ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1455.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1455/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. listopadu 2006 o dovolání obviněné M. L., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 9 To 313/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 16/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 9 To 313/2005, byl podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen v celém rozsahu ohledně obviněné M. L. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 1 T 16/2005, a podle §259 odst. 3 tr. ř. byla obviněná M. L. uznána vinnou v bodech 1) až 7) rozsudku trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák., dílem dokonaným (bod 1), dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák. Za tento trestný čin byla obviněná M. L. odsouzena podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazena do věznice s ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17. 9. 2004, sp. zn. 2 T 58/2004, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §256 tr. ř. bylo zamítnuto odvolání obviněné.
Podle skutkových zjištění soudu obviněná spáchala trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák. tím, že
1/
dne 25. 6. 2004 v době kolem 22:45 hod. v P., na přechodu pro chodce společně s podezřelou M. S., vzaly neztotožněné mladé ženě štíhlé postavy peněženku s nezjištěným obsahem, tak, že obviněná M. L. se natlačila zezadu na poškozenou, pravou rukou jí prohledala kabelku, vzala v ní peněženku, ukryla ji pod sakem, které měla přehozené přes ruku, zatímco podezřelá M. S. kryla jednání obviněné M. L. svým tělem z pravé strany,
2/
dne 29. 6. 2004 v době kolem 23:10 hod. v P., na přechodu pro chodce se zezadu natlačila na neztotožněného muže ve věku cca 55 let střední postavy, pravou rukou mu rozepnula batoh, který měl poškozený na zádech a prohledala mu ho v úmyslu něco odcizit, k čemuž nedošlo,
3/
dne 30. 6. 2004 v době kolem 23:45 hod. v P., na přechodu pro chodce se zezadu natlačila na neztotožněnou ženu ve věku cca 25 let, štíhlé postavy, pravou rukou ukrytou pod sakem jí částečně rozepnula batoh, zavěšený na pravém rameni v úmyslu jej prohledat a něco odcizit, poškozená si však jejího jednání všimla a batoh jí vytrhla z ruky,
4/
dne 6. 7. 2004 v době kolem 23:15 hod. v P., na přechodu pro chodce se zezadu natlačila na neztotožněného muže ve věku cca 44 let vyšší postavy, rozepnula mu batoh, který měl poškozený na zádech a prohledávala ho v úmyslu z něj něco odcizit, k čemuž nedošlo, neboť poškozený si jejího jednání povšiml,
5/
dne 6. 7. 2004 v době kolem 23:25 hod. v P., na přechodu pro chodce se zezadu natlačila na neztotožněnou ženu ve věku cca 33 let, menší postavy, pravou rukou rozepnula batoh, který měla poškozená na zadech a prohledávala ho v úmyslu něco odcizit, k čemuž nedošlo,
6/
dme 16. 7. 2004 kolem 10:45 hod. v P., na tramvajové zastávce se při nástupu do tramvaje zezadu natlačila na neztotožněnou ženu ve věku cca 28 let střední postavy, začala jí rozepínat kapsu u batohu v úmyslu jej prohledat a něco odcizit, své jednání kryla bundou, přehozenou přes ramena, k odcizení věcí nedošlo, neboť obviněná si všimla, že je sledována neztotožněným mužem,
obviněná M. L. spolu s obviněnou L. H.,
7/
dne 22. 7. 2004 v době kolem 22:50 hod. v P., na přechodu se obviněná M. L. natlačila na J. Y. K., rozepnula jí batoh, který měla poškozená na zádech a prohledávala ho, zatímco obviněná L. H. šla těsně vedle obviněné M. L. a její jednání kryla svým tělem, nic neodcizily, neboť obviněná M. L. spatřila příslušníky Policie České republiky a svého jednání zanechala,
přičemž obviněná M. L. se tohoto jednání dopustila, ačkoli byla pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zák. odsouzena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. 7 T 167/2000, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2001, k trestu odnětí svobody v trvání třinácti měsíců, který vykonala dne 5. 10. 2001.
Proti výroku o trestu tohoto rozsudku podala obviněná prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dovolání stručně odůvodnila tím, že soud měl při ukládání trestu přihlížet i k jejím dosud nevykonaným trestům a měl jí uložit takový trest, aby celková doba všech dosud nevykonaných trestů nepřesáhla maximální výměru stanovenou pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák. V závěru dovolání obviněná navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 i navazující rozsudek Městského soudu v Praze a poté přikázal, aby Obvodní soud pro Prahu 1 věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněné poukázala na to, že podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou zákonem pro tento druh trestu. Přitom podle §39 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let. Vzhledem k dovolací námitce obviněné nejvyšší státní zástupkyně zjistila prostřednictvím vedoucí správního oddělení věznice S. n. S., že obviněná M. L. nastoupila dne 25. 9. 2004 výkon trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, který jí byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 9 T 15/2004 a tento trest vykonala dne 30. 7. 2005. Ihned po výkonu tohoto trestu obviněná nastoupila výkon dalšího trestu odnětí svobody v trvání dvou roků uložený rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 3 T 144/2003, konec výkonu trestu je stanoven na den 27. 5. 2007. Po výkonu tohoto trestu obviněná započne vykonávat výkon souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, který jí byl uložen v trestní věci, v níž obviněná podala dovolání proti výroku o trestu, přičemž tento trest by obviněná měla vykonat dne 6. 12. 2008. Z přehledu je zřejmé, že souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců uložený rozsudkem, který byl napaden dovoláním obviněné, spolu s dosud nevykonanou částí jiného trestu odnětí svobody se ani vzdáleně nepřibližuje nejvyšší výměře dovolené trestním zákonem pro trest odnětí svobody. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněné odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné.
Podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže obviněnému byl uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák. lze uložit mimo jiné trest odnětí svobody až na dvě léta. Obviněné byl tedy uložen takový druh trestu, tj. trest odnětí svobody, který zákon připouští a současně ve výměře, která je v trestním zákoně stanovena na trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák., jímž byla uznána vinnou rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 9 To 313/2003. Z hlediska ustanovení §36 tr. zák. nebyla vzhledem k dosud nevykonaným trestům odnětí svobody překročena nejvyšší výměra trestu odnětí svobody stanovená u tohoto druhu trestu v §39 odst. 1 tr. zák. Z rozsudku Městského soudu v Praze, který byl napaden dovoláním ve výroku o trestu, je zřejmé, že při ukládání trestu odvolací soud vycházel z omezení uvedených v §36 tr. zák., když obviněné neuložil trest zákazu pobytu na území hlavního města Prahy s přihlédnutím k dosud nevykonanému trestu zákazu pobytu, který byl obviněné uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 19 T 44/2004.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2006
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek