ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.472.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 472/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. dubna 2006 o dovolání obviněného J. Š. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 11. 2005, sp. zn. 2 To 1047/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 8 T 105/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 8 T 105/2004, byl obviněný J. Š. uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., dále trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. /bod 1 až 14 výroku/ a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. /bod 3 a 11 výroku/.
Podle skutkových zjištění okresního soudu se jich obviněný J. Š. dopustil tím, že
obviněný J. Š. sám
1)
od 18:00 hodin dne 15. 10. 2002 do 7:00 hodin dne 16. 10. 2002 v obci N. n. H. po přestřižení pletivového oplocení vnikl na dvůr obecního úřadu a po přestřižení visacích zámků od vstupních dveří vniknul do skladu, odkud odcizil 3 ks křovinořezu zn. Husquarna, plotostřih Husquarna, kanystr o objemu 5 litrů, 5 litrů benzínu Natural, 2 litry oleje do křovinořezu a kotouč do křovinořezu, čímž způsobil obci N. n. H. škodu odcizením ve výši 33.578,50 Kč a na zařízení skladu ve výši 543,- Kč,
obvinění J. Š. a P. B.
2)
od 00:30 hodin do 09:30 hodin dne 20. 10. 2002 v obci Š. po předchozím překonání mříže okna vnikli do restaurace N. h., odkud odcizili barevný televizor zn. Mascom, radiomagnetofon Wacom, 14 ks krabiček cigaret zn. Petra, 13 ks krabiček cigaret zn. Sparta, 7 ks krabiček cigaret zn. LM, 10 ks krabiček cigaret zn. Marlboro, 16 ks krabiček cigaret zn. Start, láhev alkoholu o objemu 1 litr zn. Tullamore Dew, 5 ks lahví alkoholu o objemu 1 litr Fernet Citrus, láhev alkoholu o objemu 1 litr zn. Fernet Stock, 3 ks lahve o objemu 1 litr alkoholu zn. Borovička, 6 ks lahví alkoholu Sekt Bohemia, 28 ks tyčinek zn. Deli, 22 ks cukrovinek zn. Orion, 16 ks cukrovinek zn. Lentilky, 25 ks cukrovinek zn. Fidorka hořká a finanční hotovost ve výši 500,- Kč, čímž způsobili J. V. škodu odcizením ve výši 17.921,-Kč a na zařízení restaurace škodu ve výši 1.130,- Kč,
obviněný J. Š. sám
3)
od 16:00 hodin do 22:00 hodin dne 14. 11. 2002 v obci H. T. po vypáčení brány a vstupních dveří vnikl do domku, odkud odcizil notebook, videopřehrávač, 1 ks řetízku ze žlutého kovu délky 60 cm, 1 ks řetízku ze žlutého kovu o délce 55 cm, 1 ks lisovaného přívěsku ze žlutého kovu, 1 ks ouškového řetízku ze žlutého kovu délky 60 cm, 1 ks ouškového náramku ze žlutého kovu délky 20 cm, 1 ks článkového náramku, 1 ks puškového náramku ze žlutého kovu, 1 ks článkového náramku ze žlutého kovu, 1 ks třířadého náramku ze žlutého kovu, 1 ks prstenu ze žlutého kovu s modrým tmavým kamenem, čímž způsobil firmě M. M., škodu odcizením přenosného počítače ve výši 29.730,- Kč a odcizením ostatních věcí D. M. ve výši 18.897,- Kč a na zařízení domku ve výši 1.050,- Kč,
4)
od 16:00 hodin dne 23. 11. 2002 do 06:30 hodin dne 25. 11. 2002 v O. na ulici U H. po předchozím vypáčení dveří vnikl do skladu firmy L., s. r. o., odkud odcizil elektrocentrálu, čímž způsobil firmě L., s. r. o., škodu odcizením ve výši 34.481,- Kč a na zařízení skladu ve výši 670 Kč,
obvinění J. Š. a P. B.
od 22:30 dne 1. 12. 2002 do 05:00 dne 2. 12. 2002, v O., na ul. N. L., po předchozím vypáčení zadních vstupních dveří vnikli do restaurace N. L., kde vypáčili pokladny dvou výherních automatů, odkud odcizili mince v hodnotě 470,- Kč, čímž způsobili L. V. škodu odcizením ve výši 470,- Kč a na zařízení restaurace ve výši 1.220,- Kč,
6.)
od 18:00 dne 2. 12. 2002 do 07:20 dne 3. 12. 2002, v O, na ul. P., po prostřižení plotu a následném vypáčení vstupních dveří vnikli do autosalonu firmy K., odkud odcizili mobilní telefon zn. Ericsson a příruční trezor s finanční hotovostí ve výši 41.000,- Kč, čímž způsobili firmě K., s. r. o., škodu odcizením ve výši 42.339,- Kč,
7)
od 16:30 dne 11. 12. 2002 do 08:00 dne 15. 12. 2002, v obci H.-M. ú., na ul. O,
- po vypáčení vstupních vrat vnikli do garáže R. S., kde rozbili trojúhelníkové sklo levých předních dveří vozidla Škoda 120, čímž způsobili R. S. pouze škodu na zařízení garáže a vozidla ve výši 635,- Kč,
- po vypáčení vstupních vrat vnikli do garáže J. O., odkud odcizili křovinořez, čímž způsobili J. O. škodu odcizením ve výši 7.950,- Kč a na zařízení garáže škodu ve výši 450,- Kč,
- po vypáčení vstupních vrat vnikli do garáže F. V., odkud odcizili svazek klíčů od vozidla a ze zde zaparkovaného vozidla AUDI 80, odcizili autorádio s přehrávačem zn. Philips, čímž způsobili F. V. škodu odcizením ve výši 4.075,- Kč a na zařízení garáže škodu ve výši 450,- Kč,
- po vypáčení vstupních vrat vnikli do garáže S. J., odkud však nic neodcizili, čímž tak způsobili S. J. škodu na zařízení garáže ve výši 750,- Kč,
- po vypáčení vstupních vrat vnikli do garáže Z. Č., odkud odcizili ze zde zaparkovaného vozidla Škoda Favorit, autorádio s přehrávačem zn. Pioneer, sadu golaklíčů, el. ruční vrtačku zn. Einhell, elektrickou svářečku zn. CEN, opalovací pistoli zn. Einhell a kompresor, čímž způsobili Z. Č. škodu odcizením ve výši 7.526,- Kč a na zařízení garáže škodu ve výši 400,- Kč,
- po vypáčení vstupních vrat vnikli do garáže O. Ř., odkud však nic neodcizili, čímž tak O. Ř. způsobili škodu na zařízení garáže ve výši 750,- Kč,
obviněný J. Š. sám
8)
v době kolem 03:00 dne 16. 12. 2002, v O., na ul. U k., po páčení vstupních dveří se pokusil vniknout do restaurace U K., ale v důsledku vyrušení od toho upustil, čímž tak S. K. způsobil škodu na zařízení restaurace ve výši 820,- Kč,
obvinění Š., Š., B. a V. společně
9)
od 14:00 dne 4. 1. 2003 do 16:15 dne 6. 1. 2003, v O., na ul. P., po vypáčení dveří vnikli do garáže H. H., kde rozbili okno zde zaparkovaného vozidla Mitsubishi, odkud odcizili textilní oblečení. čímž způsobili H. H. škodu odcizením ve výši 129.190,- Kč a na zařízení garáže a vozidla škodu ve výši 3.350,- Kč,
10)
od 15:00 dne 9. 2. 2003 do 05:30 dne 10. 2. 2003 v obci Č. K.-L. u D.i k., u domku, po vypáčení dveří vnikli do vozidla zn. VW Transporter, odkud odcizili sekací kladivo zn. BOSH, 2 ks vrtacích kladiv zn. BOSH, závitořez zn. REMS, úhlovou brusku zn. BOSH, přímočarou pilu zn. BOSH, horkovzdušnou pistolu zn. BLACK DECKER a plynový závěsný kotel zn. Dakon Kompakt, čímž způsobili R. K. škodu odcizením ve výši 74.941,- Kč a na zařízení vozidla škodu ve výši 1.920,- Kč,
obviněný J. Š. sám
11)
od 14:00 dne 21. 2. 2003 do 00:10 dne 22. 2. 2003, v O., na ul. R., odstranil štítek kliky a takto se pokusil vypáčit vstupní dveře bytu M. N., což se mu však nepodařilo, čímž tak způsobil M. N. škodu na zařízení bytu ve výši 250,- Kč,
obvinění Š., B. a Š. společně
12)
od 15:00 dne 23. 2. 2003 do 06:00 dne 24. 2. 2003, v O., na ul. P.,
- po rozbití skleněné výplně pravých zadních dveří vnikli do vozidla zn. Ford Transit, odkud odcizili vrtací kladivo zn. HILTI, vrtací kladivo zn. BOSH, úhlovou brusku zn. BOSH, akušroubovák zn. BOSH a montážní kufřík,
- po vyříznutí skleněné výplně pravých zadních dveří vnikli do vozidla zn. Renault Trafic, odkud odcizili vrtací kladivo zn. HILTI, vrtačku zn. BOSH, akušroubovák zn. BOSH, plynovou automatiku zn. BRAHMA, ventilátor zn. AIRFLOW, 2 ks diferenčních spínačů SIT a 4 ks elektromagnetických plynových ventilů zn. DUNGS,
čímž způsobili majiteli těchto věcí firmě I-T., s. r. o., celkovou škodu odcizením ve výši 104.642,- Kč a na zařízení obou vozidel škodu ve výši 2.380,- Kč,
obviněný J. Š.
13)
od 21:30 do 21:45 hodin dne 8. 3. 2003 v obci R. s dalším s dosud neustanoveným pachatelem před domem po odstranění skleněné výplně okna pravého křídla zadních dveří vnikli do vozidla zn. Ford Tranzit, odkud odcizili úhlovou brusku zn. Narex, závitořez, vrtací kladivo BBH a akuvrtačku a jelikož byli vyrušeni, aniž by věci odnesli, z místa utekli, čímž mohli J. S. způsobit škodu odcizením ve výši 12.467,- Kč a na zařízení vozidla způsobili škodu ve výši 820,- Kč,
obvinění P. B., P. Š. a J. Š. společně
14)
od 19:30 hodin dne 10. 3. 2003 do 07:00 hodin dne 11. 3. 2003 v obci L. po rozbití skleněné výplně okna vnikli do kovoobráběcí dílny, odkud odcizili drobné mince v hodnotě 400,- Kč a poškodili zde těsnění hlav motorů, čímž tak způsobili J. P. škodu odcizením ve výši 400,- Kč a na zařízení dílny a náhradních dílech škodu ve výši 1.500,- Kč,
přičemž obviněný J. Š. se shora uvedeného jednání dopustil přesto, že byl rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 7 T 228/99, uznán vinným mimo jiné trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) , b) tr. zák., za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, který vykonal 12. 8. 2004.
Obviněnému J. Š. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody s tím, že obviněný J. Š. společně se spoluobviněnými P. Š., P. B. a J. V. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně poškozené H. H. částku ve výši 73.000,- Kč a poškozenému R. K. částku ve výši 76.861,- Kč. Poškozený R. K. byl se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 9. 11. 2005, sp. zn. 2 To 1047/2005, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění dovolání obviněný namítl, že z jednotlivých dílčích útoků, jimiž byl uznán vinným, nevyplývá podle jeho názoru naplnění podmínek pokračování v trestném činu ve smyslu §89 odst. 3 tr. zák. Podle dovolatele lze z provedeného dokazování a skutkových zjištění soudu dovodit, že se jednalo o trestnou činnost, která ve své souvislosti nebyla jím jako celek zamýšlena ani v hrubých rysech. Uvedl, že z popisu dílčích útoků je zřejmé, že posuzované jednání bylo spácháno v některých případech pouze jím, jindy v součinnosti s dalšími osobami. Vyjádřil přesvědčení, že vzhledem k nahodilosti a odlišnému charakteru jednotlivých útoků zde absentuje subjektivní pojítko tvořící nutnou podmínku užité právní kvalifikace jako pokračujícího trestného činu. V této souvislosti zdůrazňuje, že úmysl spáchat jednotlivé dílčí útoky byl někdy pojat pouze jím, v jiných případech ale společně se spoluobviněnými nebo z jejich podnětu. Tuto část dovolací argumentace obviněný uzavřel tvrzením, že podle jeho přesvědčení nenaplnil subjektivní stránku předmětného trestného činu, která by zahrnovala i pokračování v trestné činnosti.
V další části dovolání obviněný brojil proti tomu, že soudy obou stupňů posoudily jeho jednání jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák., neboť výše škody, způsobená dílčím útokem pod bodem 9) rozsudku, měla podle přesvědčení obviněného správně činit pouze 73.000,- Kč, tj. tolik, kolik činil nárok na náhradu škody uplatněný poškozenými manželi H. Podle názoru obviněného měla být celková výše škody adekvátně snížena a jeho jednání posouzeno pouze podle §247 odst. 2 tr. zák.
V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení krajského soudu a přikázal mu věc k novém projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. do data konání neveřejného zasedání Nejvyššího soudu písemně nevyjádřila.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda dovolatelem uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Na tomto místě Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle
§265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění ani neúplnost provedeného dokazování (k tomu viz č. 36/2004, str. 298, Sb. rozh. trest.).
Shora uvedené podmínky dovolatel splnil, když namítal, že nenaplnil zákonné znaky pokračujícího trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák. pro tvrzenou absenci subjektivní souvislosti pokračování v trestném činu. Jako relevantní z pohledu deklarovaného dovolacího důvodu posoudil Nejvyšší soud též námitku dovolatele, kterou brojil proti závěru o výši způsobené škody, a to ve vztahu k užité kvalifikované skutkové podstatě trestného činu krádeže.
Nejvyšší soud však shledal dovolání obviněného zjevně neopodstatněným.
Na podkladě učiněných skutkových zjištění soudy důvodně uzavřely, že obviněný J. Š. naplnil jednáním popsaným pod body 1 až 14 rozsudku zákonné znaky trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák., neboť dílem si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, čin spáchal vloupáním a tímto činem způsobil značnou škodu, a dílem se dopustil společensky nebezpečného jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocní, čin spáchá vloupáním, přičemž jednání se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat avšak k dokonání činu nedošlo, přičemž byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen.
Ve smyslu §89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
Z popisu jednání, jehož se obviněný podle zjištění soudů pod body 1 až 14 rozsudku dopustil, je zřejmé, že zákonné znaky pokračování v trestném činu krádeže jsou splněny. Všechny útoky pod body 1 až 14 naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §247 tr. zák. a to stejným způsobem provedení – vždy šlo o vloupání do objektů (garáží, skladů, restaurací, vozidel), kde obviněný (případně i jeho spolupachatelé) předpokládali existenci věcí, které se dají dobře zpeněžit (souvislost v předmětu útoku). Tohoto jednání se obviněný dopouštěl v krátkých časových intervalech nepřesahujících jeden měsíc, když spáchal celkem 14 dílčích útoků za dobu cca 5 měsíců (blízká souvislost časová).
Nejvyšší soud se vzhledem k charakteru námitek dovolatele zvláště zaměřil na to, zda dílčí útoky byly skutečně vedeny jednotným záměrem, tj. zda mezi nimi existovala i tzv. subjektivní souvislost typická pro pokračovaní v trestném činu. Tou rozumí konstantní judikatura (viz např. rozhodnutí č. 3/1972 Sb. rozh. trest.) postupné uskutečňování jednotného záměru, který musí být alespoň v hrubých rysech dán již na počátku pokračování v trestném činu.
V posuzovaném případě soudy důvodně dovodily takový jednotný záměr z faktu, že pro obviněného jako nezaměstnaného a nemajetného byla uvedená trestná činnost převažujícím zdrojem jeho obživy. Páchal ji až do svého zadržení v pravidelných intervalech, zavedeným způsobem, včetně opakovaného kontaktu na překupníky odcizeného zboží. Mezi jednotlivými úseky nebyl prokázán žádný „předěl“ v motivaci obviněného.
Posouzení jednání obviněného jako jediného pokračujícího trestného činu nemůže zvrátit ani skutečnost, že se některých dílčích útoků dopouštěl sám, zatímco jiné páchal ve spolupachatelství s dalšími osobami po dohodě s nimi. Pokračování v trestném činu by mohlo být vyloučeno, jestliže by některé útoky jinak pokračující trestné činnosti byly spáchány ve formě pachatelství, popř. spolupachatelství a jiné ve formě účastenství (srov. rozhodnutí č. 22/1990 Sb. rozh. trest.). Tak tomu však v posuzované trestní věci nebylo.
Jako zjevně neopodstatněnou shledal Nejvyšší soud rovněž námitku dovolatele, kterou napadal nesprávný závěr soudu o výši škody způsobené dílčím útokem pod bodem 9) rozsudku. Ta podle názoru obviněného neměla činit 129.190,- Kč, jak ji měly za prokázánu okresní i krajský soud, nýbrž 73.000,- Kč ve shodě s výší nároku na náhradu škody uplatněného v rámci adhezního řízení poškozenou H. H.
K tomu Nejvyšší soud uvádí, že výše způsobené škody byla vyčíslena na podkladě znaleckého posudku z oboru ekonomiky, který vycházel z dokladů o nákupu odcizeného textilu za účelem jeho dalšího prodeje na stánku předložených poškozenou. Takové určení výše škody má plnou oporu v ust. §89 odst. 12 tr. zák., podle něhož se při stanovení výše škody primárně vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává.
Na tomto závěru nemůže nic změnit fakt, že poškozená se připojila (viz č. l. 484) s nárokem na náhradu škody toliko ve výši 73.000,- Kč, tj. ve výši, kterou uvedla spolu se svým manželem jako výši škody při svém prvním výslechu v přípravném řízení. Při opakovaném výslechu však ve shodě se zmíněnými doklady o nákupu odcizeného textilu (viz č. l. 489 - 492 spisu) způsobenou škodu upřesnila na částku 129.190,- Kč. Obviněný sice v průběhu řízení opakovaně namítal, že odcizeného textilu bylo méně, než uvádějí poškození, ale soudy se touto námitkou zabývaly, vyhodnotily pozdější výpovědi manželů H. jako věrohodné a při určování výše škody z nich vyšly. Samotný fakt, že této dodatečné změně při vyčíslení způsobené škody nepřizpůsobila poškozená i výši uplatňovaného nároku, nemůže bez dalšího vést ke změně výše škody ve výroku o vině. Soud je přitom vázán tím, zda poškozený vůbec nárok uplatní, resp. v jaké výši, takže nemůže rozhodnout o nároku bez takového návrhu z moci úřední, resp. přiznat více, než kolik poškozený žádal (k tomu viz např. č. 11/1967-III, 43/1994 III Sb. rozh. trest.).
IV.
Lze proto shrnout, že dovolání obviněného J. Š. shledal Nejvyšší soud zjevně neopodstatněným a jako takové je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Toto rozhodnutí učinil v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr