ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.50.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 50/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. června 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky Ing. J. G., rozsudkem Zemského soudu Mnichov II., Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 1997, sp. zn. W5 KLs 12 Js 40994/96.
Odůvodnění:
Dne 5. června 2007 pod sp. zn. 277/2007-MO-T/6 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání odsouzení občana České republiky Ing. J. G., rozsudkem Zemského soudu Mnichov II., Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 1997, sp. zn. W5 KLs 12 Js 40994/96.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení Ing. J. G. rozsudkem Zemského soudu Mnichov II., Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 1997, sp. zn. W5 KLs 12 Js 40994/96, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zákona již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 14. prosince 1999, sp. zn. 11 Tcu 43/99. Citovaným usnesením bylo návrhu zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že se údaje o odsouzení Ing. J. G. výše uvedeným rozhodnutím Zemského soudu Mnichov II. zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.
Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík