ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.52.2006.1
sp. zn. 4 Tz 52/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. června 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Púryho stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. D., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 1. 2006 sp. zn. 6 To 49/2006, který rozhodoval jako soud stížnostní ve věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 1 Nt 909/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 1. 2006 sp. zn. 6 To 49/2006 a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného R. D.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ústí nad Labem se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný R. D. v současné době vykonává postupně uložené tresty odnětí svobody, které mu byly uloženy Okresním soudem v Lounech, a to rozsudkem ze dne 19. 4. 2004 sp. zn. 2 T 87/2004 v trvání 4 měsíců za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., rozsudkem ze dne 20. 3. 2003 sp. zn. 2 T 173/2003 v trvání 18 měsíců za trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák. a rozsudkem ze dne 21. 3. 2005 sp. zn. 2 T 60/2005 v trvání 5 měsíců za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Dne 5. 1. 2006 byla Okresním soudem v Lounech ve veřejném zasedání projednána žádost obviněného R. D. o přeřazení do mírnějšího typu věznice (z věznice s dozorem do věznice s dohledem). Usnesením z téhož dne sp. zn. 1 Nt 909/2005 byla tato žádost obviněného podle §396 odst. 2, odst. 6 tr. zák. za použití §324 odst. 1 tr. ř. zamítnuta.
Proti tomuto usnesení si obviněný podal písemnou stížnost, o níž jednal Krajský soud v Ústí nad Labem, který usnesením ze dne ze dne 23. 1. 2006 sp. zn. 6 To 49/2006 rozhodl tak, že podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. stížnost obviněného jako opožděnou zamítl.
Své rozhodnutí odůvodnil tím, že obviněný byl přítomen při veřejném zasedání dne 5. 1. 2006 a téhož dne mu bylo usnesení Okresního soudu v Lounech též doručeno. Jelikož posledním dnem třídenní zákonné lhůty k podání opravného prostředku byla neděle dne 8. 1. 2006, připadl poslední den lhůty na následující pracovní den, tedy na pondělí 9. 1. 2006. Stížnost obviněného R. D. však byla podle k ní přiložené obálky podána na poštu až dne 10. 1. 2006, tedy již po lhůtě uvedené v §143 odst. 1 tr. ř.
Proti posledně citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného R. D.
Podle stanoviska stěžovatele byl napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť jak dodatečně vyšlo najevo, obviněný podal stížnost u ředitele Věznice Nové Sedlo již dne 9. 1. 2006, tedy ve třídenní zákonné lhůtě od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně. Krajský soud v Ústí nad Labem tak nepostupoval v souladu se zákonem, pokud stížnost obviněného zamítl jako opožděně podanou bez věcného projednání.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 1. 2006 sp. zn. 6 To 49/2006 byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. D. v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Dále navrhl, aby napadené usnesení bylo podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušeno a poté aby bylo postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z předloženého spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 1 Nt 909/2005 bylo zjištěno, že usnesení z 5. 1. 2006, jímž jmenovaný soud žádost obviněného o přeřazení do mírnějšího typu věznice zamítl, tento soud jednak vyhlásil v přítomnosti obviněného R. D. a jednak doručil jeho písemné vyhotovení obviněnému téhož dne, tedy 5. 1. 2006. Jak při vyhlašování usnesení, tak v jeho písemném vyhotovení byl obviněný řádně poučen o možnosti podat proti usnesení okresního soudu stížnost, a to do tří dnů ode dne oznámení usnesení, což je v souladu s ustanovením §143 odst. 1 tr. ř. Zmíněná třídenní lhůta k podání stížnosti tak obviněnému započala plynout dnem následujícím, tedy 6. 1. 2006. Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty k podání stížnosti připadl na den 8. 1. 2006, což byla neděle, v souladu s ustanovením §60 odst. 3 tr. ř. se v takovém případě pokládá za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Tímto dnem tedy bylo pondělí 9. 1. 2006. Stížnost sepsaná obviněným je sice opatřena datem 8. 1. 2006, ale na obálce, ve které byla předmětná stížnost zaslána Okresnímu soudu v Lounech, se nachází datum 10. 1. 2006, což je den, kdy byla stížnost podána na poštu. Za běžných okolností by v daném případě byla stížnost podána opožděně, protože podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je z hlediska zachování lhůty rozhodující, zda podání bylo v lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci atd., což se nestalo. V daném případě se ale obviněný R. D. nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody a v souladu s ustanovením §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu.
Z podnětu obviněného R. D. a na něj navazující zprávy ředitele Věznice v Novém Sedle ze dne 16. 3. 2006, včetně přiloženého seznamu v evidenční kartě korespondence obviněného bylo dodatečně zjištěno, že obviněný R. D. podal proti usnesení Okresního soudu v Lounech stížnost v uvedené věznici již dne 9. 1. 2006, tedy v zákonné třídenní lhůtě.
V důsledku této skutečnosti, o které Krajský soud v Ústí nad Labem nevěděl, byl ale Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. nucen vyslovit, že pokud jmenovaný soud napadeným usnesením stížnost obviněného R. D. bez věcného přezkoumání zamítl podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., jako opožděně podanou, porušil zákon v neprospěch obviněného. Proto Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil, včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svůj podklad a podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že tento soud na podkladě včas podané stížnosti obviněného provede přezkum usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 5. 1. 2006 sp. zn. 1 Nt 909/2005, jakož i předchozího řízení v souladu s ustanovením §147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř.
Podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán jemuž byla věc přikázána vázán právním názorem Nejvyššího soudu a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. června 2006
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec