ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.26.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 26/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. dubna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. F., rozsudkem Zemského soudu Salzburg, Rakouská republika, ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 35 Hv 105/06p, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 9 Bs 280/06z, a to pro pokus trestného činu závažné krádeže podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §130 první případ a §15 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Salzburg, Rakouská republika, který nabyl právní moci dne 11. 10. 2006, byl D. F. uznán vinným pokusem trestného činu závažné krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že poté, co dne 20. 5. 2006 přicestoval se společně stíhaným obviněným z Č. r. do R. r., s úmyslem se neoprávněně obohatit trestnou činností:
1. dne 20. 5. 2006 kolem 13:00 hod. oba vešli do supermarketu, kde z jednoho regálu vzali karton autorádií v hodnotě 1 400 €, položili jej u jedné uzavřené pokladny na zem a poté opustili prodejní prostor, přičemž měli v úmyslu karton s autorádii sebrat, k čemuž však nedošlo, neboť pokladní mezitím pokladnu otevřela a připravený karton zpozorovala,
2. dne 22. 5. 2006 opět vešli do supermarketu, kde vzali dva kartony s laptopy tov. zn. HP v hodnotě 999 €, opět je přinesli k uzavřené pokladně, kde je odložili na zem
a poté opustili prodejní prostor i budovu supermarketu, přičemž se po několika minutách vrátili dovnitř a odsouzený vzal jeden karton se laptopy a šel směrem k supermarketu, kde byl krátce nato zadržen bezpečnostní službou.
Proti citovanému rozsudku Zemského soudu Salzburg podal D. F. odvolání, které bylo zamítnuto shora citovaným rozhodnutím Vrchního zemského soudu Linz.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 22. 3. 2007, pod sp. zn. 3612/2006–MO–M/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 26. 3. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený D. F. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák., resp. pokus o takový trestný čin ve smyslu §8 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. F. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, resp. se o takovou trestnou činnost pokusil, přičemž jednal v takovém rozsahu a za takových okolností (byl již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti opakovaně odsouzen), že již lze jeho nyní posuzovanou trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch