ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.30.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 30/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. dubna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. K., rozsudkem Soudu v Amsterdamu, Nizozemské království, ze dne 7. 3. 2002, sp. zn. 0426/02, a to pro trestný čin nezákonného dovozu kontrolované drogy podle čl. 24, 33 a 33a trestního zákoníku Nizozemského království a čl. 2 a čl. 10 zákona o opiu Nizozemského království, k trestu odnětí svobody v délce trvání třiceti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Amsterdamu, Nizozemské království, který nabyl právní moci dne 22. 3. 2002, byl V. K. uznán vinným trestným činem nezákonného dovozu kontrolované drogy podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Nizozemského království a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání třiceti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že dne
5. 6. 2001 na letišti měl u sebe při vstupu na území N. k. batoh obsahující 3 519,5 g kokainu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 18. 4. 2007, pod sp. zn. 1740/2004–MO–M/19, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení nizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 20. 4. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený V. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti a jednotlivců před riziky vyplývajícími z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jednal přitom v takovém rozsahu (dovezl na území N. k. velké množství omamné látky), že již lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2007
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch