ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.63.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 63/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. R., rozsudkem Zemského soudu Leoben, Rakouská republika, ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. 13 Hv 69/06z, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu Graz, Rakouská republika, ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 10 Bs 357/06k, a to pro zločin závažné krádeže, částečně spáchaný v formě pokusu, částečně spáchány v rámci zločinné organizace, částečně spáchány vloupáním, částečně spácháný jako přímý pachatel, pomocník a organizátor podle §127, §128 odst. 2, §129 č. 1 a 2, §130 druhý a třetí případ, §12 první, druhý a třetí případ, §15 odst. 1 a §130 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Leoben, Rakouská republika, který nabyl právní moci dne 10. 10. 2006, byl R. R. uznán vinným zločinem závažné krádeže, částečně spáchané ve formě pokusu, částečně spáchané v rámci zločinné organizace, částečně spáchané vloupáním, částečně spáchané jako přímý pachatel, pomocník a organizátor podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Proti citovanému rozsudku podal státní zástupce odvolání, na jehož podkladě rozhodl Vrchní zemský soud Graz, Rakouská republika, citovaným rozhodnutím ze dne 10. 10. 2006 tak, že z podnětu odvolání státního zástupce zvýšil odsouzenému uložený trest na výměru tří let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudů tím, že v době od jara 2002 až do 25. 3. 2006, se společně s dalšími osobami podílel na odcizení věcí, a to v úmyslu si opatřit trvalý zdroj příjmů. Odsouzený se podílel na odcizení věcí, a to jako přímý pachatel, pomocník či organizátor a zároveň jako člen kriminální organizace.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 22. 6. 2007, pod sp. zn. 219/2007–MO–T/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 25. 6. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený R. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestný čin krádeže podle
§247 tr. zák., spáchaný částečně jako přímý pachatel podle §9 odst. 1 tr. zák. a částečně jako účastník podle §10 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. R. se pro finanční prospěch trvalého rázu podílel na páchání majetkové trestné činnosti, přičemž jednal v takovém rozsahu (v celkem 24 případech se podílel na způsobení škody, která výrazně přesahuje hranici škody velkého rozsahu), že již lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. srpna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch