ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1118.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1118/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 9. 2006 o dovolání obviněného I. Z ., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. 5 To 559/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 918/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného I. Z. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný I. Z. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. 5 To 559/2005, jímž byla podle §256 tr. ř. zamítnuta jeho odvolání a odvolání obviněného J. K. proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 7. 2005, sp. zn. 3 T 918/2002. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, obviněný I. Z. napadl v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o vině a v důsledku toho i v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o trestu a o náhradě škody. Obviněný podal dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci „… nebo jiném nesprávném hmotně právním …“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav zjištěný soudem. Jinak řečeno, jde o podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, tj. trestního zákona. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat jen p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud. Pokud však jde o s k u t k o v é námitky, ty jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání nelze vytýkat nic na adresu samotných skutkových zjištění soudu a toho, jakým způsobem soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů apod. V dovolání nepřichází v úvahu domáhat se jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, tj. tou, kterou prosazuje dovolatel, a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní posouzení. Dovolání je jako mimořádný opravný prostředek koncipováno z hlediska důvodů tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě byl obviněný I. Z. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Hodoníně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný I. Z. společně s obviněným J. K. jako společníci a jednatelé obchodní společnosti odebírali zboží a služby od různých dodavatelů s tím, že je nebudou hradit, a s vědomím, že vzhledem ke špatné finanční situaci své obchodní společnosti nebudou dodané zboží a služby hradit, což svým dodavatelům zamlčeli, a takto způsobili jiným podnikatelům v případech specifikovaných pod body 1 až 19 škodu v celkové výši nejméně 2.867.309,40 Kč.
Obviněný I. Z. v dovolání neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by uvedenými skutkovými zjištěními soudů nebyly naplněny znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na ryze skutkových námitkách, jimiž se snažil zpochybnit skutková zjištění soudů, způsob jejich hodnocení důkazů, úplnost provedeného dokazování a to, jak soudy odůvodnily svá rozhodnutí v těchto otázkách. Tím se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Svědčí o tom již to, že ačkoli v tomto dovolacím důvodu jde o porušení h m o t n é h o práva, obviněný výslovně vytýkal soudům porušení ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., tj. porušení p r o c e s n í c h ustanovení upravujících postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Obviněný sice prohloubil tyto námitky odkazem na svá ústavně garantovaná práva stanovená v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, avšak ani tím nedosáhl toho, že by jeho námitky byly podřaditelné pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikci „aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, se na posuzovaný případ vůbec nevztahuje. Týká se totiž pouze věcí, v nichž bylo odvolání jako řádný opravný prostředek proti rozsudku zamítnuto nebo odmítnuto z důvodů, které mají povahu p r o c e s n í c h důvodů. Jedná se o zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., tj. proto, že odvolání bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Spadá sem i odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř., tj. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. Společným rysem těchto rozhodnutí je to, že odvolací soud je činí bez meritorního přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně podle §254 odst. 1 tr. ř. Rozhodne-li odvolací soud chybně, znamená to, že obviněnému odňal přístup k druhé instanci. Účelem dovolaní pak je jen to, aby obviněnému bylo umožněno dosáhnout meritorního přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem.
V dané věci by dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. přicházel v úvahu jen v té variantě, která je vyjádřena dikcí „byl v řízení mu předcházejícím (tj. předcházejícím rozhodnutí o zamítnutí odvolání) dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“. Tato část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se vztahuje na případy, kdy odvolání bylo zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné, to znamená po meritorním přezkoumání rozsudku odvolacím soudem podle §254 odst. 1 tr. ř. V tomto ohledu však je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatnitelný jen ve spojení s některým z dalších dovolacích důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z toho logicky vyplývá, že pokud uplatněné námitky neodpovídají jinému dovolacímu důvodu, tj. v posuzované věci dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neodpovídají ani dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Obviněný I. Z. sice formálně deklaroval zákonné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které je svým obsahem nenaplňují, nekorespondují s nimi a nejsou pod ně podřaditelné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 5 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. září 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec