ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.102.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 102/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. září 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. B., rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 18. listopadu 2005, sp. zn. 5 Ds 154 Js 6886/05, a to pro trestný čin nezákonného převádění cizinců podle §92a odst. 1, §92 odst. 1 č. 1, §6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §25 odst. 2, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 1 (jednoho) měsíce.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 26. listopadu 2005, byl M. B. uznán vinným trestným činem nezákonného převádění cizinců a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho měsíce.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že se za finanční prospěch v podobě částečné úhrady svých dluhů vůči osobě jménem „S.“.
- dne 6. června 2004 podílel na převedení skupiny čtyř cizinců blíže nezjištěné státní příslušnosti na území S. r. N. a dál do B. tak, že s nimi, poté co je jinak stíhaný V. B. přivezl ke K. L. na česko-německou hranici, překročil pěšky státní hranice, a opět je na smluveném místě u obce O., S. r. N., jinak stíhanému V. B. předal, aby je odvezl dále do B.
- dne 17. srpna 2004 podílel na převedení skupiny čtyř cizinců blíže nezjištěné státní příslušnosti na území S. r. N. a dál do S. tak, že s nimi, poté co je jinak stíhaný V. U. přivezl k česko-německé hranici v oblasti obce B., S. r. N., překročil pěšky státní hranice, a opět je na smluveném místě jinak stíhanému V. U. předal, aby je odvezl dále do S.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. B. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2007
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík