ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1484.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1484/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 12. 2006 o dovolání, které podal obviněný V. S. T. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2006, sp. zn. 39 To 8/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově pod sp. zn. 18 T 283/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne 10. 11. 2005, sp. zn. 18 T 283/2002, byl obviněný V. S. T. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců se zkušební dobou stanovenou na osmnáct měsíců. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto také o náhradě škody.
Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově podali odvolání jednak státní zástupce v neprospěch obviněného, jednak obviněný. O těchto odvoláních bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2006, sp. zn. 39 To 8/2006. Z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudek Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců se zkušební dobou stanovenou na osmnáct měsíců, přičemž zároveň bylo výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. rozhodnuto i o náhradě škody. Odvolání obviněného bylo jako nedůvodné zamítnuto (§256 tr. ř.).
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř. Namítl, že soudy hodnotily důkazy v jeho neprospěch, a vyjádřil nesouhlas s jejich skutkovým zjištěním, které se stalo podkladem výroku o vině. Vytkl, že Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově z podnětu odvolání státního zástupce a že již nerozhodl o jeho odvolání samostatným výrokem. Obviněný v dovolání výslovně neuvedl, čeho se domáhá.
Nejvyšší soud shledal, že pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný založil dovolání na námitkách, ke kterým nelze nijak přihlížet.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci „… nebo jiném nesprávném hmotně právním …“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav zjištěný soudem. Jde tedy o podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva (trestního zákona). Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Vytýkat lze tedy jen p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud. Námitky, které mají s k u t k o v o u povahu a které směřují proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl důkazy apod., jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu.
Jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. posoudil Krajský soud v Ostravě skutek, který podle jeho zjištění a předtím až na menší odchylky ohledně výše škody i podle zjištění Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově spočíval v tom, že obviněný dne 8. 8. 2002 v B., okr. B., ve své prodejně převzal od J. S. jako řidiče dodavatele zboží v hodnotě 34.816,- Kč, za které měl s přihlédnutím k hodnotě vrácených lahví zaplatit 28.156,- Kč, což potvrdil svým podpisem na daňovém dokladu, ale na žádost J. S., který omylem požadoval jen 2.800,- Kč a drobné mince, mu – vědom si toho, že se J. S. zmýlil a že požadovaná částka je zcela nepřiměřená množství dodaného zboží – mu zaplatil pouze 2.974,- Kč a tím mu způsobil škodu ve výši 25.182,- Kč, neboť J. S. tuto částku sám uhradil svému zaměstnavateli.
Obviněný v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by takto zjištěný skutkový stav nenaplňoval znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. Pouze takto koncipované námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný uplatnil námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy v otázce, jakou částku zaplatil za dodané zboží, a v tomto ohledu se snažil zvrátit zjištění soudů, že šlo jen o částku 2.800,- Kč, resp. 2.974,- Kč. Obviněný se tím snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu, založenou na tvrzení, že J. S. zaplatil celou částku odpovídající hodnotě zboží podle daňového dokladu. K těmto námitkám Nejvyšší soud nijak nepřihlížel, neboť jde o ryze s k u t k o v é námitky, které nespadají pod zákonný dovolací důvod a které se nesrovnávají s tím, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek konstruováno tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
Podle obviněného v napadeném rozsudku chybí výrok, jímž by bylo rozhodnuto o jeho odvolání. Tato námitky evidentně nemůže obstát, protože odvolání obviněného bylo výrokem podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Je ovšem třeba konstatovat, že ve vyhotovení ani opisech napadeného rozsudku nebyl výrok o zamítnutí odvolání obviněného původně uveden. Předseda senátu Nejvyššího soudu postupem analogicky podle §58 odst. 4 tr. ř. zjistil, že výrok o zamítnutí odvolání obviněného byl senátem Krajského soudu v Ostravě odhlasován. Krajský soud v Ostravě poté rozhodl podle §57 odst. 1 tr. ř. o opravě protokolu o veřejném zasedání, tak aby odpovídal skutečnosti, že uvedený výrok byl ve veřejném zasedání také vyhlášen, a v návaznosti na to rozhodl i o opravě vyhotovení a opisů napadeného rozsudku. Tím nastal stav, že i vyhotovení napadeného rozsudku a jeho opisy obsahují výrok, jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto. Obviněný přesto setrval na svém dovolání zahrnujícím námitku, že v napadeném rozsudku chybí výrok, jímž by bylo rozhodnuto o jeho odvolání.
Proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec