ECLI:CZ:NS:2006:5.TDO.786.2006.1
sp. zn. 5 Tdo 786/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 4. července 2006 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. U., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 3 To 488/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 74 T 261/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 74 T 261/2003, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 11. 2005, sp. zn. 74 T 261/2003, byl obviněný M. U. uznán vinným trestnými činy loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků. Pro výkon trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř. tak, že obviněný M. U. je povinen zaplatit společně a nerozdílně s již pravomocně odsouzenými L. M. a L. Č. poškozenému P. G. částku 200,- Kč na náhradu škody. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený P. G. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného M. U. proti tomuto rozsudku bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 3 To 488/2005.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictví obhájkyně dovolání. V dovolání, které se opírá o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný namítl nesprávné právní posouzení skutku s poukazem na údajné nesprávné hodnocení výpovědí spoluobviněných a svědků, pokud jde o skutek ad 1) posouzený jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. U druhého skutku, který byl kvalifikován jako trestný čin útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zák., obviněný namítá nesprávné hodnocení výpovědi svědka M. K. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí, aby podle §265k odst. 1 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil, a aby podle §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl tak, že se obviněný v plném rozsahu zprošťuje obžaloby.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., neboť námitky obviněného směřují výlučně proti skutkovému základu soudních rozhodnutí a neodpovídají tak deklarovanému důvodu dovolání, ani jinému zákonnému důvodu dovolání.
Nejvyšší soud zjistil, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo doručeno obviněnému M. U. dne 21. 9. 2005 (č. l. 826 spisu), jeho obhájkyni dne 21. 9. 2005 (č. l. 824 spisu) a příslušnému státnímu zástupci téhož dne (č. l. 826 spisu). Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je tzv. lhůtou procesní. O počátku, běhu, skončení a zachování lhůty k podání dovolání platí ustanovení §60 tr. ř. Protože napadené rozhodnutí bylo doručeno obviněnému a jeho obhájkyni dne 21. 9. 2005 a dovolání bylo podáno na poštu dne 1. 12. 2005 (č. l. 842 spisu), je zřejmé, že dovolání bylo podáno opožděně, neboť lhůta k podání dovolání marně uběhla dne 21. 11. 2005. Navrácení lhůty k podání dovolání není podle §265e odst. 4 tr. ř. přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., protože bylo podáno opožděně. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. července 2006
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek