosti Mgr. J. K. proti usnesení o uložení pořádkové pokuty pak v odůvodnění svého rozhodnutí pouze formálně poukázala na povinnosti správce konkurzní podstaty aniž by se zabývala tím, zda objektivně vzniklá situace Mgr. K. dostatečně omlouvá, zvláště když jmenovaný ve své stížnosti stav věcí podrobně rozebral a poukázal i na to, že se věc pokusí řešit s věřitelským výborem tak, aby mu poskytl zálohu na náklady konkurzu, z níž by bylo možné uhradit nájemné za prostory pro uskladnění příslušných účetních dokladů.
Ze shora uvedených důvodů bylo podle Nejvyššího soudu třeba považovat skutečnosti sdělené policejnímu orgánu Mgr. J. K. za dostatečnou omluvu pro absenci jeho jednání, resp. neuposlechnutí výzvy k převzetí předmětných účetních dokladů. Lze proto uzavřít, že v daném případě neměla být Mgr. J. K. pořádková pokuta uložena, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky ve smyslu ustanovení §66 odst. 1 tr. ř. Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně pak nedostála své přezkumné povinnosti, když stížnost jmenovaného jako nedůvodnou zamítla.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 6. 2005, sp. zn. 1 KZv 166/96, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §66 odst. 1 tr. ř., v neprospěch Mgr. J. K. Nejvyšší soud se ve svém rozhodování musel omezit toliko na akademický výrok, neboť v řízení o stížnosti pro porušení zákona lze podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušit pouze ta nezákonná rozhodnutí, jimiž byl porušen zákon v neprospěch obviněného. V daném případě však Mgr. J. K. v jehož neprospěch byl zákon porušen, procesní postavení obviněného neměl a nemá a na postavení obviněných napadené rozhodnutí žádný vliv nemělo. Proto nebylo možné podle ustanovení §269 odst. 2 tr. ř. a násl. postupovat.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c