ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.103.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 103/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. září 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
I. Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. Č., rozsudkem Obvodového soudu Cham, Spolková republika Německo, ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 4 Ls 109 Js 11279/06, a to pro trestný čin podílnictví podle §259 odst. 1, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců, při současném zahrnutí trestů uložených mu rozsudkem Obvodového soudu Cham, Spolková republika Německo, ze dne 11. 10. 2005, sp. zn. 4 Ls 109 Js 12312/05, a rozsudkem Obvodového soudu Cham, Spolková republika Německo, ze dne 27. 12. 2005, sp. zn. 4 Ls 109 Js 20149/05.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky M.
Č., rozsudkem Obvodového soudu Cham, Spolková republika Německo, ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 4 Ls 109 Js 11279/06, a to pro trestný čin podvodného vylákání služeb podle §265a odst. 1, 3 a §248a trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a tomuto trestnému činu odpovídající část trestu.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Cham, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 25. 1. 2007, byl M. Č. uznán vinným trestným činem podvodného vylákání služeb a trestný čin podílnictví podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a devíti měsíců, a to při současném zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 11. 10. 2005, sp. zn. 4 Ls 109 Js 12312/05, a rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 27. 12. 2005, sp. zn. 4 Ls 109 Js 20149/05.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že:
1. dne 21. 3. 2006 kolem 13:40 hod. jel dráhou O. společnosti D. B. A. z Ch. do W., přičemž od počátku zamýšlel jízdné ve výši 3,05 EUR neuhradit. Státní zastupitelství má za to, že je vhodné zasáhnout a kvůli zvláštnímu veřejnému zájmu zahájit stíhání,
2. dne 8. 9. 2006 kolem 16:00 hod. odcizil zvlášť stíhaný Ch. L. před vchodem do školní tělocvičny zemědělské školy ve W. neuzamčené jízdní kolo tov. zn. Bulls v hodnotě přibližně 350 EUR patřící Ch. G., a to poté, co se jej obžalovaný ptal, zda nemá nějaké použité kolo pro známé v Čechách. Ch. L. se bezprostředně po činu vydal s tímto kolem k bytu odsouzeného v K.–J.–S. ve W. a sdělil mu, že ho stejně „šlohnul“. Odsouzený zaplatil Ch. L. za toto kolo 50 EUR a předal ho o několik dní později známému v Čechách, přičemž tam dopravil kolo v rozloženém stavu autem své matky.
Trestné činnosti, kterou byl M. Č. uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 11. 10. 2005, se dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že:
1. dne 17. 3. 2005 kolem 16:00 hod. jel dráhou z Ch. do W. bez platné jízdenky. Už v době, kdy nastupoval, měl v úmyslu jízdné ve výši 3,05 EUR neuhradit,
2. dne 1. 5. 2005 kolem 02:55 hod. uhodil obžalovaný před podnikem „T.“ na A. S. v K. bez zjevného důvodu poškozeného jménem V. dvakrát pěstí do obličeje tak, že poškozený utrpěl modřinu pod okem, krvavou ránu na uchu a bolesti, s čímž byl obžalovaný přinejmenším smířen. Následně odsouzený uštědřil rovněž bez zjevného důvodu poškozenému jménem R. pravou pěstí ránu nad oko tak, že měl poškozený bouli a bolesti, což bylo obžalovaným minimálně vzato v potaz.
Trestné činnosti, kterou byl M. Č. uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 27. 12. 2005, se dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že:
1. v blíže nezjištěnou hodinu mezi 29. 6. 2004 20:00 hod. a 30. 6. 2004 kolem 20:00 hod. se vydal odsouzený s odděleně stíhaným A. W. k rekreační chatě poškozeného jménem A., Z. ve W. a vlámali se nejdříve do kůlny, aby mohli proniknout do zablokovaných dveří od kůlny zevnitř. Obvinění poté vylámali pomocí sekyrky průchodové dveře do obývací části domku a odcizili odtud televizor tov. zn. G., satelitní přijímač tov. zn. H., klikové rádio, elektrický hoblík tov. zn. S. a ruční úhlovou brusku tov. zn. S. v celkové hodnotě asi 670 EUR, a to v úmyslu si tyto věci ponechat pro sebe,
2. dne 24. 3. 2005 kolem 22:30 hod. se vypravili odsouzený a odděleně stíhaní K., B. a G. k bytu poškozeného T. na adrese A. S. v Ch., vyrazili ke vchodu do bytu, přičemž odděleně stíhaný K. před poškozeným předstíral, že je sám, a proto mu poškozený otevřel dveře. V bytě zasadil odsouzený poškozenému T. do obličeje dvě rány pěstí, přičemž rány pěstí dostal poškozený i od odděleně stíhaného G. Podle předem společně naplánovaného scénáře činu poté odděleně stíhaný G. vzal televizní přijímač tov. zn. Crown a ostatní spolupachatelé videorekordér tov. zn. SEG v hodnotě á 150 EUR a všichni opustili byt poté, co jej mírně poškodili. Tento čin pachatelé spáchali v úmyslu získat takto prostředek, kterým by poškozeného donutili vydat jim zabavený předmět. Odsouzený byl přinejmenším srozuměn s tím, že poškozený utrpí kvůli ranám pěstí pohmožděniny v oblasti pravé tváře a bolesti,
3. dne 28. 7. 2005 kolem 16:00 hod. použil odsouzený v regionálním vlaku vůči poškozenému J. slova: „ty buzerante, dostaneš přes hubu, až vystoupíš, dostaneš přes hubu“, čímž chtěl vyjádřit poškozenému své pohrdání. Když z vlaku odsouzený ve W. vystoupil, napadl výše jmenovaného poškozeného a zlostně jej udeřil svou taškou přímo do obličeje. Byl přitom srozuměn s tím, že mu může způsobit zranění. Poškozený vyvázl bez úrazu. Když chtěl úředník Spolkové policejní inspekce ve W. na kruhovém objezdu ve W. zkontrolovat osobní údaje obžalovaného kvůli podanému trestnímu oznámení v této věci, použil obžalovaný vůči poškozenému za přítomnosti policejního úředníka slova: „jebu tvojí matku, ty buzerante“, aby mu vyjádřil své pohrdání. Odsouzený měl v tuto dobu míru 1,84 promile alkoholu v krvi. Poškozený podal v řádné formě a včas trestní oznámení. Státní zastupitelství má za to, že je vhodné zasáhnout a kvůli zvláštnímu veřejnému zájmu zahájit stíhání.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 5. 9. 2007, pod sp. zn. 588/2007–MO–T/6, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 10. 9. 2007.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Rovněž je třeba připomenout, že je–li předmětem cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v §4 odst. 2 zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků. Pokud některý z nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud zamítne návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající část trestu. V takovém případě se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají pouze ty údaje z cizozemského rozsudku, které se týkají skutků, u nichž je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna včetně jim odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, jež se zaznamená do evidence Rejstříku trestů, určí v rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažností skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou (srov. č. 51/2000 Sb. rozh. tr.).
Pro úplnost je možné dodat, že předmětem přezkumu z hlediska splnění právních podmínek postupu podle §4 odst. 2 zákona je mimo jiné posouzení trestnosti všech skutků, které tvoří podklad pro takové odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, a vzhledem k tomu, že shora uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 17. 1. 2007, byl M. Č. odsouzen k trestu, který zahrnuje i trest uložený mu předchozími rozsudky Obvodového soudu Cham ze dne 11. 10. 2005 a dne 27. 12. 2005, je Nejvyšší soud povinen z hledisek uvedených v citovaném ustanovení zkoumat i skutky, za které byly předchozí tresty uloženy.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. Č. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká několika skutků, z nichž jen některé vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Je tomu tak v případě skutku shora popsaného pod bodem 2., neboť ten vykazuje znaky trestného činu podílnictví podle §251 tr. zák. Naproti tomu formální podmínky nejsou splněny u skutku shora popsaného pod bodem 1., který byl německým soudem kvalifikován jako trestný čin podvodného vylákání služeb podle §265a odst. 1, 3 a §248a trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Tento skutek, tak jak byl popsán německým soudem, totiž nenaplňuje znaky žádného trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně tohoto skutku zamítl.
Rovněž skutky, kterými byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 11. 10. 2005, vykazují znaky trestného činu pouze částečně, a to pouze pokud jde o skutek popsaný v citovaném rozsudku pod bodem 2. (trestný čin výtržnictví podle §202 tr. zák.), přičemž skutek popsaný v citovaném rozsudku pod bodem 1., který byl německým soudem kvalifikován rovněž jako trestný čin podvodného vylákání služeb podle §265a odst. 1, 3 a §248a trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, nevykazuje znaky žádného trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky. Proto Nejvyšší soud nemohl k tomuto skutku v rámci řízení podle §4 odst. 2 zákona přihlížet.
Znaky trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky však vykazují skutky, kterými byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Cham ze dne 27. 12. 2005 (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. /skutky popsané pod body 1. a 2./ a trestný čin výtržnictví podle §202 tr. zák. /skutek popsaný pod bodem 3./). Tím jsou částečně splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
Nejvyšší soud dále zkoumal u těch částí odsouzení, u nichž jsou splněny formální podmínky postupu podle §4 odst. 2 zákona, zda jsou splněny i podmínky materiální povahy a shledal přitom, že tomu tak je. Odsouzený M. Č. se dopustil úmyslného trestné činnosti směřující k zakrytí trestné činnosti jiného, dále se ve dvou případech dopustil úmyslné trestné činnosti narušující klidné občanské soužití a veřejný klid a pořádek, a konečně se dopustil ve dvou přídech úmyslné majetkové trestné činnosti, přičemž všechna tato jeho jednání již lze, vzhledem k jejich rozsahu, označit za závažná ve smyslu §4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, byl odsouzenému uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky částečně vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2007
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch