ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.82.2006.1
sp. zn. 4 Tz 82/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 11. července 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2004 sp. zn. 7 To 285/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2004 sp. zn. 7 To 285/2004, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §148 odst. 1 písm. b) a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. V.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2004 sp. zn. 13 T 208/2001, rozhodl vyšší soudní úředník podle §152 odst. 1 písm. b) tr. ř., že obviněný P. V. je povinen zaplatit České republice odměnu a hotové výdaje hrazené ustanovenému obhájci JUDr. R. H. ve výši 18.375,- Kč do 15dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Obviněný P. V. podal proti usnesení stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 5. 2004 sp. zn. 7 To 285/2004, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl jako opožděně podanou.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. V. Uvádí v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních §148 odst. 1 písm. b), §60 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. d) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5 tr. ř.
Stěžovatel poukázal na okolnost, že obviněný podal stížnost v zákonné třídenní lhůtě, neboť tak učinil v podmínkách výkonu trestu, a zde podle §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. postačuje, aby v zákonem stanovené třídenní lhůtě podal opravný prostředek u ředitele věznice. Tuto okolnost ve svém přípise ostatně potvrdil ředitel věznice. Pokud krajský soud zamítl stížnost obviněného jako opožděně podanou, nemá tento názor oporu ve skutečném stavu.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě byl porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně rozhodnutí, která na něj obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., tj., aby věc vrátil orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Obviněný P. V. byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 10. 2002 uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 a §222 odst. 1 tr. zák. Za to mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 3. 2003.
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2003 sp. zn. 13 T 208/2001, byla obhájci JUDr. R. H. podle §151 odst. 2, odst. 3 tr. ř. přiznána na nákladech nutné obhajoby částka 18.375,- Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 8. 2003.
Usnesením téhož soudu ze dne 13. 4. 2004 sp. zn. 13 T 208/2001, byl obviněný P. V. zavázán k povinnosti zaplatit České republice odměnu a hotové výdaje, uhrazené obhájci JUDr. R. H. ve výši 18.375,- Kč.
Obviněnému bylo toto usnesení doručeno dne 16. 4. 2004, státnímu zástupci v Ostravě dne 15. 4. 2004. Obviněnému počala dnem 17. 4. 2004 běžet třídenní lhůta k podání opravného prostředku, která končila dnem 19. 4. 2004.
Obviněný podal proti tomuto usnesení stížnost, kterou sepsal dne 18. 4. 2004, v níž brojí proti stanovené povinnosti uhradit náklady obhajoby v plné výši, a vzhledem ke své finanční situaci žádal, aby bylo rozhodnuto, že má nárok na obhajobu bezplatnou či obhajobu za sníženou odměnu.
Z razítka pošty v O. na obálce, v níž byla doručena stížnost obviněného (č. l. 238a), je patrno, že zásilka byla dodána poště k přepravě dne 20. 4. 2004. Tato okolnost vedla Krajský soud v Ostravě k závěru, že podání bylo učiněno až po skončení zákonné lhůty k podání stížnosti, a že tak jde o stížnost opožděně podanou. To byl také důvod, proč byla stížnost obviněného zamítnuta podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Krajský soud v Ostravě však pominul rozpor mezi datováním vlastní stížnosti obviněným a dnem jejího podání, když tuto okolnost neprověřoval, a to zvláště v situaci, kdy obviněný v době podání stížnosti byl ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici v Ostravě.
Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala anebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle ustanovení §60 odst. 1 tr. ř. do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty.
Podle ustanovení §60 odst. 4 písm. d) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí ve vazbě nebo v trestu.
Podle §14 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, stanoví ředitel věznice vnitřní řád, který stanoví mj. denní rozvrh chodu věznice. Podle §26 odst. 1 citovaného zákona ředitel věznice určí okruh zaměstnanců pověřených přebíráním a odesíláním stížností příslušným orgánům a jejich evidencí.
Nejvyšší soud konstatuje, že Krajský soud v Ostravě se těmito zákonnými ustanoveními v trestní věci napadené stížností pro porušení zákona důsledně neřídil.
V posuzovaném případě pokud obviněný P. V. předal poslední den zákonné lhůty pro podání stížnosti - 19. 4. 2004 tuto stížnost svému vychovateli, který byl ředitelem věznice k přebírání písemností tohoto druhu určen, učinil obviněný takové podání ve smyslu ustanovení §60 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. ř. ve lhůtě a včas. Krajský soud měl rozpor mezi datem sepsání stížnosti a datem jejího podání na poště ověřit dotazem u ředitele věznice, neboť již okolnost, že obálka byla podána na poště osobou, která vykonává trest odnětí svobody, měla vzbudit u stížnostního soudu pochybnosti, zvláště nebyla-li na obálce žádná poznámka přičiněná pracovníkem Vězeňské služby o datu podání opravného prostředku. Jen tímto způsobem mohl krajský soud zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ve vztahu k závěru, zda opravný prostředek byl podán včas či nikoli, a tato informace měla být ve smyslu ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. řádně vyhodnocena.
Vzhledem k výše uvedené argumentaci Nejvyšší soud vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2004 sp. zn. 7 To 285/2004, byl porušen zákon v ustanoveních §148 odst. 1 písm. b) a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. V. Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté napadené usnesení zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí, která na něj obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Krajský soud v Ostravě se v novém řízení o stížnosti obviněného, nemaje pochybností o včasnosti jejího podání, bude zabývat věcnou stránkou stížnostních námitek.
Orgán, jemuž věc byla přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á