ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.43.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 43/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 26. června 2007 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. H., rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 62 Ls 605 Js 48434/05, a to pro trestný čin nedovoleného držení omamných látek, trestný čin krádeže, trestný čin krádeže vloupáním dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu a trestný čin loupeže podle §223 odst. 1, §224 odst. 1 č. 2, §230 odst. 1, §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §244 odst. 1 č. 3, odst. 2, §249 odst. 1, §250 odst. 2 č. 1, §303 odst. 1, §303c, §22, §23 odst. 1, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, §1 odst. 1 ve spojení s přílohou č. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 věta 1 č. 3 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 21. června 2006, byl P. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného držení omamných látek, trestným činem krádeže, trestný činem krádeže vloupáním dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu a trestným činem loupeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že
- dne 15. května 2005 přibližně v 00.00 hod., napadl kolemjdoucího H. R. tak, že jej kopl do oblasti stehna a udeřil jej pěstí do pravého oka, a poté co upadl, mu odcizil mobilní telefon značky Nokia 7260 v hodnotě přibližně 250 EUR,
- dne 25. května 2005 přibližně v 23.55 hod, měl u sebe drogy – 4,25 g marihuany a 0,89 g hašiše, s průměrným obsahem 5 % tetrahydrokanabinolu,
- dne 5. srpna 2005, spolu s jinak stíhaným E. L. a dvěmi blíže nezjištěnými osobami, napadl W. S. tak, že je uchopil za paže, přiměl jej k předklonu a poté mu ze zadní kapsy kalhot odcizil peněženku s finanční hotovostí ve výši 30 EUR a osobními doklady,
- blíže nezjištěného dne v období od 9. srpna do 12. srpna 2005 vnikl do rodinného domu, tak, že rozbil okno sklepa a následně zde odcizil šperky, tiskárnu značky HP, videokameru značky Sony a věž s reproduktory značky Sony v hodnotě 18 952 EUR; na zařízení rodinného domu odsouzený způsobil škodu ve výši 1 225 EUR,
- blíže nezjištěného dne v období od 13. srpna do 16. srpna 2005 vnikl do obytného přívěsu, tak, že rozbil umělohmotné okno, v přívěsu přespal a následně z něj odcizil kávový servis a džbány v hodnotě 60 EUR; na zařízení obytného přívěsu odsouzený způsobil škodu ve výši 100 EUR,
- v ranních hodinách dne 17. srpna 2005 se pokusil vniknout do rodinného domu, tak, že si přistavil žebřík k otevřenému střešnímu oknu domu; od svého záměru upustil, když byl zpozorován majitelem domu,
- blíže nezjištěného dne před 21. srpnem 2005 vnikl do rodinného domu, tak, že rozbil okenní tabulku, v domě přespal a následně z něj odcizil jídelní servis a gramofon značky Quelle v hodnotě 100 EUR, na zařízení domu odsouzený způsobil škodu ve výši 600 EUR,
- blíže nezjištěného dne před 29. srpnem 2005 odcizil z pokoje soukromého penzionu, televizor a satelitní přijímač v hodnotě 229 EUR,
- dne 29. srpna 2005 ve starožitnictví, nastříkal majitelce starožitnictví E. T. do očí pepřový sprej, odstrčil jí stranou a poté odcizil ze skleněné vitríny přibližně 50 šperků v hodnotě 9 865 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky (v návrhu je sice uvedeno, že se jedná o odsouzení Zemským soudem v Norimberku, ale z obsahu návrhu je zřejmé, že navrhovatel měl ve skutečnosti na mysli výše označený rozsudek Obvodového soudu v Norimberku).
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187a tr. zák., trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák., trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. H. svým jednáním naplnil hned několik skutkových podstat trestných činů, které již svou povahou patří mezi trestné činy závažné. Odsouzený se opakovaně dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil značnou škodu na cizím majetku (v několika případech je nebezpečnost jeho činů zvyšována i způsobem jejich provedení, tj. vloupáním), závažné trestné činnosti proti lidské svobodě a přechovávání drog, jejichž množství několikanásobně převyšovalo množství povolené přechovat pro vlastní potřebu českým trestním zákonem. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík