ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.806.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 806/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. července 2006 o dovolání, které podal obviněný J. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 6 To 162/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově pod sp. zn. 18 T 229/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Usnesením Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 18 T 229/2002, bylo podle §60 odst. 1 tr. zák. rozhodnuto, že obviněný J. B. vykoná trest odnětí svobody v trvání jednoho roku uložený trestním příkazem tohoto soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 18 T 226/2002. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 6 To 162/2006, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
II.
Proti unesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání.
Dovolací důvod spatřuje obviněný v nesprávném právním posouzení věci Krajským soudem v Ostravě ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle dovolatele nepostupovaly soudy obou stupňů v souladu s ustanovením §60 odst. 1 tr. zák., neboť při přeměně podmíněného trestu odnětí svobody v trest nepodmíněný nezkoumaly náležitě jeho osobu a okolnosti případu. Přitom poukázal na svou osobní a rodinnou situaci s tím, že uvedenou přeměnu trestu považuje za předčasnou a nepřiměřeně přísnou. Zdůraznil, že je povinností soudu zjistit úplný skutkový stav, což se podle jeho názoru vztahuje i na rozhodování podle §330 tr. ř.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí krajského i okresního soudu a uložil jim podle §265l tr. ř. věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila.
Ve vyjádření uvedla, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým nelze napadat jakékoli soudní rozhodnutí, ale pouze takové soudní rozhodnutí, u kterého to zákon výslovně připouští. Rozhodnutí, kterým bylo vysloveno, že obviněný vykoná trest odnětí svobody, jehož výkon byl původně odsuzujícím rozsudkem odložen na zkušební dobu, za takové rozhodnutí podle jejího názoru považovat nelze. Závěrem proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., protože není přípustné.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací se v první řadě zabýval otázkou, zda je dovolání v posuzované věci přípustné.
Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení §265a odst. 1 tr. ř. tak, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 tr. ř. pak pod písm. a) až h) uvádí taxativní výčet rozhodnutí, kterými se rozumí rozhodnutí ve věci samé.
Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o přeměně podmíněně uloženého trestu odnětí svobody na trest nepodmíněný podle §330 tr. ř. (ve spojení §60 odst. 1 tr. zák.) ale mezi tato rozhodnutí nepatří, není zde výslovně uvedeno, nelze ho považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1, 2 tr. ř., a proto proti němu není dovolání přípustné. Ani druhostupňové usnesení krajského soudu v této věci není rozhodnutím ve věci samé, neboť podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. se rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek, považuje za rozhodnutí ve věci samé, jen pokud takový opravný prostředek směřoval proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř.
IV.
Nejvyšší soud proto shledal dovolání obviněného J. B. nepřípustným a jako takové je odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2006
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr