ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1045.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1045/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 14. září 2006 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněné H. K., které podala proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 1 To 17/2005, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 16/2003, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 1 To 17/2005.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Olomouci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2004, sp. zn. 46 T 16/2003, byla obviněná H. K. uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., ve znění zákona č. 265/2001 Sb., spáchaným ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. (bod I/1 - I/41 výroku o vině), za který jí byl uložen podle §250 odst. 4 tr. zák. trest odnětí svobody ve výměře 6 (šesti) let, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazena do věznice s dozorem, podle §53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 200.000,- (dvěstětisíc) Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, jí byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku, a podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zprostředkovatelské činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, na dobu 5 (pěti) let. Rozsudkem bylo dále rozhodnuto ohledně obviněné H. K. zprošťujícími výroky, o vině a trestu spoluobviněných L. S., P. S., M. B., D. M., Z. V., J. J., J. Č., J. T., L. A., M. H., D. V. a M. J., přičemž ohledně některých z těchto spoluobviněných bylo rozhodnuto též zprošťujícími výroky, a o uplatněných nárocích na náhradu škody (§229 odst. 1, 3 tr. ř.).
Shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl napaden odvoláními obviněných H. K., L. S., P. S., M. B., D. M., Z. V., J. J., J. Č., J. T., L. A., M. H., D. V. a M. J. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodoval jako soud odvolací Vrchní soud v Olomouci, který svým usnesením ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 1 To 17/2005, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolání obviněné H. K. jako opožděné. O odvoláních ostatních obviněných rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 28. 4. 2006, sp. zn. 1 To 17/2005, v němž mj. za podmínek uvedených v §261 tr. ř. ohledně obviněné H. K. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byl této obviněné pro případ nevykonání jí uloženého peněžitého trestu stanoven náhradní trest odnětí svobody, a poté podle §259 odst. 3 tr. ř. v tomto rozsahu zrušení nově rozhodl tak, že obviněné H. K. podle §54 odst. 3 tr. zák. stanovil pro případ, že by peněžitý trest uložený rozsudkem soudu prvního stupně nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 1 To 17/2005, podala obviněná H. K. řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že byl zamítnut její řádný opravný prostředek proti rozsudku, aniž pro to byly splněny procesní podmínky.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněná uvedla, že její odvolání bylo podáno včas, a to dne 31. 1. 2005 faxovým podáním zaslaným z telefonní stanice advokátní kanceláře č. 596 120 697, s tím, že jde o podání datované dnem 31. 1. 2005, o kterém se zmiňuje vrchní soud jako o podaném na poštu dne 1. 2. 2005, a toto své tvrzení doložila fotokopií titulní stránky odvolání spolu s kopií faxového výstupu, přičemž současně ke svému mimořádnému opravnému prostředku připojila souhlas svého obhájce s vyžádáním údajů o proběhlém telekomunikačním spojení od příslušného poskytovatele, společnosti G. N., a. s. Obviněná v dovolání rovněž upozornila na to, že odvolání bylo jejím obhájcem ze stejného telefonního čísla faxováno Krajskému soudu v Brně dvakrát, a to poprvé dne 31. 1. 2005 na číslo faxu trestního oddělení uvedeného soudu (542 103 062) a podruhé dne 1. 2. 2005 na faxové číslo podatelny (542 103 362).
V závěru svého mimořádného opravného prostředku obviněná navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno, a požádala předsedu senátu soudu prvního stupně, aby Nejvyššímu soudu předložil podle §265h tr. ř. návrh na odložení výkonu rozhodnutí.
Podáním doručeným Krajskému soudu v Brně jako soudu prvního stupně dne 20. 4. 2006 obviněná vyjádřila svůj souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání /§265r odst. 1 písm. c) tr. ř./.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky ve vyjádření k dovolání obviněné konstatovala, že obviněná uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. právně relevantně, zrekapitulovala, na základě jakých skutečností soud druhého stupně dospěl k závěru o opožděnosti odvolání obviněné, a dále uvedla, že s ohledem na obviněnou v dovolání prokazovanou skutečnost, že její odvolání bylo prostřednictvím obhájce zasláno faxem poslední den lhůty k podání odvolání na adresu soudu, je třeba takové podání považovat za včas podané odvolání, přičemž o tomto měl Vrchní soud v Olomouci věcně rozhodnout po přezkoumání věci v rozsahu ustanovení §254 tr. ř.
V závěru vyjádření k dovolání státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci a aby tomuto soudu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
O tento dovolací důvod obviněná opřela svou námitku, podle níž odvolací soud zamítl její řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně jako opožděný, aniž pro to byly splněny procesní podmínky, když podala své odvolání v poslední den lhůty pro podání tohoto řádného opravného prostředku, čímž uplatnila důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě před třetí spojkou „nebo“.
Pokud bylo řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, může být dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě naplněn ve dvou případech, a to v případě jeho zamítnutí bez meritorního přezkoumání z tzv. formálních důvodů podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky opravňující soud k takovému postupu, a dále v případě jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad podání (§253 odst. 4 tr. ř.). Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě se tedy uplatní tehdy, došlo-li k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku z procesních důvodů a obviněnému byl v podstatě nesprávným procesním postupem soudu podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. odepřen přístup k odvolací instanci, když odvolací soud takto rozhodl, aniž napadené rozhodnutí meritorně přezkoumal.
Dovolací soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno důvodně.
Podle §248 odst. 1, 2 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
Podle §59 odst. 1 tr. ř. se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Podle §60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení připadne li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Jak již v napadeném usnesení uvedl odvolací soud, z protokolu o hlavním líčení je zřejmé, že obviněná H. K. byla dne 29. 10. 2004 přítomna vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, přičemž si ponechala lhůtu pro podání odvolání proti tomuto rozhodnutí. Opis rozsudku nalézacího soudu byl obviněné doručen dne 22. 1. 2005 a jejímu obhájci, JUDr. V. J., dne 21. 1. 2005. Z předloženého trestního spisu je ovšem dále zřejmé, že obviněná nepodala své odvolání datované dnem 31. 1. 2005 až dne 1. 2. 2005, a to jako poštovní zásilku, jak uvedl v napadeném rozhodnutí odvolací soud, ale již dne 31. 1. 2005, a to prostřednictvím faxu. Tato skutečnost přitom vyplývá nejen z potvrzení o odeslání faxu ze dne 31. 1. 2005 založeného do spisu obhájcem obviněné (č. l. 10769, 10782 tr. spisu), ale taktéž ze sdělení společnosti G. N., a. s., jako poskytovatele telekomunikačních služeb ze dne 24. 4. 2006, které bylo na základě podaného dovolání obviněné vyžádáno předsedou senátu soudu prvního stupně a které je založeno na č. l. 10946 tr. spisu, a úředního záznamu ze dne 27. 4. 2006 založeného na č. l. 10948 tr. spisu. Podle uvedeného potvrzení o odeslání faxu předloženého obhájcem obviněné byly tímto dne 31. 1. 2005 ve 20:24 hod. prostřednictvím faxu zaslány dva listy na číslo 542 103 062, podle uvedeného sdělení společnosti G. N., a. s., došlo dne 31. 1. 2005 k aktivnímu telekomunikačnímu spojení telekomunikační stanice číslo 596 120 697, jejímž uživatelem je obhájce obviněné, JUDr. V. J., mj. i se stanicemi (v 19:10 hod.) a (ve 23:18 hod.), přičemž podle úředního záznamu ze dne 27. 4. 2006 bylo zjištěno, že je číslo faxu umístěného na správním oddělení Krajského soudu v Brně a že předmětný fax (tedy odvolání obviněné) byl předán dne 1. 2. 2005 na trestní oddělení tohoto soudu. Obhájce obviněné poté dne 1. 2. 2005 opětovně podal předmětné odvolání ze dne 31. 1. 2005, a to formou poštovní zásilky adresované Krajskému soudu v Brně jako soudu prvního stupně (č. l. 10582 - 10584), která byla tomuto soudu doručena dne 2. 2. 2005 a ze které nesprávně vyšel v napadeném rozhodnutí odvolací soud. Pro úplnost dovolací soud poznamenává, že obviněná své odvolání ze dne 31. 1. 2005 podrobně odůvodnila (resp. doplnila) prostřednictvím svého obhájce podáními ze dne 1. 3. 2005 (č. l. 10662 - 10672) a ze dne 16. 5. 2005 (č. l. 10674 - 10677).
Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že obviněná podala své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně včas. Zákonná lhůta osmi dnů pro podání odvolání začala v posuzovaném případě běžet dnem 23. 1. 2005. Protože osmý den lhůty připadl na 30. 1. 2005, což byla neděle, obviněná mohla podat odvolání nejpozději v pondělí 31. 1. 2005, což také učinila, a to prostřednictvím faxu zaslaného na číslo telekomunikační stanice Krajského soudu v Brně jako soudu prvního stupně. Pokud odvolací soud za těchto podmínek zamítl odvolání obviněné jako opožděné podle §253 odst. 1 tr. ř., učinil rozhodnutí, ke kterému nebyl oprávněn, neboť pro takové rozhodnutí nebyly splněny zákonné procesní podmínky, a svým nesprávným procesním postupem obviněné odepřel přístup k odvolací instanci. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a posuzovanou věc obviněné H. K. vrátil Vrchnímu soudu v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí. Úkolem tohoto soudu bude, aby v novém odvolacím řízení předmětnou věc meritorně přezkoumal a ve věci znovu rozhodl.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. září 2006
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš