ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.12.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 12/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 12. února 2007 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. D., rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 110 Kls 103 Js 82/04, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a pomoc k trestnému činu obchodování s omamnými látkami podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §1, §3, §33 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 18. 11. 2004, byl Z. D. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a pomocí k trestnému činu obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi roků.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že za prospěch v podobě pozvání do nevěstinců a nočních klubů, vycestoval blíže nezjištěného dne koncem měsíce ledna 2004 osobním vozidlem do A., kde po předchozí domluvě převzal tři plastikové sáčky s drogou - 2 kg kokainu s obsahem 1 763 g kokainhydrochloridu, v celkové hodnotě přinejmenším 60 000 EUR, uschoval je do levé postranní přihrádky zavazadlového prostoru vozidla a dne 30. ledna 2004 odjel zpět, drogy určeny k dalšímu prodeji. Odsouzený byl zadržen téhož dne na hraničním přechodu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. D. se pro osobní prospěch podílel na obchodování s velkým množstvím drogy (cca 2 kg kokainu). Dopustil se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. února 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík