ECLI:CZ:NS:2006:5.TDO.690.2006.1
sp. zn. 5 Tdo 690/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. června 2006 o dovolání, které podala obviněná B. N., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 12 To 417/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 121/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná B. N. byla rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 1 T 94/2001, uznána vinnou trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., kterých se měla dopustit jednáním popsaným pod body 1. až 3. výroku o vině v citovaném rozsudku soudu prvního stupně. Za to byla obviněná odsouzena podle §148 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roky, jehož výkon jí byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roky. Současně byla obviněná podle §226 písm. b) tr. řádu zproštěna obžaloby stran skutku, v němž obžaloba spatřovala dílčí útok pokračujícího trestného činu lichvy podle §253 odst.1, 2 tr. zák.
Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná B. N. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. 10 To 369/2004. Odvolací soud podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně a podle §259 odst. 3 tr. řádu sám znovu rozhodl. V tomto novém rozhodnutí uložil obviněné B. N. za trestný čin lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. a za trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně nichž zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen ve výroku o vině pod body 2. a 3., podle §253 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a 6 měsíců. Podle §226 písm. b) tr. řádu pak odvolací soud obviněnou zprostil obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák.
Obviněná B. N. podala proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání, z jehož podnětu Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 5 Tdo 416/2005, podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. 10 To 369/2004, a to ve výroku, kterým byl obviněné B. N. uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, jehož výkon jí byl podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků a 6 měsíců. Ve zbývajících výrocích zůstal citovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nezměněn. Dále Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu částečně zrušil i rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 1 T 94/2001, a to ve výroku o vině pod bodem 3., jímž byla obviněná B. N. uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Ve zbývající nezrušené části (tj. ve výroku o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. obsaženém pod bodem 2.) zůstal tento rozsudek Okresního soudu v Náchodě nezměněn. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené části citovaných rozsudků, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Náchodě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Na podkladě rozhodnutí dovolacího soudu se Okresní soud v Náchodě znovu zabýval věcí ve zrušené části a rozsudkem ze dne 19. 9. 2005, sp. zn. 1 T 121/2005, rozhodl tak, že obviněnou B. N. opětovně uznal vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se měla dopustit tím, že dne 30. 8. 1995 jako zřizovatel a zástupce N. S. N., uzavřela ústní smlouvu o půjčce s J. F., od které převzala částku 100 000,- Kč s příslibem, že jí N. S. do 6. 8. 1998 vyplatí částku 160 000,- Kč, přestože musela vědět, že N. S. nebude schopna dostát závazku, neboť není zřízena k obecně prospěšným cílům podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a nevykonává podnikatelskou činnost, a že sama obviněná neměla dostatečné prostředky a příjmy ke splnění závazku, v době uzavření smlouvy o půjčce ani později v době do 6. 8. 1998 neměla v úmyslu peníze vrátit ani zhodnotit, a tím způsobila J. F. škodu ve výši nejméně 100 000,- Kč, když peníze jí nebyly vráceny. Za tento trestný čin a za sbíhající se trestný čin lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák., kterým byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 1 T 94/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. 10 To 369/2004, byla obviněná odsouzena podle §253 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, jehož výkon jí byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roky a 6 měsíců.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 19. 9. 2005, sp. zn. 1 T 121/2005, podala obviněná B. N. odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 12 To 417/2005, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. řádu zrušil v celém rozsahu rozsudek napadený odvoláním a podle §259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že se obviněná odsuzuje za trestný čin lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 1 T 94/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. 10 To 369/2004, k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon jí byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Naproti tomu Krajský soud v Hradci Králové podle §226 písm. b) tr. řádu zprostil obviněnou B. N. obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Opis tohoto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové byl doručen obviněné dne 14. 2. 2006 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 30. 1. 2006.
Obviněná B. N. podala dne 13. 4. 2006 prostřednictvím obhájce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 12 To 417/2005, dovolání, které opřela o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněná uplatňuje v tomto odvolání námitky proti právnímu posouzení věci i proti hodnocení důkazů, a to výlučně ve vztahu k výroku o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. V podaném dovolání obviněná cituje některá publikovaná soudní rozhodnutí, jež se vztahují k tomuto trestnému činu, a s poukazem na jejich závěry obviněná navrhuje, aby ji Nejvyšší soud podle §265m odst. 1 tr. řádu rozsudkem zprostil obžaloby pro trestný čin lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák.
Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněné B. N. vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru je dovolání imperfektní, neboť v něm není vůbec označen výrok napadeného rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje. Chybějící označení výroku napadeného dovoláním je podle názoru státního zástupce tak zásadní vadou, že znemožňuje věcné projednání tohoto mimořádného opravného prostředku a připadalo by v úvahu jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Za zásadnější vadu dovolání ovšem státní zástupce považuje fakt, že se v daném případě jedná o dovolání nepřípustné, protože podle jeho názoru podané dovolání směřuje proti rozhodnutí dovolacího soudu. Tuto argumentaci pak dále státní zástupce rozvádí s tím, že dovolací soud rozhodl o dřívějším dovolání obviněné, které směřovalo proti výroku o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák., a to usnesením ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 5 Tdo 416/2005. Podle vyjádření státního zástupce tímto rozhodnutím Nejvyšší soud definitivně potvrdil správnost napadeného výroku obsaženého v rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 1 T 94/2001, a tím i otázku viny B. N. trestným činem lichvy podle citovaného ustanovení trestního zákona. V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, protože není přípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda je dovolání obviněné B. N. přípustné ve smyslu ustanovení §265a tr. řádu. Podle §265a odst. 1 tr. řádu lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Jak je patrné z výše uvedeného přehledu soudních rozhodnutí učiněných v projednávané trestní věci obviněné B. N., Nejvyšší soud již jednou rozhodoval o jejím dovolání. Z podnětu dovolání obviněné podaného dne 22. 2. 2005 proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. 10 To 369/2004, Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu částečně zrušil tento rozsudek, a to ve výroku, kterým byl obviněné uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, jehož výkon jí byl podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků a 6 měsíců. Ve zbývajících výrocích zůstal citovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nezměněn. Dále Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu částečně zrušil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 1 T 94/2001, a to ve výroku o vině pod bodem 3., jímž byla obviněná B. N. uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Ve zbývající nezrušené části, tj. ve výroku o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. obsaženým pod bodem 2., zůstal tento rozsudek Okresního soudu v Náchodě nedotčen. Soud prvního stupně pak rozhodl novým rozsudkem ze dne 19. 9. 2005, sp. zn. 1 T 121/2005, již jen o vině obviněné trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., přičemž Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací na podkladě odvolání obviněné zrušil v celém rozsahu citovaný rozsudek soudu prvního stupně, uložil nový trest jen za trestný čin lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. a obviněnou zprostil obžaloby ohledně skutku, v němž byl spatřován trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že odvolací soud se nezabýval, a s ohledem na překážku věci pravomocně rozhodnuté ani zabývat nemohl, výrokem o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák., protože o vině obviněné tímto trestným činem již bylo rozhodnuto konečným způsobem v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 5 Tdo 416/2005, a to na podkladě dřívějšího dovolání obviněné. V tomto rozhodnutí totiž Nejvyšší soud mimo jiné výslovně uvedl, že „právní posouzení skutku popsaného pod bodem 2. výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně bylo učiněno v podstatě správně a bez vad, neboť jím obviněná spáchala trestný čin lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák., tudíž její námitky uvedené v dovolání, jež se týkají tohoto jednání, jsou zjevně neopodstatněné.“ Z takto formulovaného odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu je zřejmé, že stran výroku o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. zůstala rozhodnutí soudů nižších stupňů nezměněna.
Nejvyšší soud poukazuje též na ustanovení §265n tr. řádu, podle něhož proti rozhodnutí dovolacího soudu nelze podat opravný prostředek (s výjimkou obnovy řízení). Pokud obviněná B. N. podala v téže trestní věci dovolání, v němž za použití dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu zpochybnila výlučně výrok o vině trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. a navrhla, aby ji Nejvyšší soud zprostil obžaloby pro skutek, který vykazuje znaky uvedeného trestného činu, zaměřila své dovolání v podstatě proti předchozímu rozhodnutí Nejvyššího soudu o dřívějším dovolání obviněné, ačkoli tímto rozhodnutím dovolacího soudu již byla konečným způsobem vyřešena otázka viny obviněné právě trestným činem lichvy podle §253 odst. 1, 2 tr. zák. Jak ovšem vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, dovolací soud je na podkladě dalšího dovolání proti novému rozhodnutí vydanému v téže věci oprávněn přezkoumat jen ty výroky soudu druhého stupně, které následovaly po předchozím rozhodnutí o dovolání. Opětovné přezkoumání výroků a řízení, které předcházely dřívějšímu rozhodnutí dovolacího soudu v téže věci a jež jím zůstaly nedotčeny, by znamenalo jejich nepřípustnou revizi, což zákon na podkladě nového dovolání nepřipouští (srov. rozhodnutí pod č. 29/2004 Sb. rozh. tr.). Přesně o takovou situaci jde i v případě nyní posuzovaného dovolání obviněné B. N., která napadla výlučně výrok, jenž byl v rozhodnutí Nejvyššího soudu o dřívějším dovolání obviněné shledán zákonným a zůstal jím nedotčen, přičemž jde o výrok, který již nelze opětovně přezkoumávat na podkladě nového dovolání. Přitom v projednávaném novém dovolání obviněná nic nevytýká napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 12 To 417/2005.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že dovolání obviněné B. N. sice formálně směřuje proti rozhodnutí, vůči němuž je jinak přípustné, ale nenamítá žádné jeho vady, protože ve skutečnosti obviněná zaměřila své dovolání proti takovému rozhodnutí, jehož přezkoumání a změny se už nelze takto domáhat, takže jde o rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné. Tomuto závěru nebrání ani skutečnost, že obviněná výslovně neoznačila výrok napadeného rozhodnutí, proti němuž podala dovolání (takový výrok ovšem v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 12 To 417/2005, vůbec není). Jak je totiž patrné z obsahu dovolání, směřuje výlučně proti výroku, který již nelze dovoláním napadnout, a ani formální označení tohoto výroku by na této skutečnosti stejně nic nezměnilo.
Proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl dovolání obviněné B. N. jako nepřípustné, přičemž vzhledem k tomuto závěru dále nezjišťoval, zda je v podaném dovolání řádně uplatněn některý dovolací důvod, případně zda zde není nějaký další důvod k odmítnutí dovolání. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl dovolací soud rozhodnout v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 14. června 2006
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y