ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.4.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 4/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 1. 2006 o dovolání obviněného O. A., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. 31 To 350/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 1 T 61/2005 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. A. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný O. A. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. 31 To 350/2005, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 1 T 61/2005. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř. Namítl, že při rozhodování o trestu soudy nevzaly v úvahu všechny podstatné okolnosti, že kladly nadměrný důraz na přitěžující okolnosti podle §34 tr. zák., aniž v dostačující míře přihlédly k polehčujícím okolnostem podle §33 tr. zák., a že výrokem o uložení trestu odnětí svobody porušily hmotně právní ustanovení §23 tr. zák. a §31 tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout nebo sám rozhodl o výrazném snížení trestu.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Důvody dovolání, tak jak jsou koncipovány v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., opodstatňují konstatování, že výrok o trestu lze napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 píam. h) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák. a třemi trestnými činy loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na šest roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu vyhoštění na dobu neurčitou.
Obviněný nenamítal nic v tom směru, že by mu byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest mimo zákonnou trestní sazbu. Jeho námitky týkající se pouze otázky přiměřenosti trestu, který obviněný nijak nezpochybnil z hlediska přípustnosti druhu uloženého trestu ani z hlediska výměry trestu v rámci zákonné trestní sazby, obsahově nekorespondují se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Pokud obviněný vytkl porušení hmotně právních ustanovení o účelu trestu (§23 tr. zák.) a o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu trestu a jeho výměry (§31 tr. zák.), nejsou tyto námitky podřaditelné pod zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jestliže je ve výčtu zákonných dovolacích důvodů, jak jsou stanoveny v §265b odst. 1 tr. ř., uveden dovolací důvod, který se výslovně vztahuje k výroku o trestu, tj. dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., znamená to, že prostřednictvím jiného dovolacího důvodu zásadně nelze výrok o trestu napadat. Opačný výklad by toto ustanovení činil bezpředmětným, resp. nefunkčním, a v podstatě by ho zbavoval smyslu. Připustilo-li by se, že pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spadá i porušení ustanovení §23 tr. zák. a §31 tr. zák., tj. ustanovení, jimiž se řídí posuzovaní otázky přiměřenosti trestu, znamenalo by to, že tato ustanovení jsou vždy porušena a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je vždy dán, jestliže byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. by pak nemělo žádný význam, protože vady, které jsou v něm uvedeny jako dovolací důvod, by vždy byly zahrnuty již dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z toho evidentně vyplývá, že cestou dovolání jako mimořádného opravného prostředku nelze usilovat o takovou změnu pravomocného rozhodnutí, která by co do důvodu byla založena na pouhé nepřiměřenosti trestu, pokud byl uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby. Obviněný v dovolání výslovně namítl nepřiměřenost trestu odnětí svobody. Ten mu byl uložen ve výměře šesti roků v rámci zákonné trestní sazby od dvou let do deseti let (§234 odst. 1 tr. zák.). Z toho je zřejmé, že jeho námitky nejsou pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřaditelné (k tomu viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Výrok o trestu lze prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadat za předpokladu, že se uplatněnými námitkami zpochybní hmotně právní posouzení, které se primárně vztahuje ke skutku. Např. lze takto napadat výrok o uložení nebo neuložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák., protože primárně se jedná o posouzení otázky, zda skutek (trestný čin) je v souběhu s jiným skutkem (trestným činem), anebo zda v poměru mezi oběma skutky (trestnými činy) jde o vztah recidivy.
Za situace, kdy námitky obviněného svým obsahem nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je logické, že nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Na posuzovaný případ se vztahuje ta varianta ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která stanoví, že dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k), tj. v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. To znamená, že dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je možné uplatnit jen ve spojení s některým jiným dovolacím důvodem. Není-li tento „jiný“ dovolací důvod dán, logicky z toho plyne, že není dán ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Jestliže uplatněné námitky jsou mimo rámec zákonných dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., je jasné, že jsou také mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř., avšak obsahem dovolání učinil námitky, které žádný z těchto dovolacích důvodů nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec