ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.84.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 84/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 8. února 2006 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněné D. H., které podala proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2005, sp. zn. 11 To 27/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 132/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. 4 T 132/2004, byla obviněná D. H. uznána vinnou trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), c) tr. zák. a trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy, jakož i za trestný čin pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., jímž byla obviněná uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 4 T 244/2003, byl podle §158 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. obviněné uložen souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) let, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazena do věznice s dozorem. Obviněné byl dále podle §53 odst. 2 písm. a) tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých), přičemž podle §54 odst. 3 tr. zák. jí byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) měsíců. Rozsudkem soudu prvního stupně byl dále podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 4 T 244/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Obec P. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl napaden odvoláním obviněné a odvoláním státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově podaným v neprospěch obviněné. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 16. 6. 2005, sp. zn. 11 To 27/2005, tak, že k odvolání obviněné i státního zástupce napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), c), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku o trestu, a poté za podmínek uvedených v ustanovení §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. uložil obviněné za trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), c) tr. zák. a podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ohledně nichž zůstal výrok o vině napadeného rozsudku nezměněn, a za trestný čin pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., jímž byla obviněná uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 4 T 244/2003, podle §158 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) let, jehož výkon jí podle §58 odst. 1 a §60a odst. 2 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let za současného vyslovení dohledu nad její osobou. Rozsudkem soudu druhého stupně byl obviněné uložen opětovně podle §53 odst. 2 písm. a) tr. zák. peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých), přičemž podle §54 odst. 3 tr. zák. jí byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) měsíců, a nově podle §49 odst. 1, §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena v zastupitelských orgánech na dobu 10 (deseti) let, a podle §35 odst. 2 tr. zák. byl opětovně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 4 T 244/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ve výroku o náhradě škody zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn.
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala obviněná dovolání, ve kterém uvedla, že je s podivem, že odvolací soud shledal v jejím jednání úmysl, přestože uvedl, že i přes zjevnou snahu orgánů policie nebylo prokázáno, že by ze stíhané trestné činnosti obviněná měla majetkový prospěch a že by došlo k jejímu obohacení na úkor obecního majetku, a že je třeba přihlédnout k náročnosti výkonu funkce starostky, která byla obklopena spolupracovníky, kteří jí nebyli ve výkonu funkce oporou, a přestože konstatoval, že obviněná jednala pod tichou, ale zjevnou podporou ostatních zastupitelů k danému postupu. Z celého odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu podle obviněné plyne, že tento soud má pochybnosti o jejím úmyslném jednání a že nebyl prokázán vznik škody, tedy její obohacení či obohacení někoho dalšího. Pokud tedy jde o trestný čin podvodu, obviněná je toho názoru, že neexistuje subjektivní stránka tohoto trestného činu a jeho objektivní stránka je zpochybnitelná a ne zcela prokázaná. Co se týče trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, obviněná se domnívá, že vzhledem k absenci úmyslu by její jednání mohlo být kvalifikováno pouze jako maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle §159 odst. 1, 2 tr. zák.
Protože podle obviněné Krajský soud v Hradci Králové nesprávně právně posoudil daný skutek, když tomuto schází jak subjektivní, tak objektivní stránka trestného činu, obviněná v závěru svého mimořádného opravného prostředku navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a tomuto soudu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky ve vyjádření k dovolání obviněné (§265h odst. 2 tr. ř.) konstatoval, že na základě spisových materiálů, které má Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici, a informací poskytnutých telefonicky Okresním soudem v Trutnově je možné dovodit, že k uplatnění dovolání obviněné došlo až po marném uplynutí dvouměsíční lhůty k jeho podání stanovené ustanovením §265e odst. 1 tr. ř. Proto státní zástupce prioritně navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. a dovolání obviněné odmítl s odůvodněním, že bylo podáno opožděně.
Státní zástupce dále poznamenal, že dovolání obviněné nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., neboť neobsahuje odkaz na některé z konkrétních ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které by obviněná svůj mimořádný opravný prostředek opírala. Za této situace by bylo v případě, že se Nejvyšší soud neztotožní s návrhem státního zástupce na odmítnutí dovolání obviněné pro opožděnost jeho podání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., povinností předsedkyně senátu soudu prvního stupně, aby podle §265h odst. 1 tr. ř. vyzvala obviněnou, resp. její obhájkyni, k odstranění vad předmětného dovolání ve lhůtě dvou týdnů, kterou k tomu zároveň stanoví. Pro případ, že by obviněná a její obhájkyně na výzvu předsedy soudu prvního stupně ve stanovené lhůtě potřebným způsobem nezareagovaly, státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a předmětné dovolání obviněné odmítl s odůvodněním, že nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Státní zástupce dále navrhl, aby Nejvyšší soud učinil navrhovaná rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání /§265r odst. 1 písm. a) tr. ř./, a pro případ, že by dovolací soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyjádřil svůj souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a zda dovolání bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Shledal přitom, že dovolání sice přípustné je /§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř./ a bylo podáno osobou k tomu oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, nicméně že nebylo podáno v zákonné lhůtě (§265e odst. 1, 3 tr. ř.).
Podle §265e odst. 1, 3 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje; lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z ustanovení odst. 2 §265e tr. ř. dále vyplývá, že jestliže se rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
Podle §265e odst. 4 tr. ř. není navrácení lhůty k podání dovolání přípustné.
Z předloženého trestního spisu je zřejmé, že rozsudek soudu druhého stupně byl doručen nejprve obhájci obviněné, JUDr. J. D., a to dne 17. 10. 2005, a poté dne 20. 10. 2005 obviněné D. H.; poslední den dvouměsíční dovolací lhůty tedy připadl na den 20. 12. 2005. Protože obviněná prostřednictvím svého nového obhájce, JUDr. J. L.-P., podala své dovolání u Okresního soudu v Trutnově jako soudu prvního stupně až dne 27. 12. 2005, tzn. sedmý den po uplynutí zákonné dovolací lhůty, Nejvyššímu soudu nezbylo, než dovolání obviněné D. H., odmítnout podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděné.
S ohledem na závěr Nejvyššího soudu o opožděnosti dovolání se dovolací soud otázkou, zda mimořádný opravný prostředek obviněné splňuje náležitosti obsahu dovolání uvedené v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. či nikoli, nezabýval.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš