ECLI:CZ:NS:2006:8.TD.33.2006.1
sp. zn. 8 Td 33/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2006 v trestní věci obviněného mladistvého A. G., vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 Tm 60/2005, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého A. G. příslušný Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové podal dne 19. 12. 2005 obžalobu Okresnímu soudu v Hradci Králové, soudu pro mládež na obviněného mladistvého (dále jen „mladistvý“) A. G. pro provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák. a provinění vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. ve spojení s §6 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění dalších změn (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) [dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“], jichž se měl dopustit podle popsaných skutkových zjištění tím, že dne 17. 7. 2005 po 17:00 hodině na nástupišti vlakového nádraží v N. poškozenému nezl. M. S., ke kterému přistoupil, přes jeho nesouhlas, sundal přes hlavu, na rameni zavěšený popruh s ledvinkou, kterou rozepnul a po prohledání z ní k jeho škodě, odcizil bankovku v nominální hodnotě 200,- Kč, kterou si strčil do své kapsy, a dále za účelem zavolání vyndal i mobilní telefon nezjištěné značky, a začal z nástupiště odcházet, ale poškozený jej následoval a dožadoval se vrácení svých věcí, a to až do prostorů přilehlého lesíka za vlakovým nádražím, kde pod účelovým příslibem, že mu odcizené věci vrátí a dále i pohrůžky zmlácením, pokud tak neučiní, poškozeného přinutil, aby v 17:57 hod. dvakrát do mobilního telefonu sdělil na čísle 728..…. volané osobě, čímž poškozenému k jeho škodě provolal kredit v hodnotě 15,- Kč, větu „Jo, půjčil jsem mu 2.000,- Kč.“, přičemž mu však ani poté jeho věci nevrátil a odešel zpět na nástupiště vlakového nádraží, kam jej poškozený následoval a kde poškozenému před odjezdem do obce V. nakonec na jeho naléhání vrátil jen ledvinku s mobilním telefonem.
Okresní soud v Hradci Králové, soud pro mládež, usnesením ze dne 29. 12. 2005, sp. zn. 2 Tm 60/2005, podle §62 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb. za použití §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc mladistvého A. G. předložil Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť shledal, že se zřetelem na ustanovení §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. není k projednání této věci místně příslušný. Podmínky pro tento postup spatřoval zejména v tom, že mladistvý je k trvalému pobytu přihlášen na adrese M., okres M. a že ke spáchání skutku mělo dojít v N. na okrese M. Přihlížel k zásadě ekonomiky řízení a považoval za opodstatněné, aby věc byla projednána Okresním soudem v Mělníku se zdůrazněním, že ze spisového materiálu vyplývá, že mladistvý se v současné době zdržuje na adrese B., K. Z těchto skutečností považoval za nepochybné, že místně příslušným soudem pro mládež je Okresní soud v Mělníku, zatímco u Okresního soudu, soudu pro mládež v Hradci Králové nejsou splněny podmínky, které by jeho místní příslušnost zakládaly.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 6. 2006, sp. zn. 1 Ntm 21/2006, podle §24 odst. 1, poslední věta tr. ř. postoupil věc k rozhodnutí o předmětné příslušnosti Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) s ohledem na to, že i když má mladistvý formálně trvalé bydliště v okrese M., v obvodu Okresního soudu v Mělníku se zdržuje jen občas, a nejméně od listopadu roku 2005 zřejmě pobývá spolu s rodiči v B. S ohledem na tuto skutečnost vyjádřil názor, že jestliže lze za stálé bydliště ve smyslu §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. považovat nejen místo, kde je mladistvý přihlášen k trvalému pobytu, ale i místo, kde mladistvý fakticky, nikoliv pouze dočasně pobývá, pak v daném případě za příslušný k projednání a rozhodnutí věci je možné považovat Městský soud v Brně, soud pro mládež.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež je s ohledem na obsah usnesení Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež v dané věci kompetentním soudem k rozhodnutí o příslušnosti, poněvadž obžaloba byla podána u Okresního soudu v Hradci Králové, soudu pro mládež, a z odůvodnění usnesení vrchního soudu vyplývá, že příslušným k projednání věci je podle něj Městský soud v Brně.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež, jemuž byla tato věc předložena, opíraje se o zásady vyjádřené v ustanovení §24 odst. 1 tr. ř. shledal, že v posuzovaném případě jde o řízení v trestních věcech mladistvých, které podle §291 tr. ř. upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Zvláštním zákonem pro řízení v trestních věcech mladistvých je zákon č. 218/2003 Sb. Tento zákon neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu, proto je třeba postupovat podle §24 tr. ř.
Podle §24 odst. 1 tr. ř. vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soud, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, která jsou v případě mladistvých zakotvená v ustanovení §37 zák. č. 218/2003 Sb., které upravuje místní příslušnost soudu pro mládež.
Podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 2 tohoto zákona nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Místní příslušnost (soudů pro mládež věcně příslušných krajských a okresních soudů) je určována třemi skupinami hledisek: za prvé místem, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, za druhé místem, kde bylo provinění spácháno, a za třetí místem, kde čin vyšel najevo. Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, nebo kde se zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci) je prvotní, má přednost před příslušností, která byla určena ostatními hledisky.
Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, má tu výhodu, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. Předpokládá to ovšem spolehlivé zjištění, že takto označené místo je fakticky místem, kde má mladistvý stálé bydliště, zdržuje se nebo zde pracuje, anebo má alespoň vytvořeny reálné podmínky pro to, aby zde stále bydlel, zdržoval se nebo pracoval.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Hradci Králové, soudu pro mládež, sp. zn. 2 Tm 60/2005 vyplývá, že mladistvý A. G. je hlášen k trvalému pobytu na adrese N., M., okres M. V tomto místě však nebydlí již delší dobu, neboť jak je uvedeno ve zprávě M. M. H. K., odboru sociálních věcí a zdravotnictví ze dne 4. 10. 2005 (č. l. 36) mladistvý se i s rodinou o prázdninách v roce 2005 přestěhoval do Ch. n. C., R., okres H. K., kde bydlel u své babičky a kde také začal v září 2005 navštěvovat základní školu. Podle dodejek založených na č. l. 49, stejně jako i z obsahu podané obžaloby vyplynulo, že mladistvý se i se svou matkou v měsíci listopadu 2005 zdržoval na adrese B., K. a později na adrese P., B. u pí K.
Nejvyšší soud, za účelem ověření aktuálního místa pobytu obviněného a jeho rodiny kontaktoval ředitele Z. š. p. v Ch. n. C., který sdělil, že mladistvý byl žákem jejich školy od září do října 2005, kdy se poté odstěhoval i s rodiči do B.
Z takto zjištěných poměrů mladistvého Nejvyšší soud učinil závěr, že mladistvý se prokazatelně dlouhodobě nezdržuje v místě trvalého bydliště a již od měsíce října 2005 se zdržuje v Obvodu Městského soudu v Brně, soudu pro mládež. Pro tento závěr svědčí i zpráva založená na č. l. 59a, podle níž Policie České republiky, m. ř. B. dne 13. 2. 2006 sdělilo, že mladistvý se svou rodinou zdržuje na adrese B., P., u paní K. s tím, že tato adresa je i adresou pro doručování.
Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem lze ze zmíněných podkladů učinit závěr, že mladistvý A. G. nebydlí v N., M., tedy v místě, které má stále vedeno jako trvalé bydliště na okrese M., ale zdržuje se svou rodinou již od října 2005 v B., kde též navštěvuje i školu. B. je proto možné považovat za místo, kde mladistvý již delší dobu žije a kde lze zjišťovat též poznatky k jeho současným poměrům tak, aby byl zajištěn individuální přístup při zkoumání vhodných prostředků, jimiž na něj má být do budoucna působeno. Rozhodně za takové místo nelze označit jím formálně stále uváděné trvalé bydliště, kde již dlouhou dobu nebydlí ani nepobývá a na které již s ohledem na výsledky učiněných zjištění, nemá žádné vazby.
Nejvyšší soud s ohledem na všechny uvedené poznatky shledal, že místně příslušným soudem pro mládež [§2 písm. g) zák. č. 218/2003 Sb.] je soud, v jehož obvodu se mladistvý ve smyslu §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. zdržuje, jímž je s ohledem na zmíněné skutečnosti Městský soud v Brně, a proto podle §24 odst. 1 tr. ř. určil, že k projednání věci mladistvého je příslušný Městský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová