ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.45.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 45/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. června 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. D., rozsudkem Obvodového soudu v Mühldorfu nad Innem, Spolková republika Německo, ze dne 17. 11. 2005, sp. zn. 5 Ls 220 Js 25914/05, pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §25 odst. 2, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Mühldorfu nad Innem, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 19. dubna 2006, byl P. D. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že:
- dne 12. srpna 2005, spolu s M. H., vnikl přes okno na straně řidiče do zaparkovaného osobního vozidla tovární značky VW Golf, a následně z něj odcizil osobní doklady, box s CD-disky, obsahují 30 CD, tři úvěrové karty, větší chladící box, mobilní telefon značky Samsung, autorádio, oděvy a finanční hotovost ve výši 4 500 EUR,
- dne 12. srpna 2005, spolu s M. H., vnikl do zaparkovaného osobního vozidla tovární značky Škoda, a to tak, že vylomil zámek dveří na straně spolujezdce a následně z něj odcizil autorádio s CD přehrávačem, dětský kazetový přehrávač a dětská CD v hodnotě 250 EUR. Na vozidle odsouzený způsobil škodu ve výši 600 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestné činy krádeže podle §247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. D. se opakovaně dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Nebezpečnost jeho jednání je rovněž zvyšována způsobem provedení činu, tj. vloupáním. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík