ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.7.2006.1
sp. zn. 4 Tz 7/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 16. února 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. H., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. H.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Trutnově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, byl obviněný R. H. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 2. 12. 2004 v 11.10 hodin ve D. K. nad L., okr. T., v ul. H. v silně podnapilém stavu, poté, co ho ze svého bytu vyhodila V. K., silně bouchal na dveře jejího bytu, když otevřela a řekla mu, že ho do bytu nepustí, otevřel dveře, chytil ji pod krkem, dal jí tři facky, vešel do bytu, v zadním pokoji si lehl na postel a zůstal zde. Za to mu byl v sazbě §238 odst. 2 tr. zák. s přihlédnutím k 314e odst. 2 tr. ř. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin.
Trestní příkaz nabyl právní moci dne 23. 2. 2005.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. H. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v řízení předcházejícím.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti vytkl Okresnímu soudu v Trutnově, že uložením trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin došlo k překročení maximální možné výměry stanovené zákonem pro trest obecně prospěšných prací. Okresní soud v Trutnově totiž nezohlednil existenci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 44 T 11/2003, jímž byl obviněnému také uložen trest obecně prospěšných prací, a to ve výměře 200 hodin, který obviněný dosud ani z části nevykonal.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. H. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. umožňuje soudu uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin.
Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Z obsahu přezkoumávaného spisu je zřejmé, že samosoudce Okresního soudu v Trutnově se citovanými zákonnými ustanoveními důsledně neřídil.
Z trestního spisu Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 2 T 215/2004 Nejvyšší soud zjistil že dne 13. 12. 2004 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově u Okresního soudu v Trutnově návrh na potrestání na obviněného R. H. Okresní soud rozhodl ve věci trestním příkazem ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, obviněného ve shodě s podaným návrhem na potrestání uznal vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a uložil mu trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin.
V době vydání tohoto trestního příkazu však již byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 44 T 11/2003, který nabyl právní moci téhož dne, obviněnému pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Samosoudce Okresního soudu v Trutnově tuto skutečnost mohl zjistit z opisu rejstříku trestů, který je ve spise založen (č. l. 17 - 19). Uvedené zjištění mělo následně vést samosoudce v rámci úvah o trestu z pohledu ustanovení §23 a §31 tr. zák. k prověření, zda a v jakém rozsahu byl předchozí trest obecně prospěšných prací vykonán. Jen tímto způsobem mohl dostát povinnosti vyplývající z ustanovení §36 tr. zák. Podle tohoto ustanovení musí soud při ukládání stejného druhu trestu zohlednit stav, kdy existuje nevykonaný trest stejného druhu z jiného rozsudku, přičemž výměra trestu nově ukládaného a již uloženého dosud nevykonaného trestu nesmí přesáhnout horní hranici, která je trestním zákonem pro takovýto druh trestu stanovena. Pokud by při zjišťování skutkového stavu ve vztahu k uložení zamýšleného druhu trestu samosoudce takto postupoval, zjistil by, že výkon trestu obecně prospěšných prací, který byl obviněnému uložen výše citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 44 T 11/2003, nebyl obviněnému dosud nařízen. Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu je však zřejmé, že samosoudce neučinil potřebné úkony, které by ke zjištění této skutečnosti směřovaly. Jelikož trestní zákon stanoví v ustanovení §45a odst. 1, že trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin, nemohl tak obviněnému uložit uvedený druh trestu ve výměře 350 hodin, neboť tak překročil zákonem stanovenou hranici o 150 hodin.
Je třeba konstatovat, že samosoudce Okresního soudu v Trutnově porušil zákon také v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť povinnost soudu postupovat tak, aby zjištěn skutkový stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti, se vztahuje i na zjištění okolností rozhodných pro stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle ustanovení §266 odst. 1, 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyslovil Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, a v řízení, které mu předcházelo byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. H. Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle ustanovení §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Samosoudce Okresního soudu v Trutnově doplní dokazování novým a aktualizovaným opisem rejstříku trestů obviněného, spisem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 44 T 11/2003, jakož i zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko Praha, zda a případně v jakém rozsahu obviněný uložený první trest obecně prospěšných prací vykonal. Provedením těchto důkazů a jejich vyhodnocením v kontextu důkazů, jež jsou již v trestním spisu fixovány, může dospět k rozhodnutí o uložení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. V tomto směru však bude omezen ustanovením §273 tr. ř., neboť Nejvyšší soud konstatoval, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, jeho situace se proto v novém řízení nemůže změnit v jeho neprospěch při existenci zákazu reformationis in peius.
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á
4 Tz 7/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 16. února 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. H., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. H.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Trutnově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, byl obviněný R. H. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 2. 12. 2004 v 11.10 hodin ve D. K. nad L., okr. T., v ul. H. v silně podnapilém stavu, poté, co ho ze svého bytu vyhodila V. K., silně bouchal na dveře jejího bytu, když otevřela a řekla mu, že ho do bytu nepustí, otevřel dveře, chytil ji pod krkem, dal jí tři facky, vešel do bytu, v zadním pokoji si lehl na postel a zůstal zde. Za to mu byl v sazbě §238 odst. 2 tr. zák. s přihlédnutím k 314e odst. 2 tr. ř. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin.
Trestní příkaz nabyl právní moci dne 23. 2. 2005.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. H. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v řízení předcházejícím.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti vytkl Okresnímu soudu v Trutnově, že uložením trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin došlo k překročení maximální možné výměry stanovené zákonem pro trest obecně prospěšných prací. Okresní soud v Trutnově totiž nezohlednil existenci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 44 T 11/2003, jímž byl obviněnému také uložen trest obecně prospěšných prací, a to ve výměře 200 hodin, který obviněný dosud ani z části nevykonal.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. H. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. umožňuje soudu uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin.
Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Z obsahu přezkoumávaného spisu je zřejmé, že samosoudce Okresního soudu v Trutnově se citovanými zákonnými ustanoveními důsledně neřídil.
Z trestního spisu Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 2 T 215/2004 Nejvyšší soud zjistil že dne 13. 12. 2004 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově u Okresního soudu v Trutnově návrh na potrestání na obviněného R. H. Okresní soud rozhodl ve věci trestním příkazem ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, obviněného ve shodě s podaným návrhem na potrestání uznal vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a uložil mu trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin.
V době vydání tohoto trestního příkazu však již byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 44 T 11/2003, který nabyl právní moci téhož dne, obviněnému pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Samosoudce Okresního soudu v Trutnově tuto skutečnost mohl zjistit z opisu rejstříku trestů, který je ve spise založen (č. l. 17 - 19). Uvedené zjištění mělo následně vést samosoudce v rámci úvah o trestu z pohledu ustanovení §23 a §31 tr. zák. k prověření, zda a v jakém rozsahu byl předchozí trest obecně prospěšných prací vykonán. Jen tímto způsobem mohl dostát povinnosti vyplývající z ustanovení §36 tr. zák. Podle tohoto ustanovení musí soud při ukládání stejného druhu trestu zohlednit stav, kdy existuje nevykonaný trest stejného druhu z jiného rozsudku, přičemž výměra trestu nově ukládaného a již uloženého dosud nevykonaného trestu nesmí přesáhnout horní hranici, která je trestním zákonem pro takovýto druh trestu stanovena. Pokud by při zjišťování skutkového stavu ve vztahu k uložení zamýšleného druhu trestu samosoudce takto postupoval, zjistil by, že výkon trestu obecně prospěšných prací, který byl obviněnému uložen výše citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 44 T 11/2003, nebyl obviněnému dosud nařízen. Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu je však zřejmé, že samosoudce neučinil potřebné úkony, které by ke zjištění této skutečnosti směřovaly. Jelikož trestní zákon stanoví v ustanovení §45a odst. 1, že trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin, nemohl tak obviněnému uložit uvedený druh trestu ve výměře 350 hodin, neboť tak překročil zákonem stanovenou hranici o 150 hodin.
Je třeba konstatovat, že samosoudce Okresního soudu v Trutnově porušil zákon také v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť povinnost soudu postupovat tak, aby zjištěn skutkový stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti, se vztahuje i na zjištění okolností rozhodných pro stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle ustanovení §266 odst. 1, 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyslovil Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 2 T 215/2004, a v řízení, které mu předcházelo byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. H. Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle ustanovení §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Samosoudce Okresního soudu v Trutnově doplní dokazování novým a aktualizovaným opisem rejstříku trestů obviněného, spisem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 44 T 11/2003, jakož i zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko Praha, zda a případně v jakém rozsahu obviněný uložený první trest obecně prospěšných prací vykonal. Provedením těchto důkazů a jejich vyhodnocením v kontextu důkazů, jež jsou již v trestním spisu fixovány, může dospět k rozhodnutí o uložení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. V tomto směru však bude omezen ustanovením §273 tr. ř., neboť Nejvyšší soud konstatoval, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, jeho situace se proto v novém řízení nemůže změnit v jeho neprospěch při existenci zákazu reformationis in peius.
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á