ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.6.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 6/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. ledna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. M., dříve L., roz. B., rozsudkem Obvodového soudu v Passau, Spolková republika Německo, ze dne 13. 10. 2005, sp. zn. 6 Ds 205 Js 7354/05, pro trestný čin krádeže a trestný čin počítačového podvodu dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §263a odst. 1, odst. 2, §263 odst. 2, §22, §23, §53, §47 odst. 1, §54 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Passau, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 21. 10. 2005, byl J. M., dříve L., roz. B., uznán vinným trestným činem krádeže a trestným činem počítačového podvodu dílem dokonaným a dílem ve stádiu pokusu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění cizozemského soudu dopustil v podstatě tím, že:
- dne 30. 3. 2004 v 16.45 hod., v obci F., rozbil nezjištěným předmětem okenní tabulku zaparkovaného osobního vozidla značky Opel Zafira, a odcizil z něj mobilní telefon, kartu banky znějící na jméno H. N., kartu spořitelny znějící na jméno G. N., G. N., řidičský průkaz a spolkový osobní průkaz znějící na jméno G. N., spolkový osobní průkaz znějící na jméno H. M. a dvě kožené peněženky s obsahem 200 EUR. Odsouzený zároveň způsobil na zaparkovaném vozidle škodu ve výši 300 EUR. Poté odsouzený vyzvedl prostřednictvím odcizené kodové karty znějící na jméno H. M. z bankomatu spořitelny částku ve výši 1 000 EUR.
- dne 31. 3. 2004 v 10.20 hod., na parkovišti rozbil nezjištěným předmětem okenní tabulku u zaparkovaného osobního vozidla značky Nissan Micra, a odcizil z něj kartu banky, kartu poštovní banky znějící na jméno M. V., řidičský průkaz, spolkový osobní průkaz a kartu, vystavené na jméno M. V., technický průkaz vozidla a dámskou koženou peněženku s obsahem 50 EUR. Odsouzený zároveň způsobil na zaparkovaném vozidle škodu ve výši 150 EUR. Poté se odsouzený čtyřikrát pokusil vyzvednout prostřednictvím odcizené kodové karty znějící na jméno M. V. z bankomatu částku ve výši 500 EUR, což se mu nezdařilo, protože opakovaně zadal chybný kód PIN.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že J. M., dříve L., roz. B., je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák., trestný čin poškozování cizí věci podle §257 tr. zák. a trestný čin neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. M., dříve L., roz. B., se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil nezanedbatelnou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu, a to vloupáním, jakož i tím, že se činu dopustil ve dvou případech a naplnil zákonné znaky několika trestných činů. Odsouzený navíc byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost ve Spolkové republice Německo potrestán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 11 Tcu 68/2004). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík