ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.60.2006.1
sp. zn. 4 Tz 60/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. června 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Púryho stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. K., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 12. 1999, sp. zn. 3 T 215/99, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 12. 1999, sp. zn. 3 T 215/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 8 se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný M. K. byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 12. 1999, sp. zn. 3 T 215/99, který byl obviněnému doručen dne 8. 11. 2000 s tím, že právní moci nabyl téhož dne, uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a) tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil tím, že dne 1. 10. 1999, krátce před 15. 00 hod. v P., P., před vchodem do restaurace V r. udeřil pěstí pravé ruky do obličeje strážníka Městské policie Praha M. G., čímž mu způsobil drobné poranění rtu bez pracovní neschopnosti. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací výměře 180 hodin.
Obviněný M. K. byl též odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 10. 1998, sp. zn. 14 T 40/98, který nabyl právní moci dnem vyhlášení, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil tím, že
1. dne 9. 11. 1997 kolem 3.00 hodin v P., O. ul., před domem na parkovišti s užitím předem opatřeného příborového nože z restaurace N. c. se snažil vypáčením zadního pravého okénka zaparkovaného motorového vozidla tov. zn. Avia v hodnotě 65 200,- Kč do tohoto vozidla vniknout se záměrem jej odcizit, což se mu však pro zásah hlídky Policie ČR PMJ nezdařilo, a to vše ke škodě majitele vozidla D. B., a to přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 2. 8. 1995, sp. zn. 1 T 183/95, jenž nabyl právní moci téhož dne, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou.
2. dne 31. 12. 1997 kolem 2.00 hodin v P. v ul. M. společně s F. B., proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno vzhledem k amnestii prezidenta republiky ze dne 3. 2. 1998, strhl u vozidla tov. zn. Avia A 31 majitele M. K., uzamčený volant, vytrhl ze spínací skříňky vodiče, které se nažil spojit nakrátko se záměrem vozidlo nastartovat a užít je k jízdě po obvodu P., což se mu nakonec nepodařilo, neboť byl zadržen hlídkou Policie ČR, přičemž svým jednáním způsobil na vozidle škodu ve výši 4 101,- Kč k tíži poškozeného M. K.
Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K. proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 12. 1999, sp. zn. 3 T 215/99. Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.
K porušení zákona došlo podle ministra spravedlnosti proto, že v době rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 8 napadeným trestním příkazem pod sp. zn. 3 T 215/1999 nebyl prvně uložený trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 14 T 40/1998 obviněným vykonán. Okolnost, že obviněnému M. K. byl shora uvedeným rozsudkem uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, byla samosoudkyni Obvodního soudu pro Prahu 8 při ukládání trestu trestním příkazem sp. zn. 3 T 215/1999 známa, a to z opisu rejstříku trestů založeného na č. l. 29 spisu. Uvedeným postupem Obvodního soudu pro Prahu 8 tak nastala situace, kdy byla překročena nejvyšší zákonem dovolená výměra pro trest obecně prospěšných prací. Vzhledem k těmto okolnostem je třeba napadený trestní příkaz hodnotit jako rozhodnutí, jímž byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. K.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 12. 1999, sp. zn. 3 T 215/1999, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. K., a to v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a aby zrušil také všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou pokladu, a aby bylo následně postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Ze spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 3 T 215/1999 Nejvyšší soud zjistil, že je v něm založen opis rejstříku trestů obviněného ze dne 18. 10. 1999, ze kterého vyplývá odsouzení obviněného k trestu 300 hodin obecně prospěšných prací, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 10. 1998, sp. zn. 14 T 40/1998. Přestože měl obvodní soud shora uvedenou informaci obsaženou v procesním spise, neopatřil si potřebné důkazy (spis jmenovaného soudu) ke svému rozhodnutí. Kdyby tak učinil, bezpochyby by zjistil, že výkon zmíněného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin nebyl v době jeho rozhodování obviněnému ani nařízen natož obviněným vykonán. Obvodní soud pro Prahu 8 ale takto nepostupoval a obviněnému uložil další trest obecně prospěšných prací ve výměře 180 hodin.
Lze tudíž uzavřít, že v přezkoumávaném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a 180 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.
Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné.
K výše vytýkanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Obvodní soud pro Prahu 8 řádně nezjistil skutkový stav věci při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 12. 1999, sp. zn. 3 T 215/99, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 8, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To v daném případě znamená, že si obvodní soud vyžádá aktuální opis rejstříku trestů obviněného, zprávu Probační a mediační služby o momentálním stavu výkonu trestu obecně prospěšných prací a dále potřebný přílohový spis či spisy, přičemž poté věc v souladu se zákonem s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.
Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je obvodní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. června 2006
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c