ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.124.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 124/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. listopadu 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. F. , rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 27 Ls 109 Js 20934/06 jug., a to pro trestný čin nebezpečného ublížení na těle, pokus trestného činu nebezpečného ublížení na těle a trestný čin poškození věci podle §223 odst. 1, §224 odst. 1 č. 2, odst. 2, §230 odst. 1, §303 odst. 1, §303c, §22, §23, §21, §53 a §63 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2007, byl M. F. uznán vinným trestným činem nebezpečného ublížení na těle, pokusem trestného činu nebezpečného ublížení na těle a trestným činem poškození věci podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Shora popsané trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že:
1.poté, co byl od 26. 8. 2005 umístěn v terapeuticko–pedagogické obytné skupině Sdružení na pomoc mládeži, R.–W.–S., N., a požadoval dne 24. 3. 2006 od vychovatelky I. W., aby mu ihned vyplatila jeho kapesné ve výši od tří do pěti EUR, což vychovatelka W. odmítla, napadl odsouzený jmenovanou vychovatelku W. hliníkovým nožem na dopisy běžného typu nacházejícím se v kanceláři, dopředu zašpičatělým a se zakulaceným koncem tak, že poškozenou W. tímto nožem bodl do zad v oblasti pravé lopatky. Poškozená W. je od této události v pracovní neschopnosti a nachází se v péči specializované kliniky. Zůstává na stěží odhadnutelnou dobu v pracovní neschopnosti a trpí posttraumatickým zátěžovým syndromem,
2.se dne 5. 7. 2006 kolem 21:15 hod. vypravil do kanceláře vychovatele B. T., kde požadoval, aby mu jmenovaný dovolil vykouřit další cigaretu nad stanovený denní limit, což vychovatel T. odmítl. Nato odsouzený kancelář vychovatele opustil, aby se tam krátce nato vrátil a ze zásuvky psacího stolu, v níž byla uschována jeho zásoba cigaret, si vzal plnou krabičku cigaret s oznámením, že si jednu vykouří. Vychovatel T. chtěl tomuto chování obžalovaného učinit přítrž, přičemž však byl odsouzeným fyzicky napaden, a to tak, že odsouzený popadl nenačatou skleněnou láhev minerální vody a mrštil s ní ze vzdálenosti dvou až tří metrů po vychovateli T., který se však stačil shýbnout, takže láhev praskla nárazem na dveřní rám nad vychovatelem. Nato odsouzený bouchl několikrát zvenčí za sebou dveřmi na terasu tak, že se vysypala jejich skleněná výplň. Když se přidal další vychovatel a ostatní členové skupiny a společně se pokoušeli odsouzeného zklidnit, začal odsouzený pronásledovat vychovatele T. po chodbě a hodil po něm z krátké vzdálenosti porcelánovým květináčem, který se roztříštil o stěnu. Při dalším pronásledování vychovatele T. odsouzený strhl a rozbil na chodbě telefon. Poté tak dlouho kopal do domovních dveří, až praskla jejich skleněná výplň. Na dvoře obytné výchovné skupiny se vychovatelé a členové obytných skupin znovu pokoušeli odsouzeného uklidnit, avšak bezúspěšně. Místo toho odsouzený vychovatele T. dále pronásledoval po dvoře, přičemž po něm hodil těžkou rostlinou ve kbelíku, zásah mu však zase nevyšel. Nakonec popadl asi 80 cm dlouhou mosaznou tyč, na které byl zepředu přivařen artefakt v podobě slunce z plechu se zašpičatělými „paprsky“, sloužící v květinovém záhonu jako ozdoba. Mrštil plechovým sluncem ze vzdálenosti asi sedmi metrů ve směru poškozeného T., zatímco se poškozený skryl za zahradním plotem. Plechové slunce se zabodlo před poškozeného T., který se shýbl pod plot, do latěk plotu asi ve výši jednoho metru. Odsouzený ve všech případech přinejmenším počítal s tím, že by shora uvedenými předměty mohl vychovatele zasáhnout a těžce poranit. Počítal rovněž se vznikem nemalé věcné škody. Poškozením věci vznikla celková věcná škoda ve výši 2 000 EUR,
3.dne 12. 8. 2006 kolem 18:30 hod. došlo v jídelně vnější obytné skupiny K. sv. J. v B., U., ke sporu mezi odsouzeným a pečovatelem W. O., protože poškozený O. silně propoceného odsouzeného požádal, aby si před večeří umyl v koupelně ruce a obličej. Protože odsouzený chtěl namísto toho umýt v dřezu v kuchyni, pokusil se vychovatel dotlačit odsouzeného do koupelny. Bez předchozího varování udeřil odsouzený poškozeného O. pěstí do obličeje, až mu spadly brýle. Přitom přinejmenším počítal s tím, že ranou pěstí způsobí poškozenému bolesti. Poté odsouzený bodl poškozeného O. nejméně dvakrát nůžkami do zad, čímž mu způsobil dvě bodné rány zad. Poškozenému se pak podařilo dostat odsouzeného k zemi a tam jej pevně přidržet. Když se odsouzený uklidnil, poškozený O. jej pustil. Pak situace znovu eskalovala. Odsouzený zamířil do obývacího pokoje, kde se snažil převrhnout skříň, která tam stála. Když se poškozený O. opětovně pokusil odsouzeného zklidnit, popadl odsouzený kabel hrací konzoly a mrštil koncem tohoto kabelu poškozenému po hlavě, přičemž ten utrpěl krvácející tržnou zhmožděnou ránu.
Odsouzený měl v době spáchání jednotlivých činů 16 let. Byl schopen rozpoznat nebezpečnost a protiprávnost svého jednání a rovněž byl schopen chovat se tak, aby to odpovídalo normě, tedy ovládat své jednání, avšak s ohledem na poruchu jeho osobnosti byla u něj způsobilost ovládat své jednání výrazně snížena.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 10. 2007, pod sp. zn. 979/2007–MO–T/6, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 1. 11. 2007.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. F. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestný čin ublížení na zdraví podle §221 tr. ř., popř. pokus o takový trestný čin podle §8 odst. 1 tr. zák., a dále trestný čin poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. F. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti životu a zdraví a dále úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve dvou případech ublížil na zdraví jinému a v jednom případě se o takové ublížení pokusil, přičemž zároveň poškodil cizí věci a způsobil tak větší škodu), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona, a to i přesto, že schopnost odsouzeného ovládat své jednání byla s ohledem na poruchu jeho osobnosti výrazně snížena. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2007
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch