ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1105.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1105/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 10. 2006 o dovolání obviněného V. H., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. 10 To 139/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 T 11/2005 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 16 T 11/2005, byl obviněný V. H. uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), c) tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §158 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na tři roky, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák., §60a odst. 1, 2 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř roků za současného vyslovení dohledu, a podle §49 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena v zastupitelských orgánech na pět roků.
O odvolání obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. 10 To 139/2006. Podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v Trutnově zrušen a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným dvěma trestnými činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle §158 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na deset měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na dva roky, a podle §49 odst. 1 tr. zák., §50 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena v zastupitelských orgánech na dva roky.
Prvního trestného činu se obviněný podle zjištění Krajského soudu v Hradci Králové dopustil tím, že jako starosta obce M. B., okr. T., uzavřel dne 15. 8. 2002 smlouvu o dílo za objednatele Obec M. B. se zhotovitelem obchodní společností V.-K., a. s., ohledně zhotovení díla za celkovou cenu 8.190.000,- Kč včetně daně z přidané hodnoty, která odpovídala schválenému rozpočtu obce a nabídkové ceně předložené obchodní společností V.-K., a. s., ve výběrovém řízení jako nejvýše přípustné (maximální) ceně za celé dílo, ačkoli v době podpisu smlouvy měl doložené a konkrétní informace o tom, že ve skutečnosti bude cena podstatně vyšší, a dne 20. 8. 2002 bez schválení nebo pověření zastupitelstva obce podepsal dodatek č. 1 ke smlouvě, jímž došlo ke zvýšení ceny díla na 9.236.108,70 Kč včetně daně z přidané hodnoty, přičemž toto zvýšení ceny díla nebylo zahrnuto do rozpočtu obce na tuto akci a došlo tak k porušení ustanovení §84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a takto jednal v úmyslu zajistit zakázku pro obchodní společnost V.-K., a. s., v rozporu s podmínkami výběrového řízení a se schváleným rozpočtem obce (bod 1 rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové).
Druhého trestného činu se obviněný podle zjištění Krajského soudu v Hradci Králové dopustil tím, že jako starosta obce M. B., okr. T., dne 16. 10. 2002 bez schválení nebo pověření zastupitelstva obce v rozporu s ustanovením §84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, podepsal dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, uzavřené dne 15. 8. 2002 mezi objednatelem Obcí M. B. a zhotovitelem obchodní společností V.-K., a. s., ohledně zhotovení díla, tímto dodatkem došlo ke zvýšení ceny díla na 9.750.608,- Kč včetně daně z přidané hodnoty, toto zvýšení nebylo zahrnuto do rozpočtu obce, došlo ke zvýšení ceny díla o 514.499,30 Kč za realizační projekt, ačkoli obviněný věděl, že skutečná cena realizačního projektu byla jen 316.050,- Kč, a zavázal tak obec ve vztahu k obchodní společnosti V.-K., a. s., k úhradě částky 198.449,30 Kč, které neodpovídalo žádné konkrétní plnění ve prospěch obce, čímž obci způsobil škodu 198.449,30 Kč (bod 2 rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové).
Změna rozhodnutí spočívala v tom, že Okresní soud v Trutnově považoval podepsání obou dodatků ke smlouvě o dílo za jeden pokračující trestný čin a spatřoval škodu v celém rozdílu mezi výšenou cenou díla a schváleným rozpočtem obce, přičemž nedokonanou část trestného činu spojoval se zjištěním, že k zaplacení zvýšené ceny zatím nedošlo, zatímco Krajský soud v Hradci Králové považoval podepsání každého z dodatků ke smlouvě o dílo za samostatný trestný čin a spatřoval škodu jen v té části ceny, která nebyla kryta žádným protiplněním zhotovitele díla.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Napadl všechny výroky tohoto rozsudku. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vytkl nesprávné právní posouzení skutku. Namítl, že neporušil ustanovení §84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, protože rozpočet obce na rok 2002 se neměnil a zůstal tak, jak byl schválen zastupitelstvem obce. Podle obviněného v orgánech obce bylo předem projednáno, že v roce 2003 bude obchodní společnost V.-K., a. s., pokračovat v dokončovacích pracích na vodovodu ve své režii, přičemž na rok 2004 byla další částka na dostavbu vodovodu zahrnuta do rozpočtu obce, resp. bylo s ní takto počítáno. Obviněný poukázal na to, že hodnota celé stavby odpovídá rozpočtovým nákladům, a uvedl, že obchodní společnost V.-K., a. s., nijak nezvýhodnil. Částka ceny díla zvýšená dodatkem č. 2 byla podle obviněného pokryta prací obchodní společnosti V. K., a. s., na staveništi v roce 2003, takže nevznikla žádná škoda. Obviněný také namítl, že nevěděl o zvýšení ceny, které Krajský soud v Hradci Králové v napadeném rozsudku považoval za škodu. Obviněný vyjádřil i nesouhlas s názorem Krajského soudu v Hradci Králové uvedeným v odůvodnění napadeného rozsudku, totiž že měl zrušit výběrové řízení. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, nebo aby ho po zrušení napadeného rozsudku sám zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
K bodu 1 výroku o vině
Pro posouzení odpovědnosti obviněného je rozhodující porovnání podmínek, za kterých mělo být dílo zhotoveno se zřetelem k rozpočtu obce a k hlediskům obchodní veřejné soutěže, se skutečným průběhem akce.
Podle schváleného rozpočtu obce na rok 2002 byla na akci vyčleněna částka 8.400.000,- Kč. V rozpočtu byla tato částka přiřazena k položce označené „v. – H.“. Z toho lze usuzovat, že šlo o schválené výdaje na výstavbu vodovodu, tj. nikoli též plynovodu, o kterém nebyla v rozpočtu žádná zmínka.
Obec vyhlásila obchodní veřejnou soutěž pro uchazeče o veřejnou zakázku tak, že jako předmět zakázky bylo uvedeno zhotovení stavby „V. a p. H.“. Pokud jde o cenu, obec v podmínkách obchodní veřejné soutěže stanovila, že nabídková cena bude nejvýše přípustnou (maximální) cenou za celé dílo a že bude obsahovat veškeré náklady na splnění zakázky včetně nákladů na dokumentace skutečného provedení díla. Překročení nabídkové ceny bylo podle těchto podmínek možné pouze tehdy, jestliže by došlo k rozšíření nebo změně předmětu zakázky nebo ke změně délky plnění zakázky o více než jeden rok, avšak to jen o výši inflace. Začátek plnění měl být do jednoho měsíce od podepsání smlouvy a ukončení nejpozději do prosince 2002.
Obchodní veřejné soutěže se zúčastnilo pět uchazečů. Po otevření obálek s jejich nabídkami byly všechny nabídky přijaty a předány výběrové komisi k posouzení. Poté rada obce rozhodla, že na podkladě výběrového řízení bude dodavatelem stavby obchodní společnost V.-K., a. s. Přitom podle rozhodnutí rady šlo o stavbu vodovodu v H., tj. nikoli též plynovodu (na rozdíl od toho, jak byl předmět zakázky vymezen při vyhlášení obchodní veřejné soutěže).
Nabídka obchodní společnosti V.-K., a. s., zněla v otázce ceny tak, že cena za vodovod byla 3.460.424,- Kč bez daně z přidané hodnoty a cena za plynovod byla 8.690.026,- Kč bez daně z přidané hodnoty, přičemž v ceně za plynovod byly zahrnuty zemní práce. Celková cena byla 12.757.973,- Kč včetně daně z přidané hodnoty. Nabídkové ceny ostatních uchazečů byly v celkový výši včetně daně z přidané hodnoty v podstatě srovnatelné, i když nabídka obchodní společnosti V.-K., a. s., byla nejvyšší. Nejbližší nabídková cena jiného uchazeče byla 12.199.246,- Kč a nejnižší nabídková cena byla 10.150.505,- Kč.
Smlouvu o dílo podepsal obviněný za obec jako objednatele dne 15. 8. 2002. V bodě II smlouvy byl její předmět vymezen jako zhotovení díla „V. H.“ (tj. nikoli též plynovod na rozdíl od vyhlášení obchodní veřejné soutěže). Podle bodu IV smlouvy bylo dohodnuto zahájení stavebních prací do tří týdnů od podpisu smlouvy a jejich dokončení do 31. 12. 2002. O ceně pojednával bod V smlouvy. Zde byla uvedena nabídková cena za vodovod a zemní práce s tím, že částka 8.190.000,- Kč byla označena za celkovou cenu za splnění veřejné zakázky včetně daně z přidané hodnoty. Zároveň však bylo uvedeno, že cena bude aktualizována poté, co zhotovitel obdrží projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení, dále že k úpravě ceny může dojít po vzájemné dohodě o hodnotě všech „víceprací“ a „méněprací“ a konečně že každá dohoda musí být provedena písemně předem jako dodatek smlouvy o dílo.
Skutečný průběh akce se v otázce ceny od podmínek obchodní veřejné soutěže i od uzavřené smlouvy o dílo významně odchyloval. Již dne 20. 8. 2002, tedy pouhých pět dnů po podpisu smlouvy o dílo, obviněný podepsal dodatek č. 1, podle něhož byl bod V smlouvy změněn tak, že nabídková cena činila 9.236.108,70 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Přitom nedošlo k žádné změně ostatních bodů smlouvy, zejména ne těch, v nichž byl vymezen předmět a rozsah díla. Dodatek navazoval na ustanovení smlouvy o dílo, které bylo samo o sobě nejasné v otázce ceny, a znamenal její podstatné zvýšení, a to jednak nad rámec schváleného rozpočtu obce, jednak nad rámec podmínek stanovených obcí jako zadavatelem při vyhlášení obchodní veřejné soutěže. Znovu je třeba konstatovat, že obec v podmínkách soutěže stanovila, že nabídková cena bude nejvýše přípustnou (maximální) cenou za celé dílo a že bude obsahovat veškeré náklady na splnění zakázky. Pokud podpisem smlouvy o dílo byla oběma stranami akceptována cena 8.190.000,- Kč, bylo její zvýšení cestou dodatku jasným porušením podmínek obchodní veřejné soutěže. Porušením těchto podmínek ovšem bylo již samotné ujednání ve smlouvě, podle něhož měla být cena aktualizována, pokud by se tím připustilo její zvýšení. Podpisem dodatku obviněný porušil zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném v době činu. Podle §40 odst. 2 cit zákona uzavřená smlouva musela obsahovat ustanovení, kterým je nabídková cena uchazeče stanovena jako cena nejvýše přípustná, kterou je možné překročit jen za podmínek stanovených zadavatelem při vyhlášení soutěže.
Ze souhrnu uvedených okolností je zřejmé, že obviněný tím, jak za obec uzavřel smlouvu o dílo a jak ji v otázce ceny modifikoval dodatkem č. 1, sledoval to, aby zakázku získala obchodní společnost V.-K., a. s., jako jeden z účastníků soutěže, aniž by dodržela obcí stanovené podmínky soutěže, a aby tyto podmínky splnila jen naoko, navíc v rozporu se schváleným rozpočtem obce. Nelze proto akceptovat námitku obviněného, že uvedenou obchodní společnost nijak nezvýhodnil. Podstatou jejího zvýhodnění je, že podpisem smlouvy o dílo a navazujícího dodatku č. 1 obviněný této obchodní společnosti umožnil realizovat zakázku za podstatně vyšší cenu, než odpovídalo podmínkám obchodní veřejné soutěže.
Námitky obviněného vztahující se k otázce rozpočtu obce nemohou v žádném případě obstát a neskýtají důvod k jakémukoli zásahu do výroku o vině. Podle hledisek vyhlášené obchodní veřejné soutěže měla být zakázka dokončena do prosince 2002 a ve smlouvě o dílo bylo sjednáno dokončení zakázky do 31. 12. 2002. Z toho jasně vyplývá, že záměrem obce bylo uskutečnit celou akci pouze s použitím částky 8.400.000,- Kč vyčleněné v rozpočtu obce na rok 2002 a že se nepočítalo s vynakládáním dalších prostředků z rozpočtu obce na následující roky.
Podle §84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce. Význam tohoto ustanovení není jen kompetenční, ale spočívá i v tom, že schválený rozpočet vyjadřuje vůli zastupitelstva jako nejvyššího orgánu obce, pokud jde o použití finančních prostředků obce. Z toho vyplývá závaznost schváleného rozpočtu obce pro ostatní orgány obce, mimo jiné i pro starostu. Ostatně podle §102 odst. 2 písm. a) cit. zákona radě obce je vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, přičemž starosta je podle §99 odst. 3 cit. zákona také členem rady obce. Obviněný jako starosta uzavřel za obec smlouvu o dílo s dodatkem č. 1 tak, že za obec sjednal cenu, která rozpočet obce překračovala, a proto ustanovení §84 odst. 2 písm. c) cit. zákona porušil.
S obviněným lze souhlasit jen v tom, že neodpovídá názor Krajského soudu v Hradci Králové, podle něhož měl zrušit výběrové řízení. Tento názor Krajský soud v Hradci Králové vyjádřil v odůvodnění napadeného rozsudku, avšak to nemělo žádný vliv na věcnou správnost výroku o vině. Pro úplnost lze konstatovat, že zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném v době činu neupravoval „zrušení výběrového řízení“, ale zrušení zadání veřejné zakázky (§66 cit. zákona). Pro tento postup nebyly v posuzovaném případě podmínky. Primárně měl obviněný povinnost uzavřít smlouvu o dílo s obchodní společností V.-K., a. s., tak, aby to odpovídalo podmínkám obchodní veřejné soutěže (§40 odst. 2 cit. zákona) a schválenému rozpočtu obce. Pokud by obchodní společnost V.-K., a. s., jako vybraný uchazeč odmítla uzavření smlouvy, měl obviněný vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umístěného ve druhém, příp. třetím pořadí (§41 odst. 1, 2 cit. zákona).
K bodu 2 výroku o vině
Námitka obviněného, že částka, o kterou byla cena zvýšena podepsáním dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo, byla kryta prací obchodní společnosti V.-K., a. s., na staveništi v roce 2003, nemůže mít žádný vliv na správnost závěru Krajského soudu v Hradci Králové o vině obviněného. Obviněný podepsal dodatek č. 2 v rozporu s podmínkami obchodní veřejné soutěže, mezi nimiž bylo výslovně stanoveno, že nabídková cena bude obsahovat veškeré náklady na splnění zakázky včetně nákladů na dokumentace skutečně provedeného díla. Všechny práce vykonané obchodní společností V.-K., a. s., která akceptovala podmínky obce stanovené v obchodní veřejné soutěži, tedy byly zahrnuty v původní (tj. nezvýšené) nabídkové ceně této společnosti, jak byla vyjádřena ve smlouvě o dílo podepsané dne 15. 8. 2002. Krajský soud v Hradci Králové považoval za škodu jen rozdíl mezi částkou, kterou za projektovou dokumentaci účtovala obchodní společnost P., a. s., jako její zpracovatel, a částkou, kterou za ni účtovala obchodní společnost V.-K., a. s., jako zhotovitel díla. Pro toto zvýšení ceny v rozsahu 198.449,30 Kč nebyl žádný důvod a uvedená částka je proto škodou k tíži obce. Námitku obviněného, že o tomto zvýšení nevěděl, nelze přijmout. Smlouvu o dílo týkající se projektové dokumentace s obchodní společností P., a. s., za obec jako objednatele uzavřel sám obviněný a uvedená obchodní společnost požadovala zaplacení po obci. Z toho je jasné, že obviněný věděl, jakou cenu tato obchodní společnost účtuje. Obviněný se pak ústně dohodl s oběma obchodními společnostmi, že obci bude projektovou dokumentaci účtovat obchodní společnost V.-K., a. s., v rámci celkové ceny díla. Je tedy zřejmé, že věděl, že tato obchodní společnost účtuje za projektovou dokumentaci v dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo podstatně vyšší částku, než kterou požadovala obchodní společnost P., a. s.
Závěrem k dovolání obviněného
Z důvodů, které byly vyloženy v předchozích částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není namístě, aby z podnětu dovolání obviněného cokoli měnil na rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové.
Proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněného a nejvyšší státní zástupkyně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec