ECLI:CZ:NS:2006:5.TDO.928.2006.1
sp. zn. 5 Tdo 928/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. srpna 2006 o dovolání, které podal obviněný J. S ., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 61 To 27/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 174/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. S. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 6 T 174/2005, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 61 To 27/2006, uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 a §247 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil společně se spoluobviněnými R. S., I. L. a V. S. skutkem popsaným ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně. Za to byl obviněný J. S. odsouzen podle §247 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 roky, k jehož výkonu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Citovaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 61 To 27/2006, byl vydán z podnětu odvolání, která podali jak obviněný J. S. a spoluobviněný I. L., tak státní zástupce v neprospěch jmenovaných obviněných, proti rozsudku soudu prvního stupně, přičemž odvolací soud z podnětu odvolání státního zástupce zrušil tento rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu ve výroku o trestu, sám znovu rozhodl podle §259 odst. 3 tr. řádu popsaným způsobem a zamítl odvolání obviněných podle §256 tr. řádu jako nedůvodná. Opis rozsudku odvolacího soudu byl obviněnému J. S. doručen dne 17. 3. 2006, jeho obhájci dne 29. 3. 2006 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 17. 3. 2006.
Obviněný J. S. podal dne 27. 6. 2006 prostřednictvím své obhájkyně proti zmíněnému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako dovolací soud (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání a pro jeho projednání podle §265a až §265f tr. řádu, a shledal, že tomu tak není.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští (§265a odst. 1 tr. řádu). Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. řádu jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Jak zjistil Nejvyšší soud z doručenek zařazených na č. l. 329 trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeného pod sp. zn. 6 T 174/2005, obviněný J. S. převzal dne 17. 3. 2006 opis napadeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 61 To 27/2006, jeho tehdejšímu obhájci pak byl doručen opis téhož rozsudku dne 29. 3. 2006. Lhůta k podání dovolání tedy obviněnému uplynula ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. řádu za užití ustanovení §60 odst. 2 tr. řádu dne 29. 5. 2006. To znamená, že tento den byl posledním dnem, kdy obviněný mohl podat dovolání (ovšem jen prostřednictvím svého obhájce – viz §265d odst. 2 tr. řádu) buď přímo u Obvodního soudu pro Prahu 1 (resp. u dovolacího nebo odvolacího soudu), nebo alespoň předat k poštovní přepravě zásilku obsahující dovolání a adresovanou soudu prvního stupně nebo dovolacímu soudu. Obviněný, resp. jeho obhájkyně však podala dovolání u soudu prvního stupně, jak je zřejmé z otisku razítka podatelny Obvodního soudu pro Prahu 1 na č. l. 390 trestního spisu, až dne 27. 6. 2006, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty.
Proto není pochyb o tom, že dovolání obviněného J. S. bylo podáno po marném uplynutí dovolací lhůty uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností předpokládaných v ustanovení §265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování této lhůty.
Na uvedených závěrech nemohou nic změnit ani případné názorové neshody obviněného J. S. a jeho původního obhájce, který neshledal důvody k podání dovolání a odmítal vyhovět přání obviněného, aby za něj podal dovolání. Jde totiž o vnitřní vztah mezi obviněným a jeho obhájcem, do něhož nemohou zasahovat orgány činné v trestním řízení. Navíc ani zmíněná skutečnost není způsobilá odůvodnit průlom do bezvýjimečného zákazu navrácení zmeškané dovolací lhůty, jak je formulován v ustanovení §265e odst. 4 tr. řádu.
Protože obviněný J. S. podal v projednávané věci dovolání opožděně, Nejvyšší soud toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 9. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y