ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.784.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 784/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 12. července 2006 v neveřejném zasedání o dovolání J. M., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2006, sp. zn. 6 To 7/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, pod sp. zn. 18 T 160/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 18 T 160/2004, byl J. M. uznán vinným trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §196 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 28. 1. 2004 kolem 15:00 hodin v B. ze zahrady svého rodinného domu vulgárně nadával M. V., jeho manželce A. a synovi M., kteří se v té době nacházeli na vedlejší zahradě v B. za dřevěným plným plotem o výšce 157 centimetrů ve vzdálenosti 11 metrů od obžalovaného, přičemž v pravé ruce držel samonabíjecí pistoli, ráže 7,65 mm, kterou mířil směrem k poškozeným a opakovaně jim vyhrožoval zastřelením. Za to byl odsouzen podle §196 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl J. M. uložen také trest propadnutí věci, a to samonabíjecí pistole.
K odvolání J. M. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 1. 2006, sp. zn. 6 To 7/2006, podle §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. rozsudek soudu I. stupně zrušil v celém rozsahu a věc podle §222 odst. 2 tr. ř. postoupil Městskému úřadu v K., když dospěl k závěru, že nejde o trestný čin, avšak žalovaný skutek by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek. Důvodem tohoto rozhodnutí odvolacího soudu bylo, že považoval za neprokázané míření pistolí J. M. na určitou osobu z rodiny V. a tedy hrozbu bezprostředního či vzdálenějšího provedení výhrůžky zastřelením. V důsledku toho pak konstatoval nepatrný stupeň společenské nebezpečnosti jeho jednání.
Proti usnesení odvolacího soudu podal J. M. řádně a včas dovolání a uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. tj., že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Nesplnění podmínek pro postoupení věci jinému orgánu spatřuje dovolatel v tom, že nebylo prokázáno, že se stal skutek pro nějž byl stíhán a podle jeho názoru měl být vynesen zprošťující rozsudek z důvodu §226 písm. a) tr. ř. Dále pak namítá, že nalézací soud neprovedl jím navržené důkazy týkající se věrohodnosti výpovědí poškozených, čímž porušil jeho právo na obhajobu a zpochybnil hodnocení důkazů, přičemž soudy obou stupňů provedené důkazy vyhodnotily tak, že věrohodné jsou pouze výpovědi poškozených a jeho obhajoba i výpověď jeho manželky jsou nevěrohodné. Důkazy, které mohly věrohodnost poškozených vyvrátit, ale nepřipustily. Takovouto důkazní situaci, že ale soud nemůže vyhodnotit v neprospěch jeho obhajoby, přinejmenším musí připustit pochybnosti a v pochybnostech pak rozhodnout ve prospěch obviněného. Namítá také nedostatečné odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů a vytýká jim, že rozhodovaly na základě neúplného důkazního řízení, bezdůvodně odepřely provedení navržených důkazů a provedené důkazy hodnotily nesprávně a v rozporu s logikou. Navrhl proto, aby bylo napadené usnesení odvolacího soudu zrušeno a tomuto soudu přikázáno věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že J. M. napadenému usnesení nevytýká žádné konkrétní pochybení, jež by spočívalo v nerespektování podmínek, za nichž lez věc postoupit k rozhodnutí jinému orgánu. Ve skutečnosti, že dovolatel brojí výlučně proti skutkovým zjištěním a namítá nesprávný postup soudu při hodnocení důkazů s cílem zpochybnit závěr o tom, že se skutek popsaný v obžalobě skutečně stal. Tvrzený důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. tak dovolatel opírá o argumenty, které nevyhovují tomuto ani žádnému jinému ze zákonem definovaných dovolacích důvodů. Navrhl proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř., když námitky v dovolání uvedené, nejsou způsobilé naplnit uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř.
Podmínky pro rozhodnutí o postoupení věci jinému orgánu (§222 odst. 2 tr. ř.) spočívají předně v tom, že zažalovaný skutek není trestným činem, avšak tento skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. lze tedy v případě postoupení věci spatřovat v tom, že soud druhého stupně rozhodl o postoupení věci jinému orgánu k rozhodnutí o přestupku, ač se jedná o trestný čin a nikoliv o přestupek, nebo že v době rozhodování odvolacího soudu nelze již takové jednání (v důsledku uplynutí promlčecí lhůty) jako přestupek projednat a soud měl obžalovaného zprostit obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř.
Soud I. stupně případně soud odvolací rozhodují o postoupení věci na základě skutku, který byl zjištěn jako výsledek procesu dokazování a v rámci řízení před těmito soudy lze namítat také nesprávnost zjištěného skutkového stavu, neúplnost dokazování nebo nesprávné hodnocení důkazů v rozporu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. Takovéto námitky ale již nelze uplatňovat v řízení o dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem a je určeno pouze k nápravě zásadních procesních nebo hmotně právních vad taxativně uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. Mezi takovéto vady ale nepatří námitky proti správnosti zjištěného skutkového stavu, tj. proti neúplnosti dokazování a hodnocení důkazů, jak to činí dovolatel, protože dovolací soud je soudy nižších stupňů zjištěným skutkem vázán, nemůže jej měnit a v případě postoupení věci jej může posuzovat pouze z hlediska správnosti jeho hmotně právního posouzení a následně pak z hlediska, zda tento čin nebyl v době rozhodnutí o postoupení již jako přestupek neprojednatelný v důsledku promlčení. Obviněný ale v dovolání uvedl výhradně námitky, které zpochybňují zjištěný skutkový stav a proto stojí jak mimo uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. tak i mimo jakýkoliv jiný důvod dovolání.
Dovolání bylo proto odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uvedeno v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2006
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš