ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.72.2006.1
sp. zn. 4 Tz 72/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 27. června 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného I. A., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 9. 2005 sp. zn. 2 T 617/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 9. 2005 sp. zn. 2 T 617/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného I. A.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v části, jež se týká tohoto obviněného.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Svitavách se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 9. 2005 sp. zn. 2 T 617/2005, byl obviněný I. A. uznán vinným, že společně s dalším pachatelem dne 9. 9. 2005 kolem 06.00 hod. ve S. na N. M. před novinovým stánkem sekerou a dřevěným klackem fyzicky napadli P. Z., V. M. a A. M. Toto jednání bylo právně kvalifikováno jako trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a obviněnému byl v sazbě tohoto zákonného ustanovení za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin.
Trestní příkaz ve vztahu k obviněnému I. A. nabyl právní moci dne 15. 11. 2005.
Proti citovanému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, neboť dle jeho názoru byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Stěžovatel poukázal na odsouzení téhož obviněného, k němuž došlo trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 20. 3. 2003 sp. zn. 2 T 133/2003, a který nabyl právní moci dne 22. 4. 2003. Obviněný I. A. byl uvedeným trestním příkazem uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zák. a §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. Za to mu byl uložen úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, z něhož dosud vykonal 150 hodin.
Okresní soud ve Svitavách pochybil, pokud při úvahách o druhu a výši trestu v trestní věci, jež je napadena stížností pro porušení zákona, nezohlednil existenci nevykonaných 250 hodin trestu obecně prospěšných prací z výše citovaného odsouzení, takže uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací ve výši 250 hodin překročil nejvyšší povolenou výměru pro tento druh trestu o 100 hodin.
Je zřejmé, že si samosoudce Okresního soudu ve Svitavách neopatřil všechny relevantní důkazy pro správné rozhodnutí o trestu, a v důsledku tohoto vadného procesního postupu došlo k vytýkané nezákonnosti.
Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 9. 2005 sp. zn. 2 T 617/2005, byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného I. A., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhl postup podle §270 odst. 1 tr. ř., tj., aby věc byla přikázána orgánu, o jehož rozhodnutí šlo, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Podle ustanovení §267 odst. 5 tr. ř. tímto způsobem přezkoumal uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, které se týkalo obviněného, v situaci, kdy napadené rozhodnutí se týkalo více osob. Poté dospěl k následujícím závěrům.
Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství podala dne 29. 9. 2005 Okresnímu soudu ve Svitavách návrh na potrestání na obviněného I. A. pro shora uvedenou trestnou činnost. Byť podatelna okresního soudu vyznačila na návrhu na potrestání lustrum, že u obviněného u téhož soudu předcházejí další trestní spisy, a jsou či byla proti němu vedena jiná trestní řízení, a byť z opisu rejstříku trestů, který je ve spise založen vyplývá, že obviněnému byl v minulosti uložen trest obecně prospěšných prací v maximální možné výměře 400 hodin, nevedly tyto okolnosti samosoudce k tomu, aby si předchozí trestní spisy vyžádal a seznámil se s jejich obsahem, stejně tak nezjistil, zda byl předchozí uložený trest obecně prospěšných prací vykonán zcela či zčásti. Jen tímto procesním postupem totiž mohl samosoudce provést potřebná skutková zjištění vedoucí k tomu, aby byl schopen rozhodnout o trestu splňujícím kriteria ustanovení §23 a §31 tr. zák.
Nejvyšší soud z přiloženého trestního spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 2 T 133/2003, zjistil, že dne 20. 3. 2003 vydaným trestním příkazem byl obviněný I. A. uznán vinným v bodě 1) výroku trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. v souběhu s trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., jakož i trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. Uvedeného jednání se dopustil tím, že v noci z 19. 12. 2002 na 20. 12. 2002 kolem 01.10 hod. ve S. na N. M. před prodejnou O. nejprve slovně a poté fyzicky společně s dalším pachatelem napadli P. J. tak, že ho skleněnými lahvemi od alkoholu udeřili do hlavy, a když P. J. ležel na zemi, bili ho pěstmi do obličeje, kopali do něj, přičemž v době, kdy poškozený ležel na zemi v bezvědomí jej prohledali a z náprsní kapsy laclovních kalhot mu odcizili peněženku s finanční hotovostí 19.000,- Kč, občanský průkaz, kartu VZP, kartu k účtu stavebního spoření u České spořitelny, po krádeži z místa činu odešli a peněženku již bez finanční hotovosti odhodili do dvorku prodejny K. u kostela na N. M., přičemž v důsledku tohoto napadení P. J. utrpěl otřes mozku, residuální lehký vestibulární poúrazový syndrom, zlomeninu čelistní kosti vpravo, zlomeninu nosních kůstek s dislokací, zhmoždění pravého oka a řezné rány na pravé tváři, přičemž pro uvedená zranění byl léčen a práce neschopen až do 18. 2. 2003.
V bodě 2) a 3) výroku rozsudku byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve formě pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák. Uvedeného jednání se dopustil tím, že v 2) dne 16. 12. 2002 v odpoledních hodinách ve S. si neoprávněně opatřil platební karu V. E. České spořitelny na jméno M. H. s platností od srpna 2001 do září 2003, přičemž při pokusu o provedení platby zboží touto platební kartou dne 16. 12. 2002 kolem 16.30 hod. ve S., ul. P. v obchodním domě B., kdy se pokoušel zakoupit dva kusy destilátu GREEN APPLE – Abraham Lincoln v celkové hodnotě 199,80,- Kč, byl přistižen. Dále pak dne 13. 2. 2003 kolem 18.45 hod. ve S. v prodejně benzínové čerpací stanice A. na ul. K. J., patřící majiteli Ing. J. P., odcizil z regálu 1 ks plyšové myši v hodnotě 280,- Kč, kterou si dal do tašky a snažil se ji vynést z prodejny, avšak při procházení bezpečnostní branou byl na místě zadržen pracovníkem B. A.
V bodě 4) výroku rozsudku byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 9. 3. 2003 kolem 19.00 hod. v prodejně B., s. r. o. ve S. na ul. P. odcizil láhev vodky v hodnotě 69,90,- Kč a krůtí trvanlivý salám v hodnotě 110,- Kč, kteréžto věci si uschoval pod oblečení, přičemž po projití pokladnou bez zaplacení byl přistižen pracovníkem ochrany, a nepoškozené věci mu byly odebrány a vráceny do prodejny.
Uvedených majetkových trestných činů se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Ve Svitavách ze dne 8. 2. 2002 sp. zn. 1 T 40/2002, odsouzen m.j. za několikanásobně spáchané trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti měsíců, který vykonal dne 7. 12. 2002.
Za to mu byl v sazbě ustanovení §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 a §37a, §45 odst. 1, 2, §45a odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 12. 2002 sp. zn. 2 T 632/2002, jakož i všechny další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený P. J. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 22. 4. 2003.
Pracovnice Probační a mediační služby ČR, středisko Svitavy sdělila, že obviněný tento trest měl vykonávat u Městského úřadu ve Svitavách, v průběhu roku 2005 z nařízeného trestu odpracoval 132 hodin, dne 29. 11. 2005 pracoval naposled a od tohoto data ve výkonu trestu bez udání důvodů nepokračuje. Obviněnému tak zbývá vykonat ještě 268 hodin.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin.
Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého předchozím rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru povolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle §2 odst. ř tr. ř. postupují orgány činné v trestním řízení v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Postupem samosoudce Okresního soudu ve Svitavách došlo k porušení zákona ve všech citovaných ustanoveních, neboť uložil trest ve výměře, kterou ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. neumožňuje, nerespektoval ani ustanovení §36 tr. zák. o omezeních při ukládání stejného druhu trestu a existenci téhož druhu trestu dosud nevykonaného, jenž byl uložen jiným rozsudkem. Stejně tak nelze označit skutková zjištění, která byla ve vztahu k uložení zamýšleného druhu a výši trestu učiněna, za konvenující ustanovení §2 odst. 5 tr. ř., z čehož se pak odvíjelo i nedostatečné zhodnocení provedených důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 6 tr. ř.
Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle ustanovení §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby.
Byť je Nejvyšší soud v daném případě vázán rozsahem a důvody podané stížnosti pro porušení zákona, jakož i okolností, že tento mimořádný opravný prostředek byl podán ve prospěch obviněného I. A., jen pro úplnost poznamenává, že v daném případě je z výše popsaného procesního postupu a procesních pochybení samosoudce patrná zjevná snaha trestní věc co nejdříve a bez větších problémů rozhodnout, aniž mimo výše vytýkaných vad bylo jakkoli zohledněno, že obviněný soustavně páchá úmyslnou trestnou činnost, dopouští se opakovaně násilných trestných činů vyznačujících se značnou dávkou brutality útoků, a je tak značně pochybné, zda právě opakovaně ukládaný a obviněným nerespektovaný trest obecně prospěšných prací je oním druhem trestu, jehož účelem je zabránit mu v dalším páchání trestných činů, vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život a tím výchovně působit i na ostatní členy společnosti (§23 odst. 1 tr. zák.).
Vzhledem k argumentaci, jež je výše podrobně rozvedena, Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 9. 2005 sp. zn. 2 T 617/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného I. A. Důsledkem tohoto výroku byla aplikace ustanovení §269 odst. 2 tr. ř., podle něhož byl napadený trestní příkaz zrušen v části, jež se týká obviněného I. A., stejně jako i všechna další rozhodnutí, která na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté Nejvyšší soud věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Svitavách, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud ve Svitavách především doplní dokazování spisem téhož soudu sp. zn. 2 T 133/2003, z jehož obsahu zjistí v jakém rozsahu obviněný vykonal trest obecně prospěšných prací, který byl tímto trestním příkazem uložen, vyžádá si i novou zprávu Probační a mediační služby ČR, pracoviště Svitavy, zda nedošlo ke změnám oproti posledně popsanému stavu výkonu prací, rovněž si opatří nový opis rejstříku trestů obviněného, a teprve poté, co tyto nově provedené důkazy vyhodnotí v kontextu důkazů, jež jsou již součástí trestního spisu, bude moci nově rozhodnout o uložení adekvátního trestu a jeho výměry.
Okresní soud bude při svém rozhodování omezen ustanovením §273 tr. ř., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného a proto v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, která ve věci Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést procesní úkony, jejich provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á