Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.07.2007, sp. zn. 11 Tcu 62/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.62.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.62.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 62/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. července 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 13. 3. 2006, sp. zn. 9 Ls 16 Js 11623/05, pro trestný čin pašování podle §373 odst. 1, §369, §370 AO, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 8 (osmi) měsíců. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 23. května 2006, byl P. P. uznán vinným trestným činem pašování podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že: - v období od 11. srpna do 22. srpna 2005, na objednávku vietnamského státního příslušníka jménem „P.“, přivezl ve čtyřech případech dodávkou tovární značky Peugeot, z Č. r. do S. r. N., vždy 500 ukrytých kartonů cigaret, k nimž nevyplnil celní deklaraci. V prvních třech případech odsouzený způsobil škodu ve výši 37 572 EUR, ve čtvrtém případě byl odsouzený při převážení zadržen. Za každou jízdu obdržel odsouzený finanční odměnu přibližně ve výši 80 EUR. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. P. se dopustil trestného činu, který je závažným trestným činem proti hospodářské a daňové soustavě i podle českého právního řádu, přičemž nebezpečnost jeho jednání je zvyšována tím, že se jednalo o opakovanou organizovanou činnost, která směřovala ke způsobení značné škody. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. července 2007 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/17/2007
Spisová značka:11 Tcu 62/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.62.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28