Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.01.2007, sp. zn. 11 Tcu 180/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.180.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.180.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 180/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. ledna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky A. S., rozsudkem Obvodového soudu v Reutlingenu, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 7 Ls 28 Js 16290/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Tübingenu, ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 23 Ns 28 Js 16290/04, a to pro trestný čin nezákonného převádění cizinců podle §58 odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 bod 1 a 6, §92a odst. 1 bod 1 a 2, §92b odst. 1 a 3 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §52, §53, §69, §69a, §73, §73d, §74 odst. 1 bod 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Odůvodnění: Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu v Reutlingenu, Spolková republika Německo, jenž nabyl ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Tübingenu, Spolková republika Německo, právní moci dne 1. 4. 2005, byl A. S. uznán vinným trestným činem nezákonného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že - blíže nezjištěného dne v měsíci květnu 2004, v prostoru hraničního přechodu, se podílel na převedení skupiny šesti čínských státních příslušníků tak, že je převezl prostřednictvím vozidla značky Ford Transit, které sám řídil, - dne 28. června 2004 se podílel na převedení skupiny šesti čínských státních příslušníků tak, že je převzal a převezl je prostřednictvím vozidla značky Ford Transit, které sám řídil, - dne 28. července 2004 se podílel na převedení skupiny šesti čínských státních příslušníků tak, že pro tyto účely najal svého známého jménem M. O., který vozidlo značky Mercedes-Benz 814 D, řídil a sám potom plnil úlohu spolujezdce, - dne 2. srpna 2004, v prostoru hraničního přechodu, se podílel na převedení skupiny šesti čínských státních příslušníků tak, že je převzal a převezl je prostřednictvím vozidla značky Ford Transit, které sám řídil. Vozidla byla pro přepravu vybavena speciálními bednami o obsahu 1m3, přikrytými fóliemi a maskovanými jako nákladní zboží. Odsouzenému byla přislíbena za každé převedení finanční odměna ve výši 3 500,- Kč. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že A. S. je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený A. S. se ve čtyřech případech podílel na ilegálním převedení značného počtu cizinců přes státní hranici, a to podle předem promýšleného plánu. Taková trestná činnost je výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu, že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. ledna 2007 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/23/2007
Spisová značka:11 Tcu 180/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.180.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28