ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.75.2006.1
sp. zn. 4 Tz 75/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. srpna 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jindřicha Urbánka a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. L., proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2005 sp. zn. 10 T 208/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2005 sp. zn. 10 T 208/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. L.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu ohledně obviněného A. L.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný A. L. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2005 sp. zn. 10 T 208/2004 uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., za což byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obviněnému A. L. ve výroku o vině a trestu dnem vyhlášení, tj. dne 28. 7. 2005, když je dlužno dodat, že předmětným rozsudkem byli odsouzeni další tři obvinění i pro jinou trestnou činnost.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného A. L. proti výše citovanému rozsudku Okresního soudu v Ostravě. V jejím odůvodnění poukázal na skutečnost, že z trestního spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 10 T 77/2005 vyplývá, že trestním příkazem tohoto soudu ze dne 15. 4. 2005 sp. zn. 10 T 77/2005, který nabyl právní moci dne 6. 5. 2005, byl obviněný A. L. uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §221 odst. 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Žádný z uložených trestů obecně prospěšných prací však nebyl vykonán. Ministr spravedlnosti dále zdůraznil obsah příslušných ustanovení trestního řádu a trestního zákona a vyslovil názor, že Okresní soud v Ostravě se jimi důsledně neřídil a porušením ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák., §2 odst. 5 tr. ř. při ukládání trestu v řízení vedeném pod sp. zn. 10 T 208/2004 překročil maximální zákonnou výměru trestu obecně prospěšných prací o 400 hodin v neprospěch obviněného A. L. a neuložil mu souhrnný trest, ačkoli trestné činnosti se dopustil dříve, než mu byl doručen trestní příkaz v trestní věci sp. zn. 10 T 77/2005. Trest obecně prospěšných prací uložený citovanými rozhodnutími v celkové výměře 800 hodin nemůže obstát, protože celkový počet uložených a dosud nevykonaných hodin trestu obecně prospěšných prací je vyšší, než horní hranice výměry stanovená trestním zákonem, což je v intencích §266 odst. 2 tr. ř. ve zjevném rozporu s účelem trestu. Okresní soud také neprovedl v roporu s vnitřním a kancelářeným řádem pro okresní a krajské soudy aktuální lustraci předchozího pravomocného odsouzení a nevyznačil jej na obžalobě. Za této situace nelze nezákonnost odstranit cestou obnovy řízení.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. napadenému rozhodnutí výše vytýkaná porušení zákona v neprospěch obviněného A. L. vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, jakož i další případná rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z trestních spisů Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 10 T 208/2004 a sp. zn. 10 T 77/2005 předně vyplývá, že v prvém případě byla obžaloba k okresnímu soudu podána dne 24. 8. 2004 a v druhém případě pak dne 13. 4. 2005. Byť tedy byla na obžalobě ve věci sp. zn. 10 T 208/2004 příslušná lustrace u jednotlivých obviněných vyznačena, u obviněného A. L. se nemohla objevit sp. zn. věci 10 T 77/2005, neboť tato trestní věc obviněného se u Okresního soudu v Ostravě ještě nenacházela. Je proto poněkud lichá výhrada uplatněná stěžovatelem, že u okresního soudu nebyla provedena patřičná lustrace předchozích pravomocných odsouzení obviněného A. L. a tato nebyla vyznačena na obžalobě, neboť takové tvrzení neodpovídá skutečnosti.
Taktéž nelze souhlasit s názorem stěžovatele, že Okresní soud v Ostravě při rozhodování ve věci sp. zn. 10 T 208/2004 pochybil, pokud obviněnému A. L. neuložil souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. Ve věci sp. zn. 10 T 208/2004 se obviněný dopustil skutků, za něž byl v konečné fázi odsouzen, ve dnech 30. 4., 6. 5. a 10. 5. 2004. Okresní soud v Ostravě po podání obžaloby v této věci, k čemuž jak již bylo výše uvedeno, došlo dne 24. 8. 2004, nejprve rozhodl trestním příkazem vydaným 10. 9. 2004, přičemž trestní příkaz i obžaloba byly obviněnému A. L. doručeny dne 18. 10. 2004. Je však skutečností, že tento trestní příkaz právní moci nenabyl, jelikož státní zástupce proti němu podal v zákonné lhůtě odpor. Konečný odsuzující rozsudek v této věci pak byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 28. 7. 2005.
Z uvedeného je patrné, že pokud se obviněný A. L. v další věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 77/2005, dopustil skutku, v němž byly spatřovány příslušné trestné činy dne 22. 1. 2005, tedy až poté, co byl obviněnému v trestní věci sp. zn. 10 T 208/2004 dne 18. 10. 2004 doručen trestní příkaz, nejednalo se o vícečinný souběh trestných činů a nebylo tak namístě obviněnému ukládat souhrnný trest za použití §35 odst. 2 tr. zák.
Je nutno si totiž uvědomit, že o souběh trestných činů nejde, byl-li další trestný čin stejným pachatelem spáchán po vyhlášení odsuzujícího rozsudku, nebo po doručení trestního příkazu (viz §314e odst. 5 tr. ř.), bez ohledu na to, zda případně v řádném nebo mimořádném opravném řízení byl tento rozsudek, či trestní příkaz, zrušen, pokud i po tomto opravném řízení věc skončila pravomocným odsouzením pachatele.
Stížnosti pro porušení zákona však bylo třeba dát za pravdu v posledním vytýkaném bodu, a tím bylo překročení horní hranice trestní sazby u trestu obecně prospěšných prací. Obviněnému A. L. totiž bylo Okresním soudem v Ostravě postupně uloženo trestním příkazem ve věci sp. zn. 10 T 77/2005 a poté rozsudkem ve věci sp. zn. 10 T 208/2004 celkem 2 x 400 hodin obecně prospěšných prací, ačkoliv z trestního spisu sp. zn. 10 T 77/2005 vyplývá, že první z uložených trestů nebyl v měsíci červenci 2005 ani částečně vykonán (viz č. l. 177 Sjednání podmínek výkonu OPP z 27. 9. 2005).
Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Ačkoliv táž samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě rozhodovala věc obviněného A. L. pod sp. zn. 10 T 77/2005 i věc pod sp. zn. 10 T 208/2004, nevzala v úvahu výše citovaná ustanovení trestního řádu ani skutečnost, že obviněný z prvně uloženého trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin doposud nic nevykonal a uložila mu ve druhém případě stejný druh trestu ve stejné výměře. V lustraci vyznačené na obžalobě podané ve věci obviněného sp. zn. 10 T 77/2005, byla již dříve podaná obžaloba ve věci sp. zn. 10 T 208/2004 zaznamenána. Nelze tak rozhodně prohlásit, že by zmíněná samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě neměla dostatek informací o tom, že rozhoduje obě předmětné věci obviněného A. L., které napadly do jejího senátu 10 T.
Lze tudíž uzavřít, že v přezkoumávaném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací každého ve výměře 400 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.
Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné.
K výše vytýkanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Okresní soud v Ostravě řádně nezjistil skutkový stav věci při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2005 sp. zn. 10 T 208/2004, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. L. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu ohledně obviněného A. L., a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To v daném případě znamená, že si okresní soud vyžádá aktuální opis rejstříku trestů obviněného, zprávu Probační a mediační služby o momentálním stavu výkonu trestu obecně prospěšných prací z jeho strany a dále potřebný přílohový spis či spisy, přičemž poté věc v souladu se zákonem s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.
Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec