ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.81.2006.1
sp. zn. 4 Tz 81/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. září 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. O., proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 5. 2003 sp. zn. 4 T 4/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 5. 2003 sp. zn. 4 T 4/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §16 odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. O.
Napadený rozsudek se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 5. 2003 sp. zn. 4 T 4/2003, byl obviněný M. O. uznán vinným trestným činem ohrožení životního prostředí podle §181a odst. 1 tr. zák. ve znění účinném do dne 30. 6. 2002, za což mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 5. 2002 sp. zn. 3 T 53/2002, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2002, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Trestné činnosti se obviněný dopustil tím, že v době ode dne 16. 11. 2001 do konce ledna roku 2002 v katastrálním území obce K. p. L. H., jako vlastník lesního pozemku, provedl neoprávněnou mýtní těžbu dřevní hmoty
- v lesním porostu vytěžil plochu celé porostní skupiny o velikosti 1,34 ha, těžbou překročil velikost holé seče nad 1 ha, na místě ponechal množství těžebních zbytků, které byly napadeny biotickými škůdci – kůrovcem,
- v lesním porostu vytěžil celkem 105 m3 dřevní hmoty výběrem po celé ploše porostní skupiny, přičemž došlo ke snížení zakmenění pod 0,7, porost byl v důsledku toho vystaven působení abiotických činitelů – bořivých větrů.
Tento rozsudek nabyl právní moci dne 4. 10. 2003.
Proti němu podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. O. s tím, že napadeným rozsudkem došlo k porušení zákona v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k §181a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení §16 odst. 1 tr. zák.
Podle stěžovatele samosoudkyně okresního soudu nevzala v úvahu novelizaci trestního zákona provedenou zákonem č. 134/2002 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2002, kterou byl do trestního zákona začleněn nový trestný čin poškozování lesa těžbou podle §181c tr. zák. Tímto ustanovením se podstatným způsobem měnilo posuzování jednání spočívající v neoprávněné těžbě dřevní hmoty, kdy do trestního zákona byla vtělena speciální úprava tzv. privilegované skutkové podstaty.
Uvedený trestný čin je pak nutno vykládat se společným ustanovením §181d odst. 2 tr. zák., podle kterého se celkovou větší plochou lesa podle §181c rozumí plocha větší než 1,5 ha a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než 3 ha.
V projednávané věci byl obviněný uznán vinným za mýtní těžbu dřevní hmoty na celkové ploše 1,34 ha a dále pak odsouzen za vytěžení 105 m3 dřevní hmoty, čímž snížil zakmenění pod stanovenou hranici, aniž by byla stanovena plocha, na které se tak stalo, a aniž by bylo zjištěno, zda vznikla holá seč a vzniklo proředění na sousedících pozemcích.
V daném případě je podle stěžovatele zcela zřejmé, že posuzování případné trestní odpovědnosti obviněného M. O. podle ustanovení §181c odst. 1 tr. zák. účinného ode dne 1. 7. 2002 je pro něj i s ohledem na porovnání trestních sazeb příznivější a je příznivější i s ohledem na skutková zjištění, neboť vzniká pochybnost, zda jednáním, pro které byl uznán vinným, byly vůbec naplněny zákonné znaky tohoto trestného činu s ohledem na plochu, na které byla neoprávněná těžba provedena. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 5. 2003 sp. zn. 4 T 4/2003, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2003, byl tedy porušen zákon v neprospěch obviněného M. O.
Ministr spravedlnosti proto závěrem stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. výše citované porušení zákona vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadený rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazujících, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že mimořádný opravný prostředek byl podán důvodně.
Obviněný M. O. se jednání, pro které byl obviněn, obžalován a posléze pravomocně odsouzen, dopustil v době, kdy v trestním zákoně platila až do 30. 6. 2002 obecnější úprava trestných činů postihujících ohrožení životního prostředí (ust. §§181a, 181b).
Obviněnému, pokud byl uznán vinným podle tehdy platného ustanovení §181a odst. 1 tr. zák. za trestný čin ohrožení životního prostředí, mohl být uložen trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti.
Dnem 1. 7. 2002 však vstoupila v účinnost novela trestního zákona, provedená zákonem č. 134/2002 Sb., která nově upravila oblast trestně právní ochrany životního prostředí včetně zavedení nové skutkové podstaty trestného činu poškozování lesa těžbou podle §181c tr. zák. Podle tohoto ustanovení trestního zákona kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů provedenou v rozporu s právními předpisy způsobí vznik holé seče na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené zvláštním předpisem na celkové větší ploše lesa, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
Bylo tudíž evidentní, že pokud k trestnímu stíhání obviněného M. O. došlo až dnem 13. 11. 2002, na základě usnesení policejního rady Policie ČR, okresního ředitelství, služby kriminální policie a vyšetřování ve Frýdku-Místku, byl policejní orgán povinen v dané věci aplikovat právní úpravu příznivější pro obviněného, neboť takový postup mu ukládá ustanovení §16 odst. 1 tr. zák. Podle něj se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
Je proto třeba souhlasit se stížností pro porušení zákona, že posuzování trestní odpovědnosti obviněného za jím spáchané jednání podle ustanovení §181c odst. 1 tr. zák., účinného od 1. 7. 2002, bylo pro obviněného příznivější, než podle ustanovení §181a odst. 1 tr. zák., účinného do 30. 6. 2002, a to již s ohledem na jednotlivé trestní sazby, jimiž byl ohrožen. Pokud tak nepostupoval policejní orgán, byl tak povinen postupovat státní zástupce a v neposlední řadě Okresní soud ve Frýdku-Místku.
Povinnost použít novější a v daném případě příznivější právní úpravu pro obviněného pak v sobě nesla ještě další důsledky. Závěr, zda v konkrétním případě došlo ke spáchání trestného činu poškozování lesa těžbou podle §181c odst. 1 tr. zák. bylo nutné vykládat při současné aplikaci ustanovení §181d odst. 2 tr. zák., účinného od 1. 7. 2002, podle kterého se cekovou větší plochou lesa podle §181c rozumí plocha větší než 1,5 ha a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než 3 ha.
Obviněný M. O. byl v předmětné věci odsouzen za provedení mýtní těžby dřevní hmoty, přičemž vytěžil plochu celé porostní skupiny o velikosti 1,34 ha, a dále pak za to, že vytěžil celkem 105 m3 dřevní hmoty výběrem po celé ploše porostní skupiny, když došlo ke snížení zakmenění pod stanovenou hranici 0,7.
K tomu je na základě obsahu předloženého trestního spisu a provedených důkazů třeba uvést, že v případě prvního dílčího skutku není zcela zřejmý uváděný rozsah holé seče o velikosti 1,34 ha, když podle výpovědi svědka P. H. i podle odborného vyjádření České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava (č. l. 18 – 20 spisu), byla v uvedeném lesním porostu provedena neoprávněná úmyslná těžba se vznikem holiny o výměře cca 1,20 ha. Každopádně pak z provedených důkazů nevyplývá, že by vzniklá holá seč dosahovala plochy větší než 1,5 ha, což je hranice pro naplnění znaku celkové větší plochy lesa ve smyslu ustanovení §181c odst. 1 tr. zák.
Pokud jde o druhý dílčí skutek, není v něm konkrétně stanovena plocha lesa, v němž mělo dojít ke snížení zakmenění pod povolenou hranici. Pokud se tak podle popisu ve skutkové větě stalo po celé ploše porostní skupiny, tak podle již výše citovaného odborného vyjádření České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava, činila plocha celé porostní skupiny 0,89 ha, což opět nedosahuje plochy větší než 1,5 ha, aby byl naplněn znak celkové větší plochy lesa podle §181c odst. 1 tr. zák.
Lze tedy vyslovit závěr, že z důkazů provedených Okresním soudem ve Frýdku-Místku sice důvodně vyplynulo, že obviněný M. O. nepostupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ale zároveň nebylo opodstatněné dospět ke konstatování, že jeho jednáním, pro nějž na něho byla podána obžaloba, spáchal trestný čin podle platného a účinného trestního zákona. Pokud Okresní soud ve Frýdku-Místku napadeným rozsudkem dospěl k opačnému závěru, porušil evidentně zákon v neprospěch obviněného M. O.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. takové porušení zákona vyslovil, a to v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. (neúplné zjištění skutkového stavu na základě nesprávného hodnocení provedených důkazů) a dále v ustanovení §16 odst. 1 tr. zák. (neaplikování příznivějšího znění trestního zákona pro obviněného). Nejvyšší soud pak podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí, která obsahově navazovala na zrušený rozsudek a vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu a poté podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, aby ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl, a to v intencích tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu. To znamená, že okresní soud ve věci nařídí nové hlavní líčení, v němž provede všechny relevantní důkazy a poté rozhodne o vině obviněného M. O.
Okresní soud přitom bude mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je pak okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2006
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec