ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.15.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 15/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. března 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. B., rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 1 KLs 121 Js 1506/05, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle §52, §53, §73, §73a, §73b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let a devíti měsíců a k trestu propadnutí věci, a to částky 20 000 €.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 6. 7. 2006, byl Z. B. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let a devíti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený Z. B. dopustil podle zjištění soudu poté, co se v polovině měsíce října roku 2004 seznámil s A. A., se kterým hovořil o možnostech obchodu s drogou tím, že:
1. se v blíže nezjištěné době listopadu roku 2004 setkal se společně stíhaným A. A., přičemž měl odsouzený u sebe 80 g drogy, kterou předtím dovezl přes nezjištěný hraniční přechod. Tuto drogu B. nabídl A. k dalšímu prodeji se ziskem. Ten souhlasil a 80 g drogy získal za kupní cenu 35 €/g. Později potom společně stíhaným A. prodával tuto drogu neznámým odběratelům na různých diskotékách, přičemž cena činila 50 €/g,
2. dne 18. 12. 2004 odsouzený B. převezl přes nezjištěný hraniční přechod 150 g drogy, a to na objednávku společně stíhaného A., který ji hodlal dále se ziskem rozprodat. K předání zboží došlo dne 18. 12. 2004. Společně stíhaným A. mohl později prodat asi jen 50 g této drogy, protože její kvalita byla, jak se později ukázalo, špatná. Množství drogy, totiž 100,17 g, které bylo zajištěno v bytě společně stíhaného A., obsahovalo neobvykle nízké množství účinné látky, a to jen 7 % metamfetaminového základu. Při objednávání a předávání drogy společně stíhaný A. počítal přinejmenším s průměrnou kvalitou, kdy obsah účinné látky činí nejméně 50 %. Nebylo možno zjistit, zda odsouzený B. od samého začátku věděl o nízké kvalitě drogy anebo ne. Kupní cena činila opět 35 €/g, prodejní cena pak činila 50 €/g,
3. vzhledem ke špatné kvalitě drogy v předchozí dodávce se odsouzený B. dohodl se společně stíhaným A. na náhradní dodávce za redukovanou kupní cenu 30 €/g, přičemž tato droga byla také určena k dalšímu prodeji se ziskem. Odsouzený B. pak přivezl dne 2. 1. 2005 přes nezjištěný hraniční přechod 340 g drogy, přičemž k jejímu předání A. došlo u dálničního motelu. Již předtím společně stíhaný A. zaplatil odsouzenému B. 7 000 €. Společně stíhaný A. pak drogu rozprodal po třech částech blíže neznámému A. za cenu 45 €/g,
4. v době před 9. 2. 2005 si společně stíhaný A. telefonicky objednal u odsouzeného B. 500 g drogy, kterou hodlal dále se ziskem prodat. Kupní cena opět činila 35 €/g. Odsouzený B. potom opatřil drogu a dne 9. 2. 2005 ji přes nezjištěný hraniční přechod dopravil. Poté, co odpoledne obdržel od A. zálohu na kupní cenu, mělo večer dojít k předání drogy. Protože z neznámých důvodů nebylo možno drogu A. vydat, zanechal B. oněch 500 g drogy u společně stíhané T. v jejím bytě,
5. nedlouho před 15. 3. 2005 (přesnou dobu již nelze zjistit) si společně stíhaný A. objednal u odsouzeného B. opět 500 g drogy, kterou hodlal opět se ziskem prodat. Odsouzený B. opatřil celkem 670 g této drogy, která měla být se ziskem prodána jeho „zákazníkům“. Množství 500 g drogy určené pro společně stíhaného A. zabalil zvlášť (přesné množství činilo 479,50 g). Zbývajících 191,10 g drogy bylo určeno pro dalšího neznámého odběratele a toto množství bylo rovněž zabaleno zvlášť. Další společně stíhaný jménem K. napomáhal při balení drogy tím, že poskytl odsouzenému B. plastikové sáčky a lepící pásku. K. rovněž věděl, že droga byla určena k prodeji se ziskem. Dne 15. 3. 2005 v dopoledních hodinách se odsouzený B. obrátil na společně stíhaného K., který mu dlužil 6 000 Kč. B. se zeptal K., zda by byl ochoten převézt přes státní hranici oba tyto balíčky za předpokladu, že mu bude jeho dluh prominut. K. souhlasil. Aniž by se o tom hovořilo konkrétně, tak společně stíhaný K. počítal s tím, že se v balíčcích nachází droga. Poté společně stíhaný K. na útraty odsouzeného B. natankoval svůj osobní vůz, starší Škodu 136 L. Krátce před polednem pak vyjel s oběma drogovými balíčky přes hraniční přechod. K. se s odsouzeným B. dohodl, že ho bude se společně stíhaným K. v jeho voze následovat. Tam měl K. odsouzenému B. zase drogu vydat. Ale vzhledem k déle trvající hraniční kontrole se příjezd B. na domluvené místo setkání zdržel. Z tohoto důvodu se společně stíhaný A. dohodl s odsouzeným B., že A. přijede se svým osobním vozem tov. zn. VW Touran ke shora uvedenému motelu a tam převezme oněch objednaných 500 g drogy přímo od K. Odsouzený B. prostřednictvím mobilního telefonu přikázal společně stíhanému K., aby ten větší z obou balíčků předal u motelu společně stíhanému A. Jako protiúčet měl K. od A. převzít obálku. Konečně ve 12:30 hod. se na parkovišti u motelu A. s K. setkali. Společně stíhaný K. nastoupil do A. vozu tov. zn. VW Touran a předal A. balíček s 479,50 g drogy. Podle předchozí dohody pak převzal od společně stíhaného A. zalepenou obálku, ve které se nacházelo 8 000 €. Poté, co K. informoval mobilem odsouzeného B. o úspěšném předání, čekal s menším balíčkem a s obálkou s penězi na příjezd B. a K. Krátce po 13:00 hod. tito dva konečně dorazili. Potom společně stíhaný K. v místnosti toalety motelu předal odsouzenému B. balíček s drogou, který mu zůstal, a obálku s penězi.¨
Policejní orgány zadržely K. a B. ještě v prostoru toalety, neboť věděly na základě předchozích telefonních odposlechů o tom, že má dojít k předání drog. Rovněž tak společně stíhaný K. byl zadržen ještě v okolí motelu. K. měl od B. dostat za své služby odměnu ve výši cca 1 000 €. Společně stíhaný A. A. byl zadržen na dálnici, a to spolu s 479,5 g drogy a peněžním obnosem ve výši 8 000 €.
Obsah účinné látky drogy činil 64 % metamfetaminového základu. V případech uvedených pod body 1., 3. a 4. činil obsah účinné látky drogy nejméně 50 % metamfetaminového základu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 13. 2. 2007, pod sp. zn. 3909/2006–MO–M/4, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 16. 2. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený Z. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.) Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. B. se pro finanční prospěch dopustil závažné úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti před hrozbami vyplývajícími z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy tím, že tyto látky pro jiného dovezl, a to za účelem dalšího prodeje, přičemž jednal v takovém rozsahu (opakovaně dovezl a následně prodal velké množství psychotropní látky), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody spojený navíc s trestem propadnutí věci, a to částky 20 000 €. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2007
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch