Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.05.2007, sp. zn. 11 Tcu 31/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.31.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.31.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 31/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. května 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky T. S., rozsudkem Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 8 KLs 114 Js 10964/04, a to pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1 a 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 2 a 3, §244 odst. 1 č. 2 odst. 2, §244a odst. 1, §252, §223 odst. 1, §230, §52, §53, §55 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců, a to se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 53 Ls 302 Js 13030/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 11 Ns 302 Js 13030/2004. Odůvodnění: Výše označeným rozsudkem Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 11. dubna 2006, byl T. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce tří roků a šesti měsíců, se zahrnutím trestu z dřívějšího rozsudku Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 3. ledna 2005, sp. zn. 53 Ls 302 Js 13030/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 23. června 2005, sp. zn. 11 Ns 302 Js 13030/2004. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že jako člen organizované skupiny, která se zaměřovala na krádeže motocyklů a automobilů a jejich následný dovoz a prodej, v období od 1. července 2003 do 14. září 2003 na různých místech, ve třech případech překonal blíže nezjištěným způsobem zámek zaparkovaných motocyklů, když se ve všech případech jednalo o tovární značku Ducati 996 S, v celkové hodnotě 36 000 EUR. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Podmínka oboustranné trestnosti činu byla Nejvyšším soudem shledána splněnou i ohledně trestné činnosti, pro kterou byl T. S. pravomocně odsouzen výše označeným předchozím rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, když v dřívější věci uložený trest byl zahrnut do celkového úhrnného trestu uloženého v nyní předložené věci. Trestná činnost obviněného zde spočívala v podstatě v tom, že se dne 3. května 2004, spolu s jinak odsouzeným P. H., pokusil pomocí tzv. polského klíče rozlomit zámek zaparkovaného motocyklu tovární značky Honda Varadero, což se mu nepodařilo a na motocyklu tím způsobil škodu ve výši 350 EUR, a dále téhož dne, spolu s jinak odsouzeným P. H., rozlomil zámek zaparkovaného motocyklu tovární značky KTM, v hodnotě 5 800 EUR, přičemž ve snaze odjet s odcizeným motocyklem z místa činu a tak si jej ponechat pro sebe, napadl majitele odcizeného motocyklu (mimo jiné jej opakovaně udeřil do obličeje), když se jej pokoušel zastavit a způsobil mu tak tržnou ránu na bradě, obraženinu lebky, odřeniny obou kolen, obou nohou a obou loktů, v důsledku čehož byl poškozený tři dny v pracovní neschopnosti a celková doba léčení dosáhla tří týdnů (srov. usnesení nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2006, sp. zn. 11 Tcu 167/2006). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. S. se na území Spolkové republiky Německo dopustil závažné úmyslné majetkové trestné činnosti. V této souvislosti bylo nutno přihlédnout k vlastnímu způsobu zmocnění se cizích věcí (násilné překonání uzamčení motorového vozidla), dále k tomu, že se trestné činnosti dopustil v součinnosti s dalšími osobami, když se jednalo o předem promýšlenou a organizovanou trestnou činnost spáchanou ve více případech, kterou byla způsobena značná škoda na cizím majetku. Jeho trestnou činnost lze proto pokládat za závažnou ve smyslu požadavku §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Pro úplnost je dále nutno konstatovat, že Nejvyšší soud na základě návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 6. listopadu 2006, již dne 24. listopadu 2006, pod sp. zn. 11 Tcu 167/2006, rozhodl zaznamenat do evidence Rejstříku trestů údaje o odsouzení T. S. rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 3. ledna 2005, sp. zn. 53 Ls 302 Js 13030/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 23. června 2005, sp. zn. 11 Ns 302 Js 13030/2004, tedy včetně údaje o uložení trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců. Jedná se přitom o trest, který byl nyní zaznamenávaným odsouzením, jak to vyplývá z výroku tohoto usnesení, zahrnut do celkové výše úhrnného trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců. Proto v tomto směru nelze k záznamu tohoto dřívějšího trestu v evidenci Rejstříku trestů na podkladě usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. listopadu 2006, sp. zn. 11 Tcu 167/2006, již přihlížet. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. května 2007 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/16/2007
Spisová značka:11 Tcu 31/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.31.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28