ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.20.2006.1
sp. zn. 4 Tz 20/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 23. března 2006 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. F. P. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P., roz. B.,, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, a podle §268 odst. 2 a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005,b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §45a odst. 4 tr. zák. v neprospěch obviněného J. P.
Napadené usnesení se z r u š u j e. Zrušuje se i usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 2 T 18/97, byl obviněný J. B. (nyní P.) uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 12. 4. 1996, za což mu byl uložen podle §250 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému J. P. doručen dne 18. 8. 1997 do věznice ve Vinařicích. Dne 27. 8. 1997 podal obviněný proti výše citovanému trestnímu příkazu odpor, který byl Okresnímu soudu v Tachově doručen dne 29. 8. 1997. Samosoudce Okresního soudu v Tachově sdělil obviněnému, že odpor nebyl podán v zákonné lhůtě, a proto trestní příkaz nabyl právní moci dnem 27. 8. 1997.
Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 11. 2003, sp. zn. 1 Nt 1303/2003, byl podle §336 odst. 2 tr. ř. nařízen výkon shora popsaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Přestože obviněný dne 21. 5. 2004 osobně převzal výzvu k započetí výkonu trestu obecně prospěšných prací a byl několikrát vyzýván k výkonu výše uvedeného trestu, trest obecně prospěšných prací nevykonával. Proto Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003, rozhodl podle §45a odst. 4 tr. zák. o přeměně trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 2 T 18/97, v trest odnětí svobody v trvání 125 dní. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Proti výše citovanému usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku podal obviněný J. P. v zákonné lhůtě stížnost. Tato stížnost byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Na základě podnětu státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 1 KZZ 6/2005, vyrozuměl Okresní soud v Tachově obviněného J. P. o tom, že řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 2 T 18/97 bude znovu otevřeno, protože je dán důvod nutné obhajoby, má právo zvolit si obhájce. Vzhledem k tomu, že obviněný si obhájce ve stanovené lhůtě nezvolil, byl mu dne 14. 4. 2005 ustanoven soudem. Usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 2 T 18/97, pak bylo podle §172 odst. 1 písm. b) tr. zák. (správně mělo být uvedeno §172 odst. 1 písm. b) tr. ř.) s užitím §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodnuto o zastavení trestního stíhání pro skutek uvedený v obžalobě Okresního státního zastupitelství Tachov ze dne 28. 1. 1997, sp. zn. 1274/96, protože tento skutek není trestným činem. Zároveň bylo zrušeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 6 To 501/2005, zrušil podle §149 odst. 1, odst. 3 tr. ř. usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 2 T 18/97, a to ve výroku, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005. V odůvodnění usnesení Krajský soud v Plzni uvedl, že považuje za správné, že okresní soud zastavil trestní stíhání obviněného pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., neboť správně dospěl k závěru, že skutek, pro který bylo vedeno trestní řízení, již není v současné době trestným činem, když vydaný trestní příkaz v téže věci je nutné považovat odporem za zrušený. Dále krajský soud dospěl k závěru, že druhý výrok v napadeném usnesení týkající se zrušení usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, kterými došlo k přeměně trestu obecně prospěšných prací uloženého nepravomocným trestním příkazem, již Okresní soud v Tachově není oprávněn rušit. Ohledně obou shora zmíněných usnesení bude nutné podat podnět ke stížnosti pro porušení zákona Ministerstvu spravedlnosti České republiky.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. P. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §148 odst. 1 písm. c), §149 odst. 1 tr. ř. a dále v řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 5 tr. ř. a §45a odst. 4 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že v současné době neexistuje odsuzující rozhodnutí, neboť trestní stíhání obviněného pro skutek, jímž měl dne 12. 4. 1996 v P., okres T., v budově nemocnice na interním oddělení využít své profese zřízence pověřeného přebíráním věcí, šatstva a cenností od pacientů a jejich následným ukládáním do úschovy a převzít od pacientky Z. M. částku 200,- DM v hodnotě 3.562,- Kč, když místo řádného dokladu vystavil fiktivní potvrzení a peníze si ponechal pro vlastní potřebu, a měl tak spáchat trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., bylo zastaveno. Existují však rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, kterými došlo k pravomocné přeměně původně uloženého trestu obecně prospěšných prací na základě nepravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 2 T 18/97. Za této situace jsou podle ministra spravedlnosti výše citovaná rozhodnutí o přeměně trestu, který neexistuje, nezákonná.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. P. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Tachově pod sp. zn. 2 T 18/97 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný J. P. byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 2 T 18/97, pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 12. 4. 1996. Z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. 2 T 31/97 bylo dále zjištěno, že obviněný J. P. byl již od 4. 11. 1996 ve výkonu vazby, proto zde byly splněny podmínky pro nutnou obhajobu podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a obviněnému měl být ustanoven obhájce. Ze spisového materiálu dále vyplynulo, že citovaný trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 18. 8. 1997 do věznice ve Vinařicích. Dne 27. 8. 1997 podal obviněný proti výše citovanému trestnímu příkazu odpor, který byl Okresnímu soudu v Tachově doručen dne 29. 8. 1997. Odpor byl podle názoru Okresního soudu v Tachově opožděně podán a na trestním příkazu byla vyznačena právní moc dnem 27. 8. 1997.
Dle ustanovení §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Vzhledem k tomu, že výše uvedený trestní příkaz nebyl doručen obhájci, který měl být z důvodu nutné obhajoby ustanoven, je nutno považovat odpor za podaný včas, neboť trestní příkaz před doručením obhájci nenabyl právní moci.
V případě projednávané trestní věci tedy nebylo možné rozhodnout ani o nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací ani o přeměně trestu obecně prospěšných prací podle §45a odst. 4 tr. zák., který byl obviněnému uložen odporem zrušeným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 2 T 18/97, v trest odnětí svobody. Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 1 Nt 1303/2003 dále vyplývá, že Okresní soud ve Frýdku-Místku by zjistil, že nebylo možné rozhodnout o přeměně trestu obecně prospěšných prací z nepravomocného trestního příkazu, pokud by si vyžádal k provedení důkazu kompletní trestní spis Okresního soudu v Tachově, sp. zn. 2 T 18/97. Totéž platí také pro Krajský soud v Ostravě, který rozhodoval o stížnosti obviněného J. P. Z výše uvedeného vyplývá, že Krajský soud v Ostravě pochybil, pokud podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného J. P. jako nedůvodnou, přičemž nesplnil svou přezkumnou povinnost uvedenou v §147 odst. 1 tr. ř.
Pro úplnost zbývá dodat, že z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Tachově pod sp. zn. 2 T 18/97 vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 2 T 18/97 pak bylo podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. s užitím §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodnuto o zastavení trestního stíhání pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., neboť tento skutek není trestným činem. Zároveň bylo zrušeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005. Na základě stížnosti obviněného J. P. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 6 To 501/2005, zrušil podle §149 odst. 1, odst. 3 tr. ř. usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 2 T 18/97, a to ve výroku, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005. Z uvedeného lze dovodit, že v současné době neexistuje odsuzující rozhodnutí pro výše uvedené jednání, neboť trestní stíhání bylo zastaveno. Z výše uvedených skutečností však vyplývá, že stále existují pravomocná rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 1 Nt 1303/2003 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, kterými došlo k přeměně trestu obecně prospěšných prací, který byl obviněnému uložen nepravomocným trestním příkazem.
Vzhledem k uvedeným zjištěním Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 7 To 33/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §45a odst. 4 tr. zák. v neprospěch obviněného J. P. Poté podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně, včetně všech rozhodnutí, která na toto usnesení obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za obsahově navazující rozhodnutí ve smyslu ustanovení §269 odst. 2 tr. ř. lze považovat pouze rozhodnutí v téže trestní věci, nikoliv v jiných trestních věcech téhož obviněného. V daném případě nepřicházelo v úvahu učinit ve věci rozhodnutí nové, proto Nejvyšší soud nepostupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a nepřikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl, ani nezvolil postup podle §271 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. J. P.